Kounovské řady – přírodní místo plné mystiky

Několik čísel

Původní plochu, na které se řady rozléhaly již dnes nelze zcela korektně odhadnout. Vzdálenost mezi jednotlivými řadami je navíc proměnlivá a pohybuje se od 11 do 31 metrů, délka řad pak dosahuje až 340 metrů. Počet kamenů je odhadován na 2500-3000. Největšími kameny, které se odlišují od těch ‚řádných‘ jsou tzv. Pegas a Gibon. Vzdálenost mezi těmito dvěma největšími kameny se rovná 302,17 metrů, což je přesně 365 megalitických yardů. Vzdálenost se tedy rovná délce jednoho roku (bez čtvrtiny dne). Spojnice mezi Pegasem a Gibonem by nám tak ukázala východ slunce při jarním slunovratu a v opačném případě Gibon – Pegas zase západ slunce při zimním slunovratu. Bohužel mezi Gibonem a Pegasem není přímá viditelnost, což však může být způsobeno změnou prostředí či reliéfu.

Naučná stezka

První návrh naučné stezky Kamenné řady u Kounova ze 70. let dvacátého století, zaměřený pouze na historické a astronomické aspekty lokality, nebyl realizován. Uspěl až pozdější návrh stezky, který zahrnoval také panely s přírodovědnou a ochranářskou tématikou. V této podobě byla naučná stezka otevřena v červnu roku 1987.

Stezka měří 2 km a má jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Tři z nich se týkají přímo kamenných řad a jeden panel je věnován nedalekému hradišti z doby halštatské. Ostatní informační tabule popisují přírodní společenstva náhorní plošiny Rovina a obecně přírodního parku Džbán, zvířata i květenu, geologické poměry lokality a také její mineralogické a paleontologické zajímavosti. Úvodní zastávka naučné stezky se nachází u silnice z Mutějovic do Kounova, asi půl kilometru západně od železniční zastávky Mutějovice (leží na trati Most - Rakovník; železniční stanice Mutějovice-zastávka na trati Praha - Chomutov je od úvodní zastávky naučné stezky vzdálena vzdušnou čarou více než tři kilometry). Prakticky ze stejného místa jako naučná stezka, ale jinou trasou, vede lesem na náhorní plošinu Rovina s kamennými řadami i žlutě značená turistická stezka.

Kamenné řady v posledních dvaceti letech zaznamenávají veliký nárůst počtu návštěvníků. Je patrná jejich občasná údržba, místy je vykácen les a některé řady jsou dobře zřetelné. Na největší kameny - Gibbona a Paegasa - upozorňují tabulky. Zdroj: cs.wikipedia.org

Význam

Přesto, že kounovské kamenné řady byly několikrát podrobeny výzkumu nejrůznějších badatelů, poprvé dokonce již před 70 lety, dodnes se badatelé neshodli na jednotném významu. Nejvíce pravděpodobná a aktuálně uznávaná teorie zní, že se jedná o druidské rituální místo, které mohlo sloužit k rituálům či druidským setkáním, ale rovněž je evidentní i funkce kalendáře a observatoře, jelikož kameny ukazují na postavení některých nebeských těles v určité dny v roce (zejména Slunce, Měsíc, Polárka). Vzhledem ke stáří místa však tuto teorii nelze potvrdit ani přímo vyvrátit. Navíc není jediná – teorií existuje celá řada, jako například rozhraničení jednotlivých parcel lesa nebo navigační bod pro UFO a mnoho dalších.

Kounov není jediný

Kounovské kamenné řady nejsou jedinou megalitickou stavbou svého druhu v České republice. Podobné kamenné řady byly nalezeny u vesnice Kluček (objekt se skládal z šesti řad), další pak nalezneme u Nemčemic (dodnes se zachovaly čtyři úplné řady). Kamenné řady byly také nalezeny U Sedlice (zachovalo se šest řad, velikost kamenů do 0.5 m s 20 m rozestupy) a Nedávno byly nalezeny kamenné řady v lese u Bezdějovic. Co je však zarážející, že všechny tyto řady (nehledě na vzdálenosti od sebe) mají mnoho společného: všechny řady jsou zakončeny strmým srázem jako u Kounova, řady jsou rovnoběžné stejně jako u Kounova, nechybí u nich ani uměle navršený pohorek, stejně jako u Kounova! A stejně jako u Kounova mají též v blízkosti nějaké to hradiště z většiny neprozkoumané. Kamenné řady nejsou pouze v Čechách, jsou například i v Carnacu a Bretani (Francie).

Nejlepším řešením je navštívit místo sám, popř. s rodinou či přáteli. I kdyby nedošlo k vyluštění záhady, energie a především příroda tohoto místa za to určitě stojí.