"Mysli globálně - jednej lokálně. " Aneb environmentální výchova na základních školách

Jak už bylo naznačeno, ŠVP si vytváří každá škola podle zásad stanovených v RVP a podle vlastních potřeb a možností, je tak možné docílit individuální profilace školy se zachováním vzdělávacích standardů. A jaké jsou další výhody této reformy? RVP hlavně více než původní osnovy, které nutily žáky izolovaně hromadit znalosti, dbá na potřeby a možnosti žáků. Uplatňuje se variabilnější organizace a výuka se individualizuje. Také došlo ke změnám v hodnocení směrem k průběžné diagnostice, individuálnímu hodnocení a širšímu využívání slovního hodnocení.

Základním cílem je, že vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnou spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké praktickému životu. Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Nestojí vedle sebe izolovaně, růžně se prolínají, jsou multifunkční, a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového (dlouhodobého a složitého) procesu vzdělávání.

V RVP je učivo chápáno jen jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na právě na úrovni zmiňovaných klíčových kompetencí. Pro lepší pochopení těchto definic, zde jednotlivé kompetence uvedu. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a pracovní.

Další novinkou je zavedení průřezových témat. Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problému současného světa, čímž se stávají významnou a nedílnou součástí vzdělávání. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka, a to především v oblasti postojů a hodnot. Obsah těchto průřezových témat je rozpracován do tematických okruhů, které procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, a tím umožňují propojování vzdělávacích obsahů oborů. Škola musí zařadit všechna témata, ale už je na ní, jakým způsobem to udělá. Tedy zda vyčlení pro téma vlastní předmět třeba s týdenní hodinou dotací nebo jen jednou na každém stupni ZŠ proběhne nějaký projekt či seminář. Podmínkou je jen zmiňovaná propojenost se vzdělávacím obsahem a dalšími činnostmi žáků realizovaných ve škole i mimo ni. Průřezových témat pro ZŠ je šest, pro nás je důležitá hlavně environmentální výchova, proto se budu věnovat jen jí.

Environmentální výchova

Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince, a to vše při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických, časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (vše podle hesla "mysli globálně - jednej lokálně"). Žáci jsou vedeni k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností toto průřezové téma rozvíjí porozumění vztahu člověka a prostředí, uvědomování si souvislostí mezi vývojem lidské populace a prostředím. Napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni. Seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti a učí komunikovat o problémech životního prostředí.

V oblasti postojů a hodnot přispívá ke vnímání života jako nejvyšší hodnoty. Vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů. Přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí. Vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí. Žáci by měli mít citlivý přístup k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

V průřezovém tématu environmentální výchovy se vyskytují 4 hlavní tematické okruhy. Prvním jsou EKOSYSTÉMY, tím je třeba les, pole, vodní zdroje nebo i lidské sídlo. Druhý okruh se nazývá ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŽIVOTA, jako voda, ovzduší, půda, ochrana biologických druhů, energie a ještě mezi ně patří přírodní zdroje. Třetím okruhem jsou LIDSKÉ AKTIVITY A PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Zde bych vyzdvihla hlavně témata věnovaná odpadu, průmyslu a udržitelnému rozvoji společnosti. Čtvrtým a posledním okruhem je VZTAH ČLOVĚKA K PROSTŘEDÍ, které se soustředí hlavně na vlastní obec žáků.

Všechno to zní moc hezky a určitě vás zajímá, jak moc se vše na školách opravdu dodržuje. Environmentální výchova je pro zopakování průřezové téma a školy se proto mohou rozhodnout, zda její cíle budou plnit jen formou ročních projektů nebo zavedou předmět s až týdenní hodinovou dotací. V každém případě je ale splnit musí. V 9. třídě (a často i 7.) se dělají kontrolní výstupní testy.

V rámci svých praxí a dalších projektů jsem navštívila asi 30 různých škol a v podstatě ve všech bylo běžné a zavedené třídění odpadů, žáci se účastnily různých přírodovědných a ekologických projektů a soutěží, třeba od sdružení Tereza či Duha (příkladem: pozorování výskytu lišejníků, sbírání a určování kvality srážek či se snaží získat certifikát "lesní třída". Často organizují i osvětové akce pro další obyvatele obce - informace o nebezpečnosti a důsledcích divokých skládek odpadu či nabádají k úklidu psích exkrementů. Oblíbená je účast na akcích typu "den bez aut" apod.). Osobně si proto myslím, že se v této oblasti udělal velký krok správným směrem, a je tak našlápnuto k ještě optimističtějším zítřkům až se z našich dětí třeba stanou ekologii a přírodu reflektující zástupci obcí.

Zdroj:
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (VÚP Praha 2007)
www.terezanet.cz