Jak topíme?

Stručný obsah těchto zpráv je asi tak tento: lidé přecházejí na méně ekologická paliva. Opouštějí ekologický plyn a začínají opět topit tuhými palivy. Lidé nemají na čisté topení peníze. Kde se tento problém vzal? Je to tak úplná pravda? To se pokusím nastínit v tomto článku.

Co předcházelo? Tento "problém" se nezrodil ze dne na den. V devadesátých letech se hromadně plynofikovalo kde se dalo. Lidé, často za přispění státních dotací, opouštěli dosavadní způsoby vytápění a přestupovali na velmi pohodlný plyn. Tím se zvýšila spotřeba plynu v domácnostech několikanásobně. Došlo ke zlepšení kvality ovzduší, produkoval se jen CO₂ místo všelijakých oxidů síry a dusíku. Ovšem v ekonomice se zvedla poptávka, a tak se začalo zdražovat. Každý rok o kousek. S tím ale lidé většinou při zřizování nepočítali (a teď se rozčilují).

Pro čtenáře, kteří se s tím ještě nesetkali objasním, že přestavbu vytápění je možná provést dvěma způsoby. Buď se zachová původní zdroj tepla a pouze se k němu "nastaví" i nový, anebo se starý úplně zruší a místo něj se postaví nový. Lidé, kteří si zachovali i původní (nejčastěji kotel na tuhá paliva) jsou celkem v pohodě. Mohou se dle své finanční situace rozhodnout, jestli zatopí plynem nebo tuhým palivem. Hůře jsou na tom ti, co původní zrušily a teď jsou odkázáni pouze na jeden zdroj. Určitá část z nich si nechává zpětně přidělávat i původní zdroj. Tak vypadá dnešní situace z pohledu občanů a jejich možností: buď mohou platit velké peníze a mít pohodlné topení plynem či elektřinou, nebo topit jak se dá.

Co je špatného na topení tuhými palivy?

Nedá se obecně říci. Záleží na tom, jakým tuhým palivem topíte. V televizi jsem několikrát zaslechl informaci, že lidé topí neekologicky dřevem. Pozor, jedná se o zavádějící informaci. Dřevo (ale také piliny či dřevěné brikety a biomasa) jsou v současnosti nejekologičtější paliva která existují.

Proč? Jejich spalováním se do ovzduší neuvolňují žádné další látky, které by se nemohly v krátkém časovém období opět navázat do původních struktur. Oproti tomu uhlí a ostatní fosilní paliva uvolňují látky. které jsou v součastném ekosystému jaksi navíc. Tyto látky už se jednou ze země "uklidily" a v současnosti s nimi příroda již nepočítala. Stalo se ovšem, že je člověk objevil a látky v nich obsažené opět do systému násilně vrací.

To je podstata věci: pokud budeme doma topit dřevem, není se čeho obávat. Pokud budeme spalovat hnědé uhlí v kombinaci s hadry, PET-láhvemi apod., tak se nám ovzduší vrátí opět do katastrofického stavu.

Jak z toho ven?

Tady jednoduchá rada nepomůže. Je to o odpovídající finanční situaci obyvatel, přestat zdražovat rychleji než lidé mohou na to vydělat a umožnit lidem, aby mohli za rozumných podmínek topit čistě. Pokud na čistém topení budou neustále všichni chtít akorát vydělat, tak to dojde do stádia, kdy většina uživatelů nebude na tento způsob topení mít a budou nuceni opět chodit na pařezy.

Výhody a nevýhody jednotlivých druhů

Elekřina:
nejdražší, velmi pohodlná, malé náklady na pořízení panelů.

Plyn:
druhý nejdražší, pohodlné, čisté, vysoké počáteční a provozní náklady.

Dálkové vytápění:
středně drahé, závislost na teplárně, bezobsluhové

Tuhá paliva:
nutnost obstarávat topivo, zabírá skladovací prostor, nutno v pravidelných intervalech přikládat,s tím souvisí práce a špína, ovšem bezkonkurenčně nejlevnější způsob vytápění. Kotlem je také možno ohřívat vodu, a tím ušetřit plyn či elektriku.