Vláda včera rozhodovala o dalších ptačích oblastech

Vláda 27. října 2004 schválila vyhlášení dvanácti ptačích oblastí: Lednické rybníky, Hovoransko-Čejkovicko, Jaroslavické rybníky, Jizerské hory, Bohdanečský rybník, Rožďalovické rybníky, Krkonoše, Hlubocká obora, Novohradské hory, Údolí Vltavy a Otavy, Jeseníky a Českolipsko - Dokeské pískovce.

Ptačí oblast Heřmanský stav-Odra-Poolší v Moravskoslezském kraji nevznikne, a to kvůli průmyslové zóně Dolní Lutyně. Vláda uložila Ministerstvu životního prostředí navrhnout alternativní řešení, jak zajistit ochranu vzácných ptáků. O týden odložila rozhodnutí o ptačí oblasti Komárov v kraji Pardubickém.

Ministerstvo životního prostředí vládu upozornilo, že podle evropských směrnic mají být ptačí oblasti jako součást soustavy Natura 2000 vymezovány podle odborných, nikoli ekonomických kritérií. To řadou rozsudků potvrdil i Evropský soudní dvůr [1].

"Nepovažuji rozhodnutí vlády za šťastné, obzvlášť proto, že MPO, MMR i kraj původně požadovaly pouze zmenšení ptačí oblasti o plánovanou průmyslovou zónu. Resort životního prostředí bude samozřejmě hledat alternativní řešení. Otázkou ale je, nakolik je reálné, že se podaří všem ze vzácných ptačích druhů zajistit potřebnou ochranu na jiné lokalitě," komentuje rozhodnutí vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Podle návrhu MŽP v České republice má vzniknout 41 ptačích oblastí. Vyhlášení 18 z nich již vláda schválila. Ochranný režim v ptačích oblastech bude méně přísný než v současných chráněných územích. Na všech územích bude stát podporovat takové činnosti a způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmínek. Navíc tam, kde by vlastník byl přece jen nějakým způsobem omezen, má nárok na vyplácení kompenzací.

Více na: www.natura2000.cz

Poznámky:

[1] Například:
- rozsudek Evropského soudního dvoru C- 3/96 Evropská komise vs. Nizozemské království, kdy Nizozemské království neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí. Z rozsudku vyplývá, že při určování ptačích oblastí a vymezování jejich hranic se nesmí brát v úvahu ekonomické požadavky, o kterých se zmiňuje článek 2 směrnice.

- rozsudek Evropského soudního dvoru C-44/95 Royal Society for the Protection of Birds ("Lappel Bank"). V souvislosti s tímto případem jsou důležité především odpovědi Evropského soudního dvora na předběžné otázky, jež mu byly položeny. Soud došel k závěru, že na základě čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice nejsou členské státy oprávněny při určování hranic ptačí oblasti zohledňovat ekonomické zájmy uvedené v čl. 2 téže směrnice.

- rozsudek Evropského soudního dvoru C-355/90 Evropská komise vs. Španělské království, kdy Španělsko neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí. ESD v rozsudku konstatoval, že Španělsko porušilo směrnici tím, že území, které bylo vhodné z ornitologického hlediska pro vyhlášení ptačí oblasti, ponechalo bez ochrany. Argument, že ochranná opatření mají být podmíněna rovnováhou s ekonomickými nebo společenskými zájmy, soud nepřijal.

- rozsudek Evropského soudního dvoru C-57/89 Komise vs. Spolková republika Německo ("Leybucht") kdy Spolková republika Německo neobhájila svůj postup při vymezování ptačích oblastí. Soud konstatoval, že zásah do chráněných území (jednalo se o zmenšení ptačí oblasti) by byl možný pouze za výjimečných okolností. Ty pak musí odpovídat obecným zájmům, jež převáží obecný zájem chráněný směrnicí – ochrana životního prostředí. Podle soudu těmito zájmy nejsou zájmy uvedené v čl. 2 směrnice, tj. zájmy ekonomické, rekreace atd., které netvoří samostatnou výjimku ze směrnice (viz též C-247/85, C-262/85).

[2] Například:
- rozsudek Evropského soudního dvoru C- 3/96 Evropská komise vs. Nizozemské království, kdy Nizozemské království neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí. Z rozsudku vyplynulo především, že členské státy jsou povinny klasifikovat jako ptačí oblasti všechna místa, která se při použití ornitologických kritérií ukazují jako nejvhodnější pro ochranu dotčeného druhu.

- rozsudek Evropského soudního dvoru C-44/95 Royal Society for the Protection of Birds ("Lappel Bank"). V souvislosti s tímto případem jsou důležité především odpovědi Evropského soudního dvora na předběžné otázky, jež mu byly položeny. Soud došel k závěru, při stanovování chráněných území ve smyslu směrnice jsou relevantní pouze kritéria čl. 4 odst. 1 a 2, tj. kritéria ornitologická.

- rozsudek Evropského soudního dvoru C-355/90 Evropská komise vs. Španělské království, kdy Španělsko neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí... ESD v rozsudku konstatovalo, že Španělsko porušilo směrnici tím, že území, které bylo vhodné z ornitologického hlediska pro vyhlášení ptačí oblasti, ponechalo bez ochrany a realizovalo na něm stavbu silnice, měly se stavět průmyslové závody atd.. Soud rovněž odmítl domněnku, že vnitrostátní orgány mají uvážení ohledně výběru a určení rozsahu chráněného území. Uvážení je totiž svázáno určitými ornitologickými kritérii, ručenými směrnicí.

- Evropská komise dala v letošním roce žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti Rakousku, a to z toho důvodu, že ptačí oblast Lauteracher Ried byla vyhlášena s hranicemi, které z hlediska vědeckého nejsou správně vytýčeny. Důvodem zde byla snaha usnadnit výstavbu nové silnice. se podaří všem ze vzácných ptačích druhů zajistit potřebnou ochranu na jiné lokalitě,“ komentuje rozhodnutí vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Podle návrhu MŽP v České republice má vzniknout 41 ptačích oblastí. Vyhlášení 18 z nich již vláda schválila. Ochranný režim v ptačích oblastech bude méně přísný než v současných chráněných územích. Na všech územích bude stát podporovat takové činnosti a způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmínek. Navíc tam, kde by vlastník byl přece jen nějakým způsobem omezen, má nárok na vyplácení kompenzací.