Časopis Naše příroda v novém kabátě

V aktuálním vydání se vypravíme za naší největší sovou, výrem velkým. Tento ptačí obr má v rozpětí křídel dva metry a troufne si i na drobnější srnu. Šumavu si tentokrát prohlédneme z letadla, naučíme se rozpoznávat naše hnědé skokany a samozřejmě zavítáme i do říše rostlin, a to přímo mezi křížence orchidejí. Nahlédneme také do pro většinu z nás utajeného podzemí České republiky, které je pozůstatkem dávné těžby břidlice, a otrlejší povahy si budou moci přečíst, jací živočichové s námi sdílí domácí toaletu či spižírnu.

Výr velký – soví král

Výr velký má zřejmě nejpestřejší jídelníček ze všech sov. Nejen proto, že při své velikosti a síle snadno přemůže i větší kořist, na kterou by si jiné sovy netroufly, ale hlavně díky své přizpůsobivosti. Výr se živí hlavně savci (do velikosti lišky nebo srnčí), ptáky, žábami, ale dokáže ulovit i ryby, zejména pstruhy v horských bystřinách. Pro výra je přirozené, že loví a hledá potravu tam, kde je jí nejvíce a nejsnáze ji dostane. Pokud se mu naskytne možnost využít nový zdroj potravy, bez problémů překvapivě rychle změní způsob lovu. Nejednou uloví kořist větší než je on sám. Pokud nezvládne sežrat kořist najednou nebo s ní odletět, obvykle ji ukryje a během následující noci se pro ni vrátí.

Kde se těžila břidlice

Nízký Jeseník sice zůstává ve stínu svého mohutného bratra Hrubého Jeseníku, ale tato krajina umí pohladit svým půvabem a má i svoje zvláštnosti. Jednou takovou zvláštností jsou stará důlní díla na Opavsku mezi Budišovem nad Budišovkou a Vítkovem na jihozápad od města Hradec nad Moravicí, kde se v minulosti těžila jílová břidlice. Tato usazená, částečně metamorfovaná hornina tmavě šedomodré barvy s jemnou zrnitostí, vzniklá z jílovců a prachovců, obsahující minerály biotit, muskovit a andalusit, se vyznačuje rovinnou štěpností, takže snadno vytváří tenké desky, a pro tuto vlastnost je oblíbená hlavně ve stavebnictví.

Kříženci orchidejí

Orchideje mají proti jiným rostlinám několik zvláštních specifik. Jedním z nich je i neuvěřitelně velký rozsah křížení (hybridizace), které v rostlinné říši nemá obdoby. Zde se dozvíte, jak k tomuto jevu dochází, co je podmínkou vzniku křížence (hybrida), s jakými hybridy se v přírodě nejčastěji můžeme setkat, jak je rozpoznat a jaký význam má hybridizace orchidejí v přírodních a umělých podmínkách.

Více informací o časopisu naleznete na www.nasepriroda.cz nebo Facebooku..

Obsah čísla 03/2012

Titulní strana časopisu Naše příroda 3/2012

Nezvaní hosté / Hana a Vladimír Motyčkovi
Otakárek fenyklový / Jaroslava Siantová
Divizna brunátná / Mladen Kaděra
Výr velký – soví král / Pavol Turňa
Kříženci orchidejí / Ľubor Čačko
Vodstvo Šumavy… z letadla / Jaroslav Vogeltanz
Fotografové přírody – Rostislav Stach
Zaměnitelné houby / Michal Mikšík
Labské vyhlídky / Martin Janoška
Vulkanity Nízkého Jeseníku / Jan Miklín
Netahej žábu za nohu / Martin Šandera
Jedlé dary přírody – hluchavky / Květa Šimková
Klenot jménem Barrandien / Daniel Madzia
Kde se těžila břidlice / Tomáš Prokeš, Dana Součková