Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila novelu zákona, která omezí výstavbu průmyslových zón a likvidaci ekologických škod

Podle schváleného návrhu již nebudou moci být uvedené finanční prostředky využívány k úhradě nákladů spojených s odstraňováním ekologických škod způsobených průmyslovou činností podniků, ani k úhradě nákladů a podpoře investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů na revitalizaci dotčených území a stejně tak ani k finanční podpoře projektů rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou.

V případě schválení této novely hrozí, že statutární město Ostrava přijde o investice do strategických rozvojových projektů ve výši cca 5,6 mld. Kč. Z této částky tvoří více než 3,7 mld. Kč dotace státu, která má být hrazena právě ze zdrojů FNM. Zrušení možnosti čerpání externí prostředků by zcela zastavilo např. projekt rozvojové zóny Hrušov (dotace více než 1,547 mld.) nebo rekonstrukce kanalizační sítě Ostravy (dotace více než 1,250 mld. Kč). Sněmovnou schválená novela by způsobila naprostý kolaps v přípravě a realizaci důležitých investic města.

"V případě, že stát přestane financovat rozvojové projekty, především rozvojové a průmyslové zóny, projeví se to negativně rovněž v příjmové stránce rozpočtu státu. Tyto investice mají velmi krátkou dobu návratnosti a spoří státu miliardy korun ročně např. v nevyplacených dávkách na nezaměstnané, " komentuje rozhodnutí poslanců primátor města Ostravy Petr Kajnar.

Největší dopad by měla tato novela v Moravskoslezském kraji, který dlouhodobě patří mezi strukturálně nejpostiženější regiony ČR. Jak dokládá nedávno zpracovaná studie o návratnosti investic do Průmyslových zón v MSK se investice veřejných rozpočtů do průmyslových zón vrací státu rekordně rychle. Pokud vezmeme do úvahy pouze přímá vytvořená pracovní místa při celkových nákladech veřejného sektoru 4,187 mld. Kč na vytvoření zón v Mošnově, Hrabové, Nošovicích a Vědeckotechnologickém parku vyčísleno, že stát na dávkách v nezaměstnanosti a úsporách na sociálním a zdravotním pojištění (odhadem v průměru 170tis. Kč na jednoho nezaměstnaného ročně) ušetřil 9,72 mld. Kč. Po odečtení nákladů na vybudování zón tak čistě ušetřil 5,53 mld. Kč, a to jen za roky 2004 - 2011 a nově vytvořená přímá pracovní místa ve výše uvedených zónách.

Město Ostrava ušetřilo státu při výběru dodavatelů v rámci budování strategické průmyslové zóny Mošnov více jak 450 mil. Kč, úspěšný byl i Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který vysoutěžil práce při budování strategické zóny Nošovice o 800 mil. Kč levněji. Kraj v této chvíli žádá stát o možnost financovat vznik průmyslové zóny v Horní Suché z takto ušetřených peněz. Tato zóna by na svých 100 hektarech mohla zaměstnat až 5000 lidí. Výrazným způsobem by tak pomohla snížit vysokou míru nezaměstnanosti na Karvinsku. Město Ostrava usiluje o financování dalšího rozšíření Vědeckotechnologického parku. Ten je dnes plně obsazen. V souvislosti se zahájením výstavby superpočítače v areálu Vysoké školy báňské - Technické univerzity se předpokládá velký zájem ze strany IT firem o další plochy v blízkosti univerzity. V budoucnu by v tomto novém areálu mohlo najít práci až 5000 lidí pracujících v oborech s vyšší přidanou hodnotou.

"Rozhodnutí Poslanecké sněmovny je v přímém rozporu se schválenou vládní Strategií konkurenceschopnosti ČR," dodává Petr Kajnar.