Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách
avrinec1-foto-352x0.jpg" fetchpriority="high" alt="Stav lokality (jižní svahy nad vodním tokem Radbuza) před obnovou hospodaření - klikněte pro zobrazení detailu" title="Stav lokality (jižní svahy nad vodním tokem Radbuza) před obnovou hospodaření - klikněte pro zobrazení detailu" width="352" height="264" >
Současný management
Koncem devadesátých let minulého století si vzala nad lokalitou „patronát“ Základní organizace Českého svazu ochránců přírody a uživatel pozemků Václav Pikhart, a za pomoci finančního příspěvku z Programu péče o krajinu (dále jen PPK) začala s každoročním kácením souvislých porostů křovin a akátin na strmém skalnatém jižním svahu. Z vyřezaných křovin byl pod vrchem vytvořen val, který slouží k úkrytu a hnízdění ptáků. Na vyřezaných místech byla v roce 2000 zavedena pastva ovcí a koz o počtu do 35 ks na ploše 3 ha, aby se zabránilo dřevinám ve zmlazování a opětovnému zarůstání. Od roku 2003 je podporována finančními prostředky z PPK. Na výše položených plošinách hradiště lemovaných svahy s věnci křovin se v letech 2003 - 2004 páslo 4 až 8 kusů jalovic soukromého zemědělce, nyní zde na 8 ha rovněž probíhá pastva ovcí a koz občas vystřídaná pastvou 3 – 5 jaků. V kácení křovin se stále pokračuje. Pro celkovou vyváženost prostředí se jihovýchodní část ponechává s minimálními zásahy a stále ji pokrývá plášť křovin.
Za účelem zaznamenání vývoje vegetace pod probíhajícím způsobem obhospodařování jsme na studovaném území založili trvale monitorovací plochy (TMP): Sladký (od roku 2006) 6, Fulínová (od roku 2007) 15, z toho společných 5. Na plochách se každoročně provádí fytocenologické snímky a zjišťuje se kvantitativní i kvalitativní zastoupení jednotlivých taxonů uvnitř i v okolí plochy. Plochy se „snímkují“ jak v jarním, tak i v časně letním aspektu, kdy je zastoupení jednoděložných rostlin nejmarkantnější. Sledovány jsou zde biotopy jednak fytocenologicky zařaditelné (sv. Arrhenatherion elatioris, sv. Hyperico perforati-Scleranthion, sv. Koelerio-Phleion phleoidis), tak i biotopy v různém stupni sukcese v závislosti na probíhajícím managementu. Pro krátký časový interval sledování ploch lze zatím jen obecně konstatovat, že vyřezané křoviny z TMP nemizí, ale nerozšiřují se, kvůli své mezernatosti mají však stále větší druhové zastoupení cévnatých rostlin. Také lze zaznamenat závislost klíčení některých efemérních rostlin na větším přísunu srážek v jarním období. Větší pokryvnosti či přerušení absence na sledovaných plochách měli v roce 2009 např.: rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil rolní (V. arvensis), violka rolní (Viola arvensis), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum) a pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta).
Vývoj akátin pod současným způsobem ohospodařování
autor:
botanik AOPK ČR, středisko Plzeň, externí spolupracovník Environmentálního informačního centra Domažlice
Diskuze k článku „Vrch svatého Vavřince – regionální biocentrum v západních Čechách“
| Další články na podobné téma | ||
|---|---|---|
 Lužní lesík a rybník Vejsplachy aneb „prales“ a sport |  Smutná minulost a snad šťastná budoucnost stromů v Krkonoších |  Přírodní rezervace Milská stráň |
| zobrazit více článků... | ||
1) Jak je to s bylinkami u dětí? Pozor na oblíbenou bezovku
2) Umilovat přírodu v Krkonoších, aneb mohu tam přespat pod širákem?
3) Léčivé rostlinky pro naše cévy
4) „Musíme ukončit operaci Gréta“ shodli se kandidáti na europoslance
5) Používáte granule proti slimákům? Pozor, nejen, na domácí mazlíčky,…