Problémy dnešního světa - hlad

Předně se zamysleme nad tím, proč v rozvojových zemích jsou takové problémy skoro se vším na co si vzpomeneme. Podle mě je to v lidech. Lidé v těchto zemích jsou povětšinou negramotní, nebo s velice mizivým vzděláním. Tento fakt zapříčiňuje to, že jejich jednání je více ovlivněno starými zvyky.

Velkým problémem je i počet obyvatel v těchto zemích. Ten se neustále i přes hladomory zvětšuje. Je to dáno především jejich společností. Neexistence sociálních jistot, důchodového systému apod. má za následek, že se o sebe každý musí postarat jak umí. Rodiče si pořizují více dětí v naději že se jich co nejvíce dožije produktivního věku a na stáří se o ně postarají. V tom jim brání nemoci a hlad. Přesto se ale dospělosti dožije přibližně 6-8 dětí. A proces se opakuje. Tím je dán rychlý nárůst počtu lidí.

V pásmu Sahelu (úrodný pás na okraji Sahary) již spousta generací vypaluje plochy a popel ponechává jako hnojivo. Po té zde 2-3 roky mohou pěstovat nejčastěji obiloviny. Půda se však po této době vyčerpá a stává se neúrodná. Je tedy nutno půdu ponechat stejnou dobu ladem, aby se obnovila její úrodnost. Díky narůstajícímu počtu obyvatel dochází ke zkracování této doby. Půda tedy ale nedosáhne své plné úrodnosti. V této chvíli se projevuje problém gramotnosti obyvatelstva. V případě, že by byla alespoň nějaká vzdělanost, daleko snadněji by se lidé naučili využívat moderní technologie a postupy a půdu by tak využívali mnohem efektivněji.

Humanitární organizace provádějí chvályhodnou činnost. Dodávají a rozdělují humanitární pomoc. Většina z nich se ale nezabývá tím, aby odstranila příčinu této žalostné situace. Humanitární pomoc je jen prostředek jak pomoci v těch nejvážnějších případech, jenže jak dlouho budou organizace vozit do Afriky tisíce tun potravin? Vždyť není možné aby to takhle šlo do nekonečna. Jediný efekt, co takovýhle přístup bude mít je to, že se tamní obyvatelé stanou výhradně závislí na pomoci a nebude je nic tlačit aby s tím cokoliv dělali. Mám strach, aby to za pár let nedopadlo asi tak, že nám v televizi budou jako dnes ukazovat smutné obrázky podvyživených dětí v Africe, my budeme posílat peníze na jídlo pro ně a dospělý v těchto zemích budou zastávat názor: proč bych se měl něco z té země snažit dostat vždyť za chvíli přijede ten hodnej pán s náklaďákem jídla a zase budeme mít co jíst.

A vůbec, všimli jste si někdy že když v televizi ukazují jakoukoliv sociálně slabou skupinu jak nadávají že nemají peníze, děti nemají co jíst, v čem chodit, a rodič v záběru programu má v puse cigaretu a popřípadě ještě vedle opřenou láhev nějakého toho tvrdšího moku? Jak říkám, podle mě je to jen v lidech. Protože kde je vůle tam je i cesta. Ale naše společnost se snaží likvidovat důsledky bez toho, aby se nejprve vypořádala s příčinami a neuvědomuje si že bez léčby příčin se budou důsledky opakovat.