Časté nehody našich turistů

Čím je tento jev, který v poslední době neustále narůstá, způsoben?

Turistické vybavení

V dnešní době je velká dostupnost veškerého vybavení a to svádí jít a vyzkoušet si tento druh aktivity. Samozřejmě to, že je vybavení dostupné je kladný jev dnešního trhu, ale výrobce by mohl přece jen jasněji varovat na nutnost odborných znalostí při použití výrobků. V lepších obchodech Vám rádi poradí co a jak, jenže to nestačí. Informace o životnosti výrobku a jeho údržbě bývají občas kusé a nedostačující. Ale výrobce a prodejce je z obliga, vždyť na účtence je informace že zákazník byl poučen o tom jak se o výrobky starat. Ne vždy to ale odpovídá skutečnosti. Tato nenápadná věc nás může ale stát i život.

Jak? Třeba v případě nesprávného zacházení s jistícími prvky může dojít ke změně fyzikálně-chemických vlastností materiálu a ten se najednou místo deklarovaných 800 kg začne trhat při 80 kg apodobně. Tímto nechci útočit na výrobce a prodejce, kteří provádějí svou činnost s profesionálním přístupem. Bohužel ne vždy je to samozřejmost.

Příprava a výcvik

Ve velkém nepoměru - vzhledem k možnostem jak sehnat vybavení - je možnost kvalitního výcviku. Když pomineme časovou náročnost, tak ani dostupnost výcviku není odpovídající. Ve velkých městech je možné najít kluby, které se zabývají tou kterou činností. Pravděpodobně ale nebude jednoduché vyjednávání, aby Vás pouze připravily třeba na dovolenou na horách.

Když už jsou lidé obeznámeni alespoň se základy daného sportu, tak často podceňují vybavení a další znalosti, které by mohly upotřebit. V zasněžených oblastech hor by měly být samozřejmostí lavinové vyhledávače. Většina běžných turistů je nemá, ale přesto vstupují často i přes zákazy do lavinových oblastí.

A co se týká znalostí? Takové základy zdravovědy je často diskutovaná otázka. Přestože dnes drtivá většina osob má řidičský průkaz, jehož součástí je i zdravověda, tak si ji už nepamatují anebo nejsou schopni znalosti správně uplatnit. A nebo otázka z praxe. Zkuste se při vycházce na horách zeptat kolemjdoucího, jestli zná číslo na horskou službu. I dnes, kdy si jej nemusíte pamatovat a stačí ho mít uloženo v mobilu tak většina lidí tak nečiní. Buď spoléhají na to, že JIM se nemůže nic stát, anebo spoléhají na čísla nouzového volání (112,150, 155, 158). Jenže dovolat se pomoci přes tato čísla je mnohdy zdlouhavé. Vždyť informace místo toho, když vytočíme přímo dispečink horské služby, musí putovat na centrálu IZS, tam musí vyhodnotit co po nich chcete a pak Vás buď přepojí přímo na horskou službu nebo jim informaci sami předají. To ovšem může znamenat i značné zdržení, které může mít i vážné následky.

Osobní zodpovědnost jedince

Je to asi nejzávažnější příčina většiny nehod. Dospělý svéprávný člověk by měl trochu popřemýšlet o tom, co zamýšlí dělat. Vždyť sebelepší příprava, vybavení a znalosti jsou nám na nic, pokud nesprávně zhodnotíme své možnosti, podceníme počasí, terén, náročnost a podobné důležité faktory. Před časem se stalo, že otec zkušený horolezec vzal svého malého syna na těžký výstup. Co se stalo? Kluk přestal ve špatném počasí výstup zvládat a otec se snažil situaci zachránit. Jenže neměl vybavení na to aby postavil přístřeší a pomohl mu. Vydal se tedy pro pomoc a výlet skončil tragicky. Tento přístup přesně dokumentuje nezodpovědné chování otce který si asi říkal, já jsem v lezení zkušený a když budu s klukem co by se mohlo stát. Proto vždy před činem přemýšlejte.