Výsledky činnosti České inspekce životního prostředí za rok 2010

Z oblastních inspektorátů (OI) největší objem pokut uložil OI Plzeň 26 848 881 Kč a OI Praha 25 119 250 Kč. Průměrná výše pravomocné pokuty vyměřené ve správním řízení činila 56 457 Kč, což je srovnatelné s předchozími roky. Průměrná výše pokut se liší jednak podle složek, jednak podle regionů. Nejvyšší průměrné pokuty byly uloženy v oblasti odpadového hospodářství, nejnižší v oblasti ochrany přírody, což je vysvětlitelné charakterem jejich činnosti a sankční zákonnou úpravou. V roce 2010 vydala ČIŽP 340 nápravných opatření a v 68 případech pozastavila nebo omezila činnost provozu, což je srovnatelné s předchozími roky.

Největší objem pokut za rok 2010 byl uložen opět v oblasti odpadového hospodářství. Inspektoři zkontrolovali přes 3 000 subjektů, provozoven, zařízení a za zjištěná porušení uložili 922 pokut v celkové výši 65 610 600 Kč.

V oblasti řízeného využívání odpadů inspektoři zkontrolovali celkem 324 zařízení na výrobu alternativních paliv, kompostáren, bioplynových stanic a zařízení, ve kterých se využívají či upravují nebezpečné odpady. Zahájili správní řízení s 92 subjekty a uložili 88 pokut v celkové výši 25 240 000 Kč. Nejčastějším deliktem bylo nakládání s výkopovými zeminami a stavebními odpady v zařízeních, která byla provozována bez povolení, a to jak z hlediska stavebního zákona, tak i zákona o odpadech. Dalším častým porušením zákona o odpadech bylo nedostatečné dodržování technologických postupů a dokladování kvality odpadů jak při jejich přejímce, tak při úpravě odpadů.

V rámci dalších úkolů inspektoři prověřili přes 900 průmyslových podniků a jiných původců odpadů. Porušování zákonů při nakládání s nebezpečnými odpady, nevedení průběžné evidence celkových odpadů, pozdní hlášení o produkci a nakládání s odpady a jejich nedostatečné třídění jsou prohřešky, za které inspekce u těchto subjektů uložila pokuty přes 15 000 000 Kč.

Časté porušování legislativy zjistili inspektoři i v oblasti dodržování chemického zákona. Při kontrolách odhalili především chyby v označování chemických látek a přípravků. Zejména u grafických symbolů, které označují nebezpečnost výrobku, kontrolované společnosti neuvádějí popis symbolu v českém jazyce a nedodržují jejich minimální velikost. Dalším častým porušením je chybné znění standardních vět, které označují rizikovost přípravku. V mnoha případech tyto věty na označení výrobků chybí, nebo nejsou uvedeny v českém jazyce, případně jejich znění není v souladu s předpisem k chemickému zákonu.

V oblasti ochrany vod inspektoři provedli 3 432 kontrol a uložili 557 pokut za 28 103 243 Kč. Jedním z prioritních úkolů byla každoroční kontrola stavu nejvýznamnějších čistíren odpadních vod (ČOV). V roce 2010 inspektoři zkontrolovali na území České republiky celkem 184 komunálních ČOV v aglomeracích větších než 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a 32 zdrojů průmyslových odpadních vod. Po vyhodnocení všech údajů je možné říci, že většina ČOV velikosti 10 000 EO plní v současnosti požadavky příslušné směrnice Rady EU. U menší části bude ještě v roce 2011-2012 dokončována jejich dostavba, rekonstrukce či zkušební provoz a předpokládá se, že limity požadované směrnicí budou už v roce 2011 plněny. Výjimkou je největší komunální ČOV-ÚČOV Praha, kde zatím nedošlo ani k zahájení výstavby nové technologické linky, která je pro plnění limitů nezbytná. Protože však bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu, nemůže ČIŽP podle novelizovaného znění vodního zákona uložit aglomeraci Praha pokutu za nesplnění požadavků směrnice. Při revizích bylo zjištěno, že situace v provozování ČOV a v dodržování povolení vodoprávních úřadů je uspokojivá. Všechny prověřované ČOV vypouštěly odpadní vody na základě platného povolení vodoprávního úřadu. Na základě informací získaných při revizích ČIŽP bylo za porušení zákona o vodách uloženo v roce 2010 6 pokut v celkové výši 1 300 000 Kč, a to za překročení povolených limitů pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

V roce 2010 zaevidovala inspekce 139 havárií podle zákona o vodách. Ve srovnání s rokem 2009 stoupl počet havárií způsobených dopravou, celkem jich bylo zaznamenáno 29 oproti 12 haváriím v roce 2009. Úhyn ryb byl průvodním jevem u 16 havárií, což je v porovnání s rokem předcházejícím o 14 případů méně. Podzemní vody byly zasaženy v 6 případech. Původce havárie byl znám v 62 případech, což představuje 45 % z celkového počtu evidovaných havárií. Ve 40 případech ČIŽP havárii šetřila nebo se šetření přímo zúčastnila.

Mezi největší evidované případy havárií ve sledovaném období lze zařadit výskyt ropných látek na hladině vody pravostranného přítoku řeky Tichá Orlice. Únik mazutu byl způsoben poruchou potrubního systému v objektu mazutového hospodářství v areálu společnosti Dietfurt, s.r.o., Letohrad. Společnost Dekonta, a.s. odtěžila cca 2 500 t kontaminovaných zemin a betonů, současně bylo prováděno sanační čerpání drenážních a podzemních vod v místě havárie, jejich čištění a následné vypouštění do dešťové kanalizace.

V důsledku srpnové povodně došlo v uplynulém roce také k několika havarijním stavům na území Liberce. Inspektoři prověřili celkem 35 lokalit, z toho 10 průmyslových podniků, 18 čistíren odpadních vod a čerpacích stanic odpadních vod, 1 sběrný dvůr nebezpečného odpadu, 2 autoservisy a 4 čerpací stanice pohonných hmot. Inspektoři prověřovali stav těchto lokalit většinou přímo na místě; v některých případech, kde nebyl možný přístup, byly informace zprostředkované od provozovatelů. Z hlediska ochrany jakosti vod před znečištěním, nedošlo u většiny prověřovaných objektů, kromě areálu bývalé chemičky J. G. HEUSSER v Mníšku u Liberce a zdevastovaných ČOV, k výraznějším škodám na životním prostředí. Uložená opatření k nápravě pro areál bývalé chemičky v Mníšku u Liberce jsou průběžně plněna.

V ochraně ovzduší inspektoři provedli téměř 5 000 kontrol dodržování podmínek ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země. Na vlastní ochranu ovzduší pak bylo zaměřeno 4 352 kontrol. Zbývající část kontrol byla věnována dodržování podmínek provozovatelů zařízení zařazených do systému obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého, dodržování podmínek při zacházení s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny a další. V roce 2010 nabylo právní moci celkem 371 pokut v celkové výši 17 487 500 Kč.

Nejzávažnějšími delikty prokázanými v roce 2010 bylo překročení emisních limitů, emisních stropů a plánů snížení emisí. Těchto deliktů bylo provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší prokázáno 62 a byly za ně uloženy pokuty v celkové výši 5 500 000 Kč. Dalším častým zjištěným prohřeškem bylo neměření emisí, nedodržení provozního řádu, porušení podmínek uvedených v povolení, provozování zdroje nebo změna zdroje bez povolení (65 případů, pokuty v celkové výši 3 mil. Kč), nesplnění opatření k nápravě (4 případy, pokuty v celkové výši 180 tis. Kč), neodstranění nebezpečného stavu (2 případy, pokuty v celkové výši 150 tis. Kč) a další.

V oblasti ochrany přírody v roce 2010 nedošlo k žádnému zásadnímu poklesu kontrol ani uložených pokut. Počet inspekcí se meziročně nemění a pohybuje se okolo 2 600 kontrol za rok. Inspektoři v této oblasti uložili celkem 394 pokut, které přesáhly celkovou částku 8 000 000 Kč. Počet podnětů, které se v drtivé většině týkají právě problematiky ochrany dřevin, poprvé od roku 2000 meziročně klesl asi o 10 %. Nadále ovšem platí to, že zájem veřejnosti o problematiku ochrany přírody výrazně ovlivňuje spektrum kontrolní činnosti inspekce v této oblasti a oprávněnost podnětů dosahuje přibližně 50 % a kromě dřevin se podněty týkají zejména ochrany zvláště chráněných druhů živočichů.

Na úseku ochrany lesa inspektoři uložili 147 pokut v celkové výši 5 419 000 Kč. Za stěžejní kontrolní zjištění a problémy na úseku ochrany lesa považuje inspekce rozvoj výstavby lanových parků v lesních porostech, kalamitní stav kůrovců v rámci ORP Kutná Hora a v NP Šumava, zvýšený stav kůrovců v rámci ORP Vlašim a Benešov, negativní dopady sucha na stav ochrany lesních porostů před hmyzími škůdci na Vítkovsku, Bílovecku, Opavsku a Jablunkovsku, nárůst nezákonných těžeb zejména pak v regionu Českých Budějovic, užívání lesní půdy k jiným účelům, než k plnění funkcí lesů, poškození lesů těžbou, kalamitní stav v rozvoji kloubnatky v náhradních porostech smrku pichlavého v Krušných horách. Za neméně významné považuje ČIŽP problémy, které souvisejí s terénními úpravami při výstavbě lyžařského areálu Kouty nad Desnou, ale i rozsáhlé devastační těžby prováděné fyzickou osobou v katastru okresu Šumperk.

Významné případy jsou uveřejněny na CIZP.cz.