Ministerstvo dopravy chce znovu umožnit kácení stromů u silnic

Ministerstvo dopravy navrhlo změnu zákona o pozemních komunikacích a zároveň změnu zákona o ochraně přírody a krajiny (1). Částečně chce vrátit zpátky stav před tzv. "alejovou" novelou z roku 2009 (2), protože správci silnic a železnic by opět mohli kácet dřeviny v ochranném pásmu dráhy nebo na silničních pozemcích tzv. na oznámení (3). „Z české krajiny zmizely v posledních letech tisíce stromů v alejích, nová stromořadí přibývají ojediněle, chybí jednotná koncepce jejich obnovy. Nová výjimka situaci ještě zhorší: nad kácením nebude dostatečná kontrola a stromy budou dále ubývat, protože v režimu oznámení se vůbec neřeší náhradní výsadby,“ upozorňuje Ing. Jakub Esterka, ekolog Arniky. Přímo při projednávání návrhu novely v parlamentu se navíc mohou objevit pozměňovací návrhy, které výsledné znění zákona ještě zhorší.

Výjimku by sice měly mít "dřeviny tvořící stromořadí", k jejichž kácení by bylo nadále třeba povolení, ve výsledku však může jít jen o formální překážku. “Vzhledem k neexistující evidenci alejí a nepřesné definici stromořadí může výjimka vést k faktické likvidaci celých stromořadí nebo jejích částí,“ říká právník Arniky Lukáš Matějka. Navíc v situaci, kdy vyhláška k zákonu o ochraně přírody a krajiny umožňuje kácet bez povolení stromy do 80 cm v obvodu kmene (měřeno 1,3 m nad zemí), jde o další omezení ochrany stromů.

Ministerstvo dopravy obhajuje kácení stromů bezpečností silničního provozu a zrychlením údržby silniční vegetace (5). „Jde o argument, který se stále dokola účelově zneužívá. Zastírá přitom nedostatek mnohem účelnějších opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a zcela neadekvátní financování péče o silniční stromořadí,“ říká Zora Kasiková z Arniky. Statistiky Policie ČR přitom dokazuji, že hlavními příčinami dopravních nehod je příliš rychlá jízda, telefonování a jiná nepozornost při řízení nebo alkohol za volantem. (5)

Arnika v loňském roce vytvořila Koncepci zachování alejí v České republice a zaslala ji kompetentním institucím. Materiál, který vznikal ve spolupráci s dendrology, architekty, ale i právníky a silničáři, navrhuje mimo jiné způsoby, jak zvýšit bezpečnost provozu na silnicích. Patří mezi ně především prevence nehodovosti u samotných řidičů, obnovení bílých bezpečnostních nátěrů kmenů, případně instalace svodidel či omezení rychlosti a dopravní značení v problematických úsecích. Arnika při zpracování této koncepce vycházela i ze zkušeností sousedního Německa, kde existuje vládní program na ochranu alejí a kde s úspěchem využívají řadu metod pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. V České republice podobný plán a především koncepční přístup k silničním stromořadím zatím chybí. (6)

Nevládní organizace nyní připravují připomínky k návrhu novely, které mohou ministerstvu zaslat do 8. června. Po vypořádání došlých připomínek ministerstvem projedná návrh novely vláda.

Přílohy a další informace:

(1) Ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se má změnit takto (tučně psaný text má být přidán):

Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu dráhy nebo na silničních pozemcích podle jiných právních předpisů s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav6b) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

(2) Zákon chránící aleje podepsal prezident v září 2009 a novela začala platit 1. 12. 2009

(3) Oznámení se podává písemně nejméně 15 dnů předem, musí mít stejné náležitosti jako žádost o vydání povolení a podává se k orgánu ochrany přírody příslušnému podle stejných pravidel, jako kdyby se kácení povolovalo. Tento režim má tři zásadní nedostatky: neumožňuje ukládat podmínky, nepřipouští účast veřejnosti a nepočítá s náhradní výsadbou. Orgány ochrany přírody by proto těmto případům kácení měly vždy věnovat zvláštní pozornost.

(4) Výňatek z důvodové zprávy připravené ministerstvem dopravy ke kácení alejí: „Účelem navržené změny právní úpravy povolování kácení dřevin souvisejícího se správou pozemních komunikací a provozováním dráhy, jež je jednou z dalších dílčích změn obsažených v návrhu, je přispět k zvýšení bezpečnosti silničního provozu, čímž návrh navazuje na výše zmíněný cíl obsažený v Programovém prohlášení vlády, a dále zefektivnit správu již provozované dopravní infrastruktury (pozemní komunikace či dráhy) úpravou současné procesně obtížně aplikovatelné úpravy povolování kácení dřevin při výkonu správy pozemních komunikací a při provozování dráhy a umožnit tak správci pozemní komunikace / provozovateli dráhy v rámci správy této infrastruktury (zejm. s ohledem na zajištění bezpečnosti silničního provozu nebo bezpečnosti drážní dopravy) bez nežádoucího prodlení odstraňovat ty dřeviny, které představují významné ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo bezpečného provozování drážní dopravy nebo by je mohly jinak významně omezit.“

(5) Policejní statistiky jsou k dispozici například www.arnika.org/dopravni-nehodyzde.

(6) Koncepci Arnika zaslala silničním správám a hejtmanům ve všech krajích ČR. Ke koncepčnímu přístupu k alejím se již přihlásila Krajská správa a údržba silnic Vysočiny. Vyčlenila a zajistila prostředky na záchranu, ošetření a výsadbu tisíců stromů a rozhodla se přistoupit i k obnově bezpečnostních nátěrů kmenů ve všech alejích na svém území. Kromě toho na správě proběhlo doplňující školení 14 zaměstnanců na dendrology. O koncepci vytvořenou Arnikou projevil zájem také Zlínský kraj.

O koncepci více ve zde.

Stránky věnované historii alejí

Stránky o alejích