Příběh jedné naší čtenářky, aneb jak to bylo s kunou?

Bylo, nebylo, žila s námi kuna…

U nás na půdě řádila kuna, také po balkoně, přes střechu a kolem domu běhala. Jak na pouťové atrakci to měla. Patrně ona nám sežrala slepice. A nakonec nechala v kůlně opuštěné své mláďě.

Adoptivní matka.

Naštěstí se ho ujala fenečka, která mu pustila mléko a tak ho zachránila. Mladá kuna totiž mléko pro koťata nebo štěnata, které nám dal veterinář nechtěla a jinak by zemřela. Smrdělo sice jako kšíry, ale fenečka se o něj starala jako o své vlastní štěňátko a měla ho moc ráda. Jak mládě rostlo, začalo papat granule a konzervu a řádilo s ostatníma pejskama doma jako blázen, schovávalo se pod postel a hrálo si s hračkama. Bohužel jsme ho museli přenechat jednomu moc hodnému páníčkovi. To on udělal kuně velkou krásnou voliéru a moc krásně se o ni stará. Jako malou jsme kunu vodily na vodítku po zahradě. Říká se, že pokud má nějaká kuna své teritorium, tak jiná tam nejde, což patrně u nás zabralo. Od těch dob žadné kuny na půdě nejsou.

Soused myslivec.

Dalším důvodem, proč tu teď nemáme žádné kuny může být i naše nedávné zjištění. Náš soused myslivec sušil na slunci kuní kůže. Patrně zastřelil i naší ondatru, co se k němu zaběhla. Jako zázrakem jsme ji tenkrát odchovali jako malé opuštěné mláďátko, které časem odrostlo. A bohužel se dvakrát prokousala ze svého domečku. Jednou, co se to stalo, za mnou ráno vesele utíkala. Bohužel po druhé jsem marně hledala, co se malé stalo. Jednoho dne jsem to zjistila. U souseda leželo bezvládné tělíčko mé malé ondatry. Okamžitě co jsem to řekla doma. Tak jsme pro ni šli. Chtěl ji taky stáhnout. Alespoň jsem jí udělala hrobeček na zahradě.

Autorka textu se bála, že ti, co to budou zde číst se jen ohradí, že je úplně hloupá. Ale to vůbec není pravda. Chtěla bych jí tímto poděkovat za pěkný příspěvek. Akorát neznám jméno, slečna psala pod přezdívkou „Skalní“. Přesto chci za příspěvek poděkovat. A pokud i Vy máte nějaké podobné či zcela jiné příběhy se zvířaty nebo v přírodě, tak neváhejte a napište nám o tom. Vždycky se může najít někdo kdo Vám jej zkritizuje. Najdou se však i čtenáři, kterým se bude Váš příběh líbit tak jako mě se líbil tenhle původně příspěvek do diskuze.

Foto: Pavel Kratochvíl