Igelitové tašky mohou být ekologické – ale jen když se recyklují

autor: Ekodomov, o.s.
V poslední době média již několikrát věnovala prostor firmám, které tvrdí, že díky speciálním aditivům se polyetylénové sáčky a tašky v podstatě ničím neliší od tašek biodegradabilních. Naposledy byla taková zpráva zveřejněna společností Oskar, která vyrábí obaly. Některé firmy tyto takzvané OXO tašky dokonce označují za kompostovatelné. Tato tvrzení je třeba je uvést na pravou míru.


OXO plasty nejsou kompostovatelné

OXO degradabilní materiály a kompostovatelné materiály na bázi škrobu se zásadně liší způsobem rozkládání. Degradaci OXO plastů probíhá chemickou reakcí umožňující oxidaci polyetylénu. Do uhlovodíkových vazeb se díky aditivům (d2wTM nebo EPI TDPATM) dostává kyslík a narušená polyethylenová vazba je schopna dále biologicky degradovat. Proces urychluje teplota a UV záření, takže v kompostu může k degradaci následně skutečně dojít, ale nikoli podle podmínek normy, která stanovuje kompostovatelnost materiálů (EN 1343). Ta totiž požaduje, aby materiál degradoval v prostředí kompostu do 90 dnů. U OXO plastů to nemůže být splněno. Rozklad u nich není primárně vázán na biologické procesy a přítomnost mikroorganismů, ale na chemickou oxidaci přidaného činidla. Pokud se do plastu přidá činidla hodně, aby se degradační proces urychlil, hrozí, že se tašky rozpadnou dřív, než se vůbec začnou používat. To by jejich prodejce moc nepotěšilo. Zároveň je téměř nemožné zaručit, že se podaří nadávkovat aditivum tak, aby degradace probíhala souběžně s kompostovacím procesem.

OXO plasty jsou potenciální hrozbou pro recyklaci (a recyklační firmy)

V České republice jsou díky husté síti sběrných míst plastové obaly z velké čísti recyklovány. Degradační činidlo představuje pro recyklaci riziko. Není totiž jasné, zda neovlivňuje kvalitu recyklovaného plastu. Podle firmy Symphony Environmental (vyrábí degradační činidlo d2wTM), degradační činidlo kvalitu recyklovaného plastu neovlivňuje, neboť se jeho účinnost extruzí zruší. Tento argument ale vyvolává otazníky: recyklace plastů je proces obdobný jejich výrobě a aditivum v plastech zůstává i v jejich recyklované podobě. Proto se firmy, které plasty recyklují, aditiv obávají. Podle vyjádření dvou výrobců (TRANSFORM lázně Bohdaneč a Jelínek Trading)výrobků z recyklovaných plastů by chování OXO plastů ve výrobcích muselo být dlouhodobě testováno a to v řádech roků. V této chvíli by je, stejně jako biologicky rozložitelné plasty, firmy do recyklace nepouštěly. To ale znamená, že pokud by výrazně vzrostl podíl OXO tašek a sáčků, hrozí, že všechny polyetylenové tašky a sáčky, včetně těch bez aditiv, budou z recyklace vyloučeny, protože při třídění není čas zkoumat, z jakého přesně materiálu je taška vyrobena.

OXO plasty z HDPE jsou o 100 % energeticky náročnější než BIOPLAST

Při plnění podmínek pro Osvědčení platnosti Environmentálního prohlášení o výrobku (EPD - Environmental Product Declaration) dle ISO 14025 na odnosnou kompostovatelnou tašku si společnost HBABio (viz Osvědčeni EPD) nechala vypracovat LCA studii, která porovnávala LCA polyetylenové tašky (HDPE) s LCA tašek ze škrobového plastu BIOPLAST (viz Vliv sáčků HBABio na životní prostředí). Výsledky prokázaly, že výroba škrobové tašky od vsazení hlízy do země, přes všechny pojezdy traktorů, postřiky, sklizeň, zpracování na různé formy škrobu, výsledný granulát, vyfouknutí a distribuci tašky má zhruba stejné energetické náklady jako výroba srovnatelně silné tašky z HDPE. Škrobová taška - na rozdíl od tašky z HDPE - ale nespotřebovává ropu. Právě spotřebovaná energie ve formě ropy vytváří onen nárůst spotřeby energie u tašek z HDPE materiálu To, že tašky z HDPE jsou i přes dvojnásobnou spotřebu energie levnější, pouze dokazuje, že současná cena ropy neodpovídá její hodnotě a je jen otázkou času, kdy se poměr cen obrátí.

OXO plasty nejsou ekologickou alternativou

Posuzujeme-li, zda je výrobek ekologický, vždy velmi záleží na tom, k čemu to vztahujeme. V zemích, kde je zpětný odběr plastů na nízké úrovni, je urychlení jejich degradace přínosné, neboť sníží jejich viditelnost v přírodě. V tomto kontextu se OXO plasty jeví jako ekologické. Ekologické mohou být i v případě, že by se oxodegradabilní složka přidávala do materiálů, které dnes tradičně končí na skládkách, jako jsou odpadní pytle, lepicí pásky pro krátkodobé použití, či dětské plenky, které ve skládkách tvoří vytrvalé exkrementové konzervy. Při takto jasně vymezeném používání aditiv můžeme docílit toho, že nakládání s plasty bude ekologičtější. Ale pokud budeme v našich podmínkách vytvářet soutěž mezi OXO plasty a čistým polyetylénem či taškami ze škrobu, ekologický počin to rozhodně není. A nejspíš ani ekonomický. Veškeré plastové obaly podle zákona podléhají zpětnému odběru a měla by být proto zajištěna jejich recyklace. Cílenou degradací plastů tak přicházíme o cennou surovinu, jejíž hodnota dnes není dostatečně doceněna.

Tomáš Hodek
Jednatel společnosti HBABio
Předseda o.s. Ekodomov

HBABio se od roku 2003 zabývá velkoobchodním prodejem výrobků pro třídění bioodpadu a kompostování. Společnost je držitelem Osvědčení platnosti Environmentálního prohlášení o výrobku (EPD - Environmental Product Declaration) dle ISO 14025 na výrobek Odnosná kompostovatelná taška BIOPLAST.

HBABio je hlavním partnerem občanského sdružení Ekodomov, které vyvíjí osvětovou činnost na podporu třídění a kompostování biodpadu. Podrobné informace o problematice shromažďuje stránka www.kompostuj.cz, která je součástí celonárodní osvětové kampaně Kompostuj.cz – Vracíme, co si bereme.



autor:
datum vydání:
20. dubna 2011


Diskuze k článku „Igelitové tašky mohou být ekologické – ale jen když se recyklují“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!