Kde končí vánoční stromky

Regionální rozdíly

Velká města si odvoz živých již nepotřebných vánočních stromků zajišťují většinou sama za pomoci městských technických služeb. V malých obcích se většina lidí o odvoz vánočního stromu postará sama. Radnice, především ve velkých městech dokonce nechaly přistavit kontejnery, které jsou určené speciálně pro svoz vánočních stromků. V některých městech byly tyto odpadové nádoby přistaveny dokonce již před Silvestrem a na mnoha místech budou stát až do poloviny či do konce ledna, někde případně i do konce února. To záleží na rozhodnutí daného města. Více podrobností získáte vždy na stránkách Vašeho města či obce nebo na stránkách technických služeb.

Kam s ním? Většinou se to dozvíte z webových stránek své obce

Tuto otázku si pokládal už Neruda ve svém díle sebraných fejetonů. My ovšem máme dnes na mysli vánoční stromek, se kterým si mnoho lidí neví rady, kam a jak ho odložit. Je běžné zbavit se stromku tak, že ho odložíme k popelnici. Je to ale správné? Vždyť tím vzniká takzvaná černá skládka, za kterou může být člověk, je-li přistižen, i pokutován. Města jsou v tuto dobu ke svým občanům benevolentní. Jak již bylo řečeno, tak se naopak většinou o likvidaci stromků i sama starají. Je tedy vhodné odložit stromek nejlépe k určené sběrné nádobě, je-li po městě rozmístěna. Případně ho můžeme odložit i ke kontejnerům se směsným komunálním odpadem. Nikdy ale se nesnažíme cpát stromek dovnitř do popelnice, protože tam pak zbytečně zabýrá místo běžnému odpadu. Není ani vhodné odkládat vánoční strom k nádobám na tříděný odpad, tedy alespoň podle většinových internetových zdrojů. Výjimku jsem našla v článku Prostějovského deníku. Zde se přímo v úvodu píše: „Většina z nich končí u kontejnerů na tříděný odpad, kam by je obyvatelé měli dávat.“. (zdroj: 2)) Naopak na serveru idnes.cz v kategorii článků hobby se praví: „Vánoční stromky nepatří na stanoviště separovaného odpadu." (zdroj: 6)) Technické služby v jednotlivých velkých městech svezou po vánočních svátcích a po Novém roce několik desítek tun vánočních stromků. Příkladem jsou Pardubice s přibližně 30 tunami odvezených vánočních stromků. (zdroj: 5))

Odstrojit či ne?

Na oficiálních serverech měst byste měli najít i informace týkající se úpravy vánočního stromku. Většinou je samozřejmostí, že ze stromku sundáme veškeré třepení, všechna světýlka, čokoládové i jiné pamlsky. Dále bychom ze stromku měli odstranit skleněné, umělohmotné, dřevěné či slaměné ozdoby, ale i kovové háčky apod.

Brněnská radnice například také požaduje, aby byl vánoční stromek rozřezán na menší kusy. (zdroj: 6)) Podrobnější pokyny bývají uvedeny právě na zmiňovaných internetových stránkách.

Další způsoby likvidace

Mezi další možnosti, jak se zbavit vánočního smrku nebo jedle je odvézt jej do sběrného dvora, kompostárny nebo případně i na skládku. Tento způsob, kdy se lidé o jeho likvidaci postarají sami, je uplatňován především v malých obcích. Ve sběrných dvorech by měli pracovníci přijmout zcela zdarma, na rozdíl od elektrospotřebičů. Vše ale záleží na daném regionu, někde tedy ve sběrném dvoře můžete zaplatit i nějaké poplatky za likvidaci. Někteří lidé využívají vánoční stromky jako palivo do svých krbů.

Stromek je možné pohodit i například volně v lese. Ale toto prosím nedělejte. Může se stát, že na stromku nějaké ty ozdoby nebo byť jen jeden jediný háček zapomenete a lesní zvěř, která ho přijde okusovat může mít následně zdravotní problémy nebo může dokonce i uhynout. Z tohoto důvodu nepřijímají „použité“ vánoční stromky ani zoologické zahrady.

Jaký je osud vánočního stromku?

Umělohmotné stromky, které už další roky neposlouží jako symbol Vánoc můžeme taktéž odkládat u kontejnerů na tříděný odpad. Bude technickými službami také odvezen, ale skončí jednoduše na skládce komunálního odpadu.

Většina měst se snaží svezené vánoční stromky dále využít. Většinou tak skončí v kompostárně. Stromy, které zdobily náměstí jsou postupně dřevorubci ořezány, dřevo je rozštípáno a prodáváno na topení v kotlích. Spousta stromků projde štěpkovači, nasekané štěpky poté zabraňují růstu plevele v městské zeleni. Tuto agrotechnickou metodu nazýváme mulčování. Tato štěpka se promíchává i se substrátem a během celého roku se s ní pak hnojí obecní zeleň.

Další vánoční stromky skončí v tepelných elektrárnách a v teplárnách. Relativně ekologicky se tak vyrobí jak energie, tak se zároveň tímto způsobem i vytápějí byty. Některé obce je odvážejí rovnou do spaloven, protože se prý nedají kvůli zapomenutým ozdobám dále využít.

Zajímavosti

Ve Vídni se svezené vánoční stromky po separaci od ostatního materiálu využívají právě také jako palivo do tamější elektrárny. „Zdejší elektrárna na lesní biomasu Simmering zpracuje více než 600 tun vánočních stromků. Jedličky a smrčky tak dodávají ekologicky šetrnou energii do 90 000 vídeňských domácností. […] Objem elektřiny vyrobené ze sebraných stromků tak může pro ilustraci zásobit v průběhu jednoho celého dne 75 000 vídeňských domácností a teplem 15 000 domácností. Před šesti lety bylo takto využito 340 tun vánočních stromků.“ (zdroj: 7))

Zoologické zahrady sice většinou nepřijímají „použité“ vánoční stromky, které lidi z dobré vůle donesou. Kromě nebezpečí poranění nebo úhynu zvířat v důsledku zapomenutých ozdobiček a háčků se také odkazují na to, že po takové době jsou již přeschlé a pro zvířata tedy i nepoživatelné.

Na stromě z staroměstského náměstí si pochutnávají sloni z pražské ZOO

Zoologické zahrady dávají přednost stromkům, které zbyly po jejich předvánočním prodeji. Jiné je to u venku stojících stromů. Na tom Pražském stromu si pochutnávaly slonice z tamější zoo. První větve ze Staroměstského náměstí jim byly servírovány ke svačině již pátého ledna. Přijít se na takovouto hostinu můžete ještě dnes

a během zítřka. „Samice Gulab a Shanti si větve donesly do venkovního výběhu a před zraky návštěvníků je spořádaly. Slon dokáže sníst stromek úplně beze zbytků, sežvýkat kmen pro něj není problém. Naše sloní dámy si dnes ale nejvíce pochutnaly na samotném jehličí. […] Slonice využily stromky i ke hraní - větve čile zvedaly do výšky či přenášely z místa na místo. Při tom návštěvníkům ukazovaly, jaké cviky mají naučené.“ (zdroj: 8)) Pro slony je dřevo důležité, protože obsahuje vlákninu. Běžněji ale dostávají stromy listnaté, a možná proto jim to jehličí tak chutnalo.

Zajímavé je i to, jak nakládají s vánočními stromky v belgickém přístavním městě Ostende. Na pláži při pobřeží vyskládají dovežené a donesené stromky na velikánskou hromadu a vytvoří tak jakousi hranici. Tento zvyk pálení vánočních stromků se již stal tradicí. I při mínus čtyřech stupních sem přicházejí lidé a pozorují tu nádheru.

K zapálení hranice samotné dojde až po tom, co pomalovaní polykači ohně kolem ní vytvoří cestičky z granulí, které najednou pochodněmi zapálí. Několik dalších zapálí i samotnou hranici hned z několika stran. V průběhu hoření této hromady se vytvoří až pětimetrové plameny, takže v okolí hranice je pořádné teplo, až možná horko. Lidé si během této úchvatné scenérie mohou zajít na teplou kávu s whiskey, svařené víno nebo pivo a zakousnout se mohou do pečené ryby či na roštu upečených čerstvých sleďů. To vše zadarmo. Oheň z povzdálí pro jistotu sledují i hasiči. (zdroj: 10))

Zdroje informací:
1) www.ct24.cz
2) prostejovsky.denik.cz
3) hodoninsky.denik.cz
4) www.denik.cz
5) www.prvnizpravy.cz
6) hobby.idnes.cz
7) www.ekolist.cz
8) www.ceskenoviny.cz
9) jihlava.idnes.cz
10) www.rozhlas.cz

foto: Tomáš Adamec