Outdoor 9 - stany

Velikost stanu

Základní otázkou při výběru stanu je jeho velikost. Jsou k sehnání jak stany pro jednu osobu, tak i opravdové 'hangáry', do kterých se celkem pohodlně vejde i osm lidí. Pokud se se stanem chystáte na několikadenní tůru a budete v něm opravdu jen spát, volila bych co nejmenší stan. Úměrně s velikostí většinou totiž roste i jeho váha.

Pokud stan kupujeme na kempování u rybníku či řeky, asi bych volila větší. V tomto případě pro nás není tolik důležitá hmotnost jako právě prostor, který poskytuje. Předpokládá se totiž, že v něm strávíme více času než jen několikahodinový spánek.

Tvar

V současné době se vyskytují tři základní tvary stanu. Klasikou je tzv. áčko. Jedinou jeho výhodou je cena, která je nižší oproti jiným typům stanu. Nevýhodou je při stejném půdorysu menší prostor a nutnost řádného ukotvení. Zdaleka nemá ani takovou stabilitu ve větru jako další typy stanů.

U nás nejprodávanějším typem stanu je tzv. kopulový stan. Největší jeho výhodou je stabilita ve větru i bez řádného ukotvení. Oproti áčku jsou také mnohem prostornější. Kopulové stany pro čtyři a více osob se vyskytují v kombinaci s tunelovým stanem. Samotný tunelový stan poskytuje nejvíce prostoru, je nejjednodušší na postavení, ale není tak stabilní jako kopule.

Velké kombinované stany mívají většinou kopuli jako předsíň či kuchyňku v nepříznivém počasí. K ní jsou připojeny až tři tunely, které fungují jako ložnice. U těchto stanů se již vyplatí sledovat výšku, aby se bylo možné v něm postavit.

Dobré řešení je také tzv. geodetický stan, jedná podstatě o kopulový tvar s více pruty, které se nekříží v jednom místě jako u klasické kopule, ale v několika bodech. Není vyjímkou stan i se sedmi body, kde se tyče kříží. V současné době se jedná asi o nejstabilnější stany vůbec. Tato stabilita je ale někdy na úkor hmotnosti. Jak vidíte, tak i u stanů platí pravidlo: "Něco za něco."

Zajisté uvítáte, pokud stan bude mít i předsíňku. Tu vám poskytne vrchní plachta. Do větších předsíní se vejdou i kola a dá se použít i jako kuchyň, pokud nás zastihne deštivé počasí. Největší předsíň poskytnou tunelové stany. Nejmenší bývají tzv. absidy, ty vznikají pouhým propnutím tropika dále od samotné kopule. Další, z hlediska stability lepší, možností je absida vzniklá pomocí třetího, nejdelšího prutu, který je veden ze zadní části kopule přes střed do přední části, kde se ukotví a celou konstrukci zpevní. U některých kopulových modelů lze vidět třetí prut protažený okrajem tropika a ohnutý do oblouku podobně jako u tunelů. Další možností je rovná podpěra.

Materiály

V současné době se již upustilo od těžkých ocelových konstrukcí. Ty byly nahrazeny lehčími sklolamináty a duralem. Sklolaminát se užívá u běžných kempingových stanů. Je totiž těžší a méně odolný než značkový dural, který najdete u expedičních stanů.

Díky snaze jak omezit hromadění vodních par ve stanu a přitom vyrábět za přijatelnou cenu, vznikly tzv. dvouplášťové stany. Vnitřní část stanu je vyrobena z vysoce prodyšného materiálu, který dokáže odvést vlhkost na vnější stan (tropiko) Mezi oběma částmi vzniká mezera, kterou volně cirkuluje vzduch a stan se tak vysouší. Lidé "bydlící" v dvoupláštovém stanu jsou, s vyjímkou drahých expedičních jednoplášťových stanů, lépe chráněni proti případnému dešti.

Na trhu jsou i jednoplášťové stany. Ty levné, které nabízejí obchodníci už od nějakých 300 Kč jsou vhodné leda tak dětem na zahradu. Jsou však na trhu i jednoplášťové stany, které jsou sice dost drahé, ale za to lehoučké, voděodolné a i poměrně prodyšné.

Když už mluvím o prodyšnosti, je určitě namístě zmínit se i o možnostech odvětrání stanu. Samozřejmostí je možnost nechat otevřený vchod. Z tohoto důvodu je výhodou, pokud má stan dva vchody. U lepších stanů se na tropiku objevují i střešní větráčky. Jedná se o otvory, vyplněné většinou moskytiérovou tkaninou a překryté materiálem vlastního tropika. Na konec cípu tohoto krycího materiálu je připevněn jeden konec ukotvovacího provázku.

V určité situaci může hrát roli i barva. Přírodní zelená nebo hnědá se hodí především do míst, kde by se nemělo správně kempovat. Není totiž tolik vidět :-) To se však může stát nevýhodou za situace, že spadne mlha a vy neuvidíte ani na krok. V té chvíli oceníte stan s výraznými barvami, který snáze uvidíte.

Kam jaký stan

Obecně se tvrdí, že vcelku slušný kempingový stan, ve kterém přežijete v suchu i noční liják by měl mít vodní sloupec na tropiku alespoň 2000 mm a na podlážce 3000 mm. Expediční už mají na tropiku 6000 mm a na podlážce 10 000 mm a více.

Chystáte-li se na pěší, vodní či cyklo turistiku a stany potáhnete všude s sebou, vězte, že se vám vyplatí investovat do dražšího, ale o to lehčího stanu (není zas až tak nutné pro vodáky). Postačí Vám stan se standartní odolností proti vodě. U těchto aktivit se předpokládá, že stan budete stavět a bourat každý den, takže by měl být jednoduchý na postavení. Pro cykloturisty se hodí větší předsíňka pro uschování kol. Pro tento účel je ideální tunelový stan.

Na kempování, kdy se nepředpokládá každodenní přesun, není nutné připlácet za lehoučký expediční stan, ale vyplatí se připlatit si za prostor. Určitě zvažte možnost stání ve stanu. Stavba může být i složitější a časově náročnější.

Pro vysokohorskou turistiku a expedice kde se předpokládá každodenní stavění a bourání stanu a dlouhé přenášení na zádech je nutné aby byl stan co nejlehčí na váhu i postavení. Dobrý je kopulový stan, ještě lepší geodetický stan. Je odolnější vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám. Nutností pro zimní expedice jsou sněhové límce.

Určitou výhodou může být i podélně otevíratelný obal. Lépe se tam totiž celý stan nasouká.

Ať se vám dobře "bydlí".