Joy Adamson - česká rodačka, které učarovala Afrika

Neradostné dětství české rodačky

Joy Adamsonová pochází z Čech, což mnoho lidí ani netuší. Narodila se v Opavě v rodině sudetských Němců přesně před 100 lety, 20.1.1910. Její původní jméno je Friederike Viktorie Gessnerová. Jmenovala se po otci, Viktoru Gessnerovi, stavebnímu radovi. Díky společenskému postavení ve střední třídě mohla mít hezké dětství. Ale nebylo tomu tak. Její otec si přál chlapce a podle toho se k Joy také choval. Mimo jiné musela nosit chlapecké oblečení. Vztah s matkou byl možná ještě horší. Píše se o tom, že jednoho dne zabila a upekla jejího mazlíčka, králíka Hasi, a donutila dceru ho sníst. Možná už v ten moment pocítila malá Joy touhu nevinná zvířata ochraňovat proti "pánům tvorstva". Možná tato touha přišla ve chvíli, kdy ji otec vzal s sebou na lov a ona musela zmáčknout spoušť a zastřelit tak srnce. Později napsala: "Teprve pak jsem se roztřásla hrůzou. Nedovedla jsem pochopit, že jsem se mohla v jedné chvíli rozněžnit nad zvířetem, a vzápětí je zabít. Měla jsem pocit, že si nemůžu sama sebe vážit."²⁾ Kdo ví? Přesto si jí dnes vážíme především jako člověka, který vyprovokoval společnost ke změně chování,změnil jeho vztah k přírodě a její ochraně.

Každopádně ani s matkou, ani s otcem si nerozuměla. Ve 12 letech se přestěhovala za svou babičkou do Vídně, protože se její rodiče rozvedli. Do rodného kraje se vracela až do svých 18 let. Její babička a později i lvice Elsa patřily mezi bytosti, které podle vlastních slov měla na světě nejraději.

Volání Afriky

Do Afriky, konkrétně do Keni, se poprvé dostala po dvou letech manželství s baronem Viktorem von Klarwillem. A Afrika ji úplně okouzlila. Odstěhovali se sem společně kvůli Hitlerovi a jeho válečným tažením, protože její muž měl židovský původ.

Během cesty se ale údajně na lodi zamilovala do Petera Ballyho, známého švýcarského botanika, kterého si vzala o rok později. Milovala hudbu, sochařství a výtvarné umění a tak když ji její druhý manžel naučil znát africkou květenu, začala Joy květiny kreslit.

Třetí manželství, které i přes několik rozchodů trvalo od roku 1944 až do její smrti obohatilo její život nejvíce. George Adamson, britský strážce zvěře v Keni, a Joy se společně snažili pomáhat zvířatům. I nadále Joy kreslila a to nejen květiny, ale i zvířata a mizející africkou kulturu. Nejvíce jí ovšem do života zasáhl fakt, že jí George v roce 1956 přinesl domů malé lvíče.

Lvice Elsa

Kvůli špatně provedenému potratu v mládí nemohla mít děti. Snad i to byl důvod, proč se do malé lvice, které dala jméno Elsa tak zamilovala. Všechny své poznatky o její výchově si pečlivě zapisovala a shromažďovala také fotografie. To vše později využila při psaní knihy "Příběh lvice Elsy" v anglickém originálu "Born Free" (1960)⁴⁾. Tato kniha, která byla přeložena do 25 jazyků a později i zfilmována se okamžitě stala bestsellerem.

Celkem vydala 17 knih (viz "Dílo" níže) v počtu přes 5 milionů výtisků. V češtině vyšly kromě již zmíněného "Příběhu lvice Elsy" také "Příběh levhartice Penny" a "Volání divočiny". Zlé jazyky tvrdí, že jejich úspěch byl hlavně kvůli době, ve které knihy vycházely, tedy v době, kdy se Evropa vzpamatovávala z 2. světové války a lidé přímo prahli po příbězích se šťastným koncem. Na druhou stranu, ale obliba ani dnes neklesá a Lvici Elsu můžeme najít v mnoha domácích knihovnách.

Zisk z prodeje knih pro africkou přírodu

Finance získané z prodeje však Joy nepoužila pro svou potřebu, žila velmi skromně. Veškeré peníze investovala do záchrany africké přírody. Podílela se na založení několika afrických národních parků (např. Meru a Tamburu ⁴⁾), které sponzorovala. Většinu života se věnovala, hlavně pak se svým třetím manželem Georgem výzkumu chování velkých afrických koček - lvici, levhartici a gepardici. Společně se snažili o introdukci zvířat vychovaných v zajetí do divoké přírody. Založila fond s názvem "Elsa Wild Animal Appeal" ⁴⁾. Tato nadace pomáhá dodnes se záchranou africké přírody.

"Adamsonová doslova probudila civilizovaný svět k odpovědnosti za ničení divoké přírody nejen v Africe, ale i v dalších oblastech, které byly do té doby považovány za lovecké ráje. Příběh lvice Elsy byl přeložený do více než třiceti jazyků. Tato i další knihy vedly k rozmachu občanských ekologických hnutí," řekla diplomatka Zuzana Beranová, autorka životopisu Adamsonové Setkání se smrtí. ²⁾

Sluha a vrah

3.1.1980, tedy asi 3 týdny před svými sedmdesátými narozeninami, byla Joy Adamsonová zavražděna. Vrahem byl její bývalý sluha. Osudovému incidentu předcházelo jeho propuštění. V keňské rezervaci Shaba, kde se vše odehrálo, byla Joy okradena. Zjistila, že pachatelem byl její sluha Paul Nakware Ekai, kterého okamžitě bez milosti propustila. Ten neváhal a svou bývalou chlebodárkyni krutě potrestal. Některé zdroje uvádějí, že ji zastřelil, jiné, že ubodal. Jisté však je, že v době, kdy spáchal onu násilnou smrt byl ještě nezletilý a jenom z toho důvodu se vyhnul jistému trestu smrti a dostal doživotí. Její třetí manžel George byl zabit o 9 let později, v srpnu, při potyčce s pytláky.

"Joy Adamsonová: Dlouhá cesta z Opavy do Keni"výstava, která se věnuje Joy a její práci

V anglickém originálu: "Joy Adamson: A long safari from Opava to Kenya" To je výstava věnující se Joy a její práci, kterou lze shlédnout v Nairobi. Určitě stojí za to dozvědět o této významné české rodačce více informací proto, pokud náhodou budete mít cestu cestu do těchto Joy tak milovaných končin určitě tuto výstavu navštivte. Shlednete zde mnoho fotografii a různé dokumenty, které většinou pocházejí od samotné Joy. K vidění jsou tak např. deníky, díky kterým spatřily světlo světa autorčiny knihy.

Bude zde pokřtěno i anglické vydání životopisu Zuzany Beranové (bývalá konzulka českého velvyslanectví v Keni), jehož anglický název je shodný s titulem výstavy, v češtině však byl napsán pod názvem Setkání se smrtí. Na výstavě si návštěvníci mohou prohlédnout mimo jiné i africké masky, textílie či sošky, přibližující tamější kulturu.

Díky mnohaleté práci Joy Adamsonové nakreslila přes 700 kreseb s botanickou tematikou, ale zobrazovala na svých skicách i keňské kmeny. Nenahraditelnost její práce spočívá i v tom, že mnohé z těchto kmenů již neexistují a Joy nám podala jediný důkaz o jejich existenci, podobě, kultuře a stylu života. Převážná část sbírky tvoří stálou expozici Keňského národního muzea v Nairobi. Část je vystavena také v sídle keňského prezidenta, který prohlásil, že pro zemi vykonala víc než kterýkoli její obyvatel.

Dílo⁴⁾

Born Free (1960)
Living Free: The story of Elsa and her cubs (1966)
Forever Free: Elsa's Pride (1964)
The Spotted Sphinx (1969)
Pippa: The Cheetah and her Cubs (1970)
Joy Adamson's Africa (1972)
Pippa's Challenge (1972)
Peoples of Kenya (1975)
The Searching Spirit: An Autobiography (1978)
Queen of Shaba: The Story of an African Leopard (1980)
Friends from the Forest (1980)

Zajímavosti

- Joy Adamsonová vystoupila jako první žena původem z českých zemí na Kilimandžáro.
- Na plátně si zahrála roku 1948 v Čapkově dramatu R.U.R. robotku Sullu. Ve 40. a 50. letech hrála v několika dalších snímcích.
- Joyin manžel, George Adamson, vydal knihu s názvem "Můj život s Joy".
- Finance z nadace, kterou Joy založila, byly použity např. k leteckému
výcviku keňských strážců zvěře v malých letadlech, kteří se tak mohli dostat i do méně přístupných částí země a účinněji bojovat proti pytláctví. - Díky ní se začalo do Afriky jezdit na "lovy beze zbraní".

Zdroje:
1) www.ekolist.cz
2) www.lidovky.cz
3) www.ekolist.cz
4) cs.wikipedia.org
5) Joy Adamsonová, Příběh lvice Elsy, 2. vyd., Praha: Knižní klub a Euromedia Group, 2009, 272 str., ISBN 978-80-242-2366-7
6) http://aktualne.centrum.cz