Prášilské jezero a Poledník

Nejprve se musíme dostat do Prášil.

Tato obec leží na území Plzeňského kraje,v okrese Klatovy, v jeho nejjižnějším cípu. V roce 2006 zde bylo hlášeno jen 153 obyvatel. Celá se nachází na území Národního parku Šumava. Ze Železné Rudy, která leží severozápadně, se sem dostaneme po nějakých 25 kilometrech. Autem nám cesta zabere nějakých 30 minut. Vzdušnou čarou leží Prášily jen asi 11 km jihovýchodně od Železné Rudy.

Po příjezdu do Prášil se můžeme občerstvit v místní cukrárně s vyloženě letním jménem, Pampeliška. Poté můžeme vyrazit na cestu dlouhou necelých 10 kilometrů. Nejprve půjdeme po silnici vedoucí z Prášil do Srní. Po asi 100 metrech zahneme na polní cestu. Tahle trasa je určena spíše pro pěší, protože během deseti minut se dostáváme na lesní cestu, která vede nevhodným terénem pro kola či jiné dopravní prostředky. Po celou dobu, až k Prášilskému jezeru, je zde celkem strmé stoupání, které nám na mapě značí husté vrstevnice.

Po celou dobu procházíme přírodní rezervací o rozloze 157 ha, měli bychom na to pamatovat a nezanechávat po sobě odpadky. Všude okolo nás se rozprostírají smrkové porosty. Nejtypičtější horninou, na kterou jistě narazíme, je rula. Dalšími běžně se zde vyskytujícími se horninami jsou žula a granodiorit.

Nyní se dostáváme k jezeru ledovcového původu, Prášilskému jezeru.

To se nachází v nadmořské výšce 1080 metrů. Překonali jsme už tedy ten dvousetmetrový výškový rozdíl a nyní můžeme vydechnout při hladině jezera, na kterém se prohání kachny přivyklé lidské přítomnosti a tudíž notně drzé. Většině lidí to nedá a tyto opeřence nakrmí částí své svačiny.

Prášilské jezero je jedno z pěti šumavských jezer ledovcového původu. Rozkládá se na ploše 3,7 hektarů. Jeho obvod měří přes 700 metrů. Největší hloubka v jezeře dosahuje 14,9 metrů. Leží pod 150 metrů vysokou karovou stěnou Poledníku tvořenou převážně žulovými a rulovými horninami. Svahy jsou z větší části zalesněny, ale jsou zde patrné následky vichřice. Do jezera přitéká ze svahů hory potok, který sbírá vodu z tamějších strání. Odvodňován je jezerním potokem, jež dále pokračuje do řeky Křemelné. Ta se vlévá do Otavy, Otava do Vltavy a ta přechází do povodí Labe. Jezero je hrazeno balvanitým žulovým valem, který je 9 metrů vysoký, a dvěma morénovými valy.

Neštěstí u Prášilského jezera připomíná kamenný pomníček.

Toto místo je poznamenáno tragickými událostmi. V roce 1927 zde utonul student Ottokar Kareis, který podcenil hloubku jezera. Tuto událost připomíná kamenný pomník na hrázi jezera.

Další tragickou událostí je podle pověsti příběh chudé dívky z dřevařské rodiny, jež se zde utopila se svým milencem, synem bohatého pražského obchodníka, a společnou dcerkou, jimž nebyla dopřána svatba s ohledem na jejich rozdílný původ. Nedlouho po tragédii tady skoncoval se svým životem i dívčin ztrápený otec. Dívka se zde v podobě Jezerní panny prý zjevuje dodnes.

Po notné dávce občerstvení se na lavičkách nebo kamenech u jezera a dostatečném okysličení těla se opět vydáváme na cestu na rozhlednu na vrcholu Poledníku.

Červeně značenou trasou jdeme dál. Cesta vede stále do kopce. Po dalších 5 kilometrech dosáhneme kýženého cíle, jímž je rozhledna Poledník na stejnojmenném vrcholu- původně zde byl na konci 60. let 20. století postaven betonový objekt sloužící pro vojenské účely. Například jako rušička „západních“ rádiových či televizních signálů nebo jako odposlouchávací stanice. Přístup sem i k Prášilskému jezeru byl zakázán. Vrchol Poledníku byl zpřístupněn v červenci roku 1998 po rekonstrukci původního objektu, jež byl přestavěn na rozhlednu. Vedle ní se dnes nachází srub s možností občerstvení, který je otevřen v době turistické sezóny od června do října.

Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Je z ní jedinečný výhled na šumavská pohoří i do Německa na NP Bavorský les.

Letos v srpnu zde byla zprovozněna malá fotovoltaická elektrárna, která pokryje veškerou spotřebu elektrické energie na rozhledně.

Vrátit se můžeme zpět k Prášilskému jezeru po červené značce. Od něj budeme pokračovat po zelené, která už je mnohem schůdnější. Tato cesta je vhodná i pro cyklisty. Všimnout si můžeme tzv. Staré jímky. Jedná se o dodnes podrobněji neprobádáné jezero pravděpodobně ledovcového původu.

Následně se napojíme na žlutou turistickou značku. Takto se dostaneme zpět do Prášil.

Zdroj:
111 nej České republiky
http://cs.wikipedia.org
www.info-sumava.cz/2007070060-prasilske-jezero.html
www.sumavaregion.cz/index.php?s=9

Chaty a chalupy Šumava