Sněžka - nejvyšší hora České republiky

Poloha

Nejvyšší hora České republiky, která leží ve výšce 1 602 metrů nad mořem, leží v Královéhradeckém kraji. Tvoří dominantu Krkonoš. Jejím vrcholem prochází česko-polská hranice. Ta byla definitivně určena v roce 1710, kdy bylo stanoveno, že vrchol Sněžky patří na území České republiky.

Celé pohoří Krkonoš se rozkládá v severních Čechách v severozápadním směru. Sněžka jako nejvyšší bod tohoto pohoří spadá na polské straně do údolí Lomničky. Na západních svazích přechází v Úpskou rašelinu, která patří k nejcennejším lokalitám Krkonoš. Na východní straně Sněžky se rozkládá Obří hřeben, na jihovýchodní pak Růžová hora a Pěnkavčí a Červený vrch. Nejblíže položenou obcí ve vzdálenosti 4,5 kilometru je město Pec pod Sněžkou. Nejtypičtějšími horninami tvořícími Sněžku je rula a svor.

Na Sněžce bylo dokonce i auto

Sněžka je poutním místem. Dobýt ji dnes můžete pěšky po stezkách pro pěší nebo cyklistických trasách. Dostat se na vrchol lze i na běžkách. V minulosti byla Sněžka zdolána i motoristy. Poprvé na ni vyjelo dvousedadlové auto dne 13. srpna 1932. O dva roky později i motocykl. Mezi léty 1947-1949 byla vybudována i sedačková lanovka přes Růžovou horu na Sněžku. Jiná varianta počítala s lanovkou přes Obří důl do rokle Rudného potoka s mezistanicí u Obří boudy, překonala by tak výškový rozdíl přes 850 metrů.

Název

Název Sněžky se odvozuje od sněžné hory nebo vrcholu. Je odvozen od pojmenování Sněžná neboli sněhem pokrytá. První český název byl Pahrbek Sněžný. Později byla Sněžka nazývána Sněžovkou. Teprve od roku 1823 je s definitivní platností používán název Sněžka. Dříve se jí říkalo také po německu Schneekoppe, což můžeme přeložit jako sněžný vrchol.

Jak vysoká je vlastně Sněžka?

Tak právě tuhle otázku si pokládali mnozí lidé v minulosti. Ne vždy bylo jasné to, co víme nyní. Tedy, že Sněžka měří 1 602 metrů. Bylo mnoho učenců, kteří se pokusili změřit výšku naší nejvyšší hory.

Jedním z nich byl i Jiřík z Řásné, důlní měřič a rytec kolků k ražbě mincí pro kutnohorskou, pražskou i jáchymovskou mincovnu. Roku 1569 byl vyslán svým mincmistrem, aby vytvořil mapu okolí trutnovska. A to se zakreslením všech hor a pohoří, lesů údolí a vodních toků či mýtin. Jiřík nezapomněl poznamenat i sedm tamějších šachet a pět kutišť. Vše mělo sloužit ekonomickým účelům. Sněžku měřil Jiřík z Řásné od úpatí v Obřím dole až po vrchol. Výsledkem jeho snažení bylo číslo 2 035 metrů.

Vrátíme-li se ještě zhruba o století zpět, do roku 1456, zjistíme, že se na Sněžku vydávalo mnoho lidí, aby hledali drahé kameny. Byl jím například ve zmíněném roce i jakýsi benátský kupec. Slezský humanista a rektor latinské školy v Jelení Góře, Kryštof Schilling změřil Sněžku pomocí matematického aparátu. Získal tak číslo převyšující zhruba o 1 000 metrů výšku Mont Blancu. Sněžka měla podle něj věřit 5 880 metrů.

Aktualizace článku v roce 2014: podle nejnovějších měření je Sněžka vysoká 1603,3 metrů nad mořem.

Laviny

Roku 1956, konkrétně 8. března se z Úpské hrany do Úpské jámy sesypala nejdelší lavina na Sněžce. Byla 1,2 kilometru dlouhá, překonala výškový rozdíl 500 metrů a její hmotnost byla odhadnuta na 120 000 tun.

Typické pro tuto oblast jsou také tzv. mury neboli úlomkotoky. Tahle situace nastává tehdy, je-li zvětralina přehlcena vodou, například při větších srážkách či tání sněhu. Tato polotekutá masa následně ujíždí po svahu. Tento svahový proces je rychlý, jedná se o sekundy či minuty. Nejkatastrofálnější následky měl sesuv v roce 1897, při nemž zahynulo 7 lidí. Bylo to právě po dlouhém a vytrvalém dešti na západních svazích Růžové hory.

Stavby na Sněžce

Nejtypičtější stavbou s níž si Sněžku spojujeme je Slezská neboli Polská bouda. Ta byla postavena v roce 1850. Během let byla zničena opětovnými zásahy blesků a ohněm. Roku 1862 byla obnovena. V sedmdesátých létech 20. století získala novou podobu talíře. Je postavena z lehkých a odolných stavebních hmot. Ani to ovšem nezabránilo tomu, aby se letos v březnu její část pod tíhou sněhu zřítila. Naštěstí nikdo nebyl zraněn, protože praskající stěny budovy upozornily lidi včas a již týden dopředu proběhla evakuace. Nejvíce postižena byla tamější polská meteorologická stanice.

Česká bouda se zde nacházela také. Vybudována byla roku 1868 boudařem z Pomezních Bud Františkem Blaschkem. Časem zchátrala a roku 2004 byla definitivně stržena a nahrazena novou.

Kromě již zmíněné meteorologické stanice v Polské boudě zde byla od roku 1900 jiná meteorologická stanice, také na polské straně Sněžky. Ta za 2. světové války sloužila ke speciálnímu výcviku wehrmachtu. Po jejím skončení to byla jediná provozuschopná meteorologická stanice ve střední Evropě. Později byla stržena.

Nechat si orazítkovat dopis můžete v nejvýše položené poštovní stanici v Čechách, v Poštovně. Mimo jiné se tady můžete i občerstvit po náročném výstupu. Majitelka nechala před pár dny přesunout starou Poštovnu na Javorovou skálu na pomezí jižních a středních Čech, kde bude dál sloužit svému účelu. Nová dřevěná prosklená konstrukce byla na Sněžce vybudována již v roce 2007.

Další velmi významnou budovou na Sněžce je kaple sv. Vavřince z roku 1681. Na vrcholu je tedy stavbou nejstarší. Je 14 metrů vysoká. U jejího zrodu stál slezský šlechtic Schlaffgotsch. Konají se zde bohoslužby a při poutích zde stojí i kramářské boudy. 1771 byla kaple poškozena bleskem a roku 1810 zrušena. Mezi roky 1816 a 1850 se z ní stal útulek a hospoda. 1854 byla znovu vysvěcena. Poté opět několikrát vyhořela.

Poblíž vrcholu najdete i trigonometrický bod 1. řádu, který byl v roce 1992 opraven.

Další kaplička se nachází kousek nad Obřím dolem. Stojí zde jako připomínka jedné tragédie. V roce 1456 zde byli objeveny kosterní pozůstatky pravděpodobně hledačů pokladů, které zasypala lavina.

O něco výše se nachází Kovárna, dříve pomocná a provozní důlní budova sloužící k výrobě a ostření důlního nářadí. Dnes je zde zpřístupněna šachta. Prý je možné, že místy je až 142 hluboká. Směrem k vrcholu pak mineme vodárnu.

Na hřebenu stála až do 1982 Obří bouda, která byla stržena. Cesta na vrchol byla dokončena 1883. Turisté jsou chráněni zábradlím. Vede tudy Cesta česko-polského přátelství, která byla vybudována v letech 1881-1886. Na samotné vrcholu pak stojí pomníček Štefana Spusty a Jana Messnera, kteří jako členové Horské služby položili 26.1.1975 život při jedné ze záchranných akcí.

Kudy na Sněžku?

Nejčastější, ale jedna z obtížnějších tras vede z Pece pod Sněžkou Obřím dolem a potom vzhůru po strmé kamenité cestě na Růžovou horu, kde si můžete oddechnout a občerstvit se a pokračovat dále po kamenité cestě nahoru. Z Pece lze dojet na Sněžku i lanovkou. Další méně náročnou variantou je vyjít na Sněžku z Pomezních bud přes svorovou horu. Cesta není tak strmá, ale na kilometry je delší. Končí ne příliš dobře řešenými širokými schody, na kterých nevychází krok, takže se po nich jde dosti špatně.

A kde se ubytovat?

Nejpohodlnější je se ubytovat v Peci pod Sněžkou, kde se vyberete z různých druhů ubytování od levných až po luxusní ubytování.

Odkazy:
Na Sněžku z Pomezek
Na Sněžku z Velké Úpy

Zdroj:
111 nej České republiky
Kalendář Toulky naší krajinou 2009