Zakládáme klasický herbář

Založit si svůj herbář lisovaných rostlin znamená částečně práci v přírodě, jejíž výsledky následně zpracováváme doma.

Co si vzít s sebou na výpravu za rostlinami?

Práce v terénu může fyzicky náročná. Pohybujeme se na místech, kde může snadno dojít ke znečištění našeho oblečení. Pokud si tedy vezmeme starší teplákovou soupravu, nebude nám tolik vadit, že prodírání se křovím, brodění se potokem nebo pohyb v bahnitých lokalitách či práce se zeminou. Velký důraz klademe na obuv. Ta by měla být hlavně pevná a pohodlná. Pevnost je důležitá hlavně kvůli bezpečnému pohybu, protože chodíme-li po kamenech, bahnitém terénu nebo výmolech, pak hrozí nebezpečí například podvrknutí kotníku, zlomenin apod. Do oblasti mokřin a výskytu klíšťat je vhodné využít služeb vysokých gumových holínek, nejlépe na podpatku. K nezbytné výbavě každého sběratele patří neodmyslitelně i základní vybavení lékárničky. K ochraně rukou je vhodné použít kožené rukavice, které nepropustí ostré ostny a trny.

Dále je zapotřebí cca. 20-ti centimetrový nůž. K vyjímání podzemních částí rostlin je zapotřebí dloubák. Tvarem připomíná velký pilník na nehty. Místo něj můžeme také použít dlouhou ostrou lopatku. Pro získání dřevnatých částí rostlin jako jsou větévky používáme zahradnických nůžek. Větve keřů a stromů nelámeme. Doma nezapomeneme ani lupu, tužku a zápisník. Dále jsou potřeba igelitové sáčky pro uložení nasbíraného materiálu. Nezapomeneme ani terénní zakládací desky s novinami nebo savými papíry.

Zásady pro pohyb v přírodě

Každý správný milovník přírody je zná, ale přece jenom si pojďme vyzdvihnout ty nejdůležitější pravidla pro pobyt v chráněných oblastech. Veškeré odpadky, které vyprodukujete vezměte s sebou a vyhoďte je do patřičných nádob na to určených. Tábořit se také nesmí leckde, pokud se ovšem nejedná o Váš soukromý pozemek. Snažme se nerušit živočichy nadměrným hlukem a neustálým pronásledováním a neničme zeleň. V chráněných krajinných oblastech si také musíme dát pozor na to, abychom zůstali na cestách, které jsou pro tyto účely vystavěny.

Nesbírejme chráněné rostliny

Také bychom se měli vyvarovat sbírání chráněných druhů rostlin. Jejich seznamy jsou k nalezení na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí. Pokud přeci jenom chceme mít požitek z takto chráněného nálezu, pak se hodí fotoaparát. Se snímkem se potom můžeme pochlubit svým známým a říci jim, jakou vzácnost jsme nalezli.

Jak postupovat při sběru

Protože správný herbář by měl obsahovat nadzemní i podzemní části rostliny, postupujeme následovně. Nejprve nadzvedneme řapíky všech spodních listů, pak kolem rostliny vyhloubíme okruh a jemnými pohyby do stran uvolníme kořenovou soustavu. Vyjmutý kořen oklepeme. Tím jej zbavíme různého hmyzu a jiných drobných živočichů. Doma jej pak dočistíme pod tekoucí vodou pomocí kartáčku. Jednotlivé nálezy ukládáme do sběrných sáčků. Nezapomeneme si ke každému napsat, kde jsme kterou rostlinu našli.

Jsme doma

Doma vyndáme rostlinky ze sáčků. Odstraníme odumřelé listy, zbytky trav, očištíme kořeny a rozdělujeme trsy. Jednotlivé exempláře vložíme mezi dva sací papíry. Ze začátku papíry měníme dvakrát denně, u dužňatějších rostlin, které budou schnout déle potom stačí jednou za jeden dva dny. Na sušení existují dvě metody. Buď použijeme tepelný zdroj nebo je jednoduše zatížíme. Frekvenci překládání rostlin postupně zvětšujeme. Doba zatěžování se podle jednotlivých druhů pohybuje v rozmezí 3-30 dnů.

Mezi tím můžeme na herbářovém archu vytvořit tabulku s „osobními údaji“. Tu umístíme do levého horního nebo dolního okraje nebo ke spodní hraně doprostřed či vpravo. Do jednotlivých řádků vypíšeme jméno rostliny (latinské i české), jako místo nálezu zapíšeme zemi, konkrétní místo a okres, nezapomeneme ani na nadmořskou výšku, datum sběru, jméno toho, kdo exemplář našel a toho, kdo ho určil. K určování druhu rostliny použijeme klíč k určování rostlin. Vyvarujeme se sušení na přímém slunci – rostliny by rychle ztratily svoji barvu.

Usušenou rostlinu přiložíme na herbářový arch, nejlépe tvrdý papír formátu A3, do polohy jejího přirozeného růstu. K uchycení doporučuji herbář páskovaný, kdy průhlednou izolepou přilepíme malými proužky lodyhu a všechny postranní odnože též přichytíme. Herbářový list pak zařadíme mezi ostatní.

A ještě jedna poznámka na závěr, herbáře je možno vyměňovat stejně jako poštovní známky.

Zdroj:
Eva Hoffmannová; Jak založit herbář
www.blanik.ochranaprirody.cz