Botanická zahrada Masarykovy univerzity v Brně

Botanická zahrada v areálu Přírodovědecké fakulty má sáhodlouhou historii – začala být budována ve stejném roce jako fakulta, k níž přísluší, tedy v roce 1922 profesorem Josefem Podpěrou. Místo, kde byla zahrada založena (ul. Veveří), bylo od začátku pokládáno pouze za provizorní (je totiž poměrně malé), přesto na něm najdete zahradu dodnes. V jistém smyslu je to dobře, protože si tak do ní najde cestu určitě více lidí, než kdyby byla zahrada sice větší, ale daleko od centra.

Jednotlivé části zahrady reprezentují různé zeměpisné oblasti výběrem charakteristických rostlin, ale nejen tím. Tak například nejzazší koutek zahrady, kde naleznete rostliny Japonska a Číny, obsahuje architektonické prvky typické pro japonskou zahradu – zvlněný reliéf, vodní plochu, kameny a keramiku v podobě tradiční pískovcové lucerny.

Botanická zahrada je ideální místo na konání různých výstav (pravidelná výstava sukulentů, orchidejí, exotického ptactva) a dalších společenských akcí. Každý školní rok je zahajován tradiční Zahradní slavností spojenou s vernisáží některého ze současných žijících umělců. Další umělecká díla jsou v zahradě umístěna trvale – jedním z nejstarších je fontána ve tvaru žáby, kterou zhotovil v roce 1948 akademický sochař František Knaifl z betonu podle skutečného živočicha – americké žáby volské neboli řvavé. Před skleníky je pak umístěno velké kompoziční dílo sochaře Jana Šimka s názvem Prameny země. Skládá se ze čtyř fontán, které jsou vytvořeny ze čtyř druhů hornin: žuly, pískovce, jílové břidlice a vápence, a dřevěné kompozice, kterou tvoří živý strom mandloň obecná a plastiky z topolového dřeva.

Nemáte-li možnost navštívit botanickou zahradu jindy než v zimě, pak ani tehdy nebudete zklamaní. Prohlédnout si můžete celoročně otevřené skleníky se sbírkou tropických a subtropických rostlin, kapradinami a cykasy, broméliemi, kaktusy a jinými sukulenty. Hned v prvním skleníku vás určitě zaujme největší leknín světa, který objevil český cestovatel a botanik Tadeáš Haenke na bolivijské řece Mamoré – Viktorie královská, která v zahradě pravidelně vykvétá od roku 1924. Chcete-li květ vidět, musíte být dobře informovaní nebo mít štěstí – květ se otevírá odpoledne jako sněhově bílý, kvete po dvě noci a zavírá se třetího dne ráno jako tmavě růžový.

Viktorie královská ovšem není jedinou "atraktivní" rostlinou - banán, vanilku, kakao, cukr...zná každý. Ale rostliny, ze kterých tyto produkty pocházejí, už běžně vyrůstat neuvidíte, což je další důvod pro návštěvu skleníků. Roste zde banánovník, vanilka pravá, kakaovník i třtina cukrová. A co teprve vitrína s masožravými láčkovkami, bromélie nebo samostatný skleník s kaktusy a sukulenty!

Kromě zimy, kdy v zahradě ze země místo rostlinek trčí většinou jen popisné cedulky, je možné zahradu navštívit i několikrát do roka a vždy vás znovu překvapí, jak se stromy a rostliny od poslední návštěvy změnily, některé už odkvetly, jiné teprve pučí. Pokud se zajímáte o botaniku, pak vás určitě potěší záhony, kde jsou jednotlivé druhy uspořádané podle čeledí, nebo ukázka Linnéova systému třídění rostlin podle počtu tyčinek v květu. Prohlídka zahrady je ale určitě přínosná i pro "obyčejné" lidi, třeba jen proto, že se zde dá na chvíli zastavit, posadit, relaxovat a ani vás nemusí zajímat, že kolem vaší lavičky se nachází rostliny typické pro karpatskou dubohabřinu, Himaláj nebo třeba subalpínské nivy. Jak jsem se dočetla přímo na stránkách zahrady, je například japonská kompozice barevně nejhezčí a nejvyváženější na podzim, takže neváhejte a vydejte se na procházku! A ještě jeden tip pro nadšené fotografy - v zahradě můžete být, jak dlouho chcete, a přesto budete pořád nacházet další a další náměty pro nádherné snímky!

Služby zahrady: Průvodcovská služba pro hlášené exkurze, odborné poradenství pro veřejnost, půjčování odborné literatury a časopisů, srovnávací sbírka semen, prodej informačních a propagačních materiálů, příležitostný prodej rostlin.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně