Z nebe nám pršel déšť se saharským pískem

Saharský písek?

Sahara je naše největší poušť. Přestože se uvádí jako největší poušť světa, není až tak úplně celistvá a skládá se z menších na sebe navazujících pouští. Pro Saharu, stejně tak jako pro většinu pouští, je typické velmi suché počasí. V některých místech nezaprší v průběhu roku více než dvakrát jen malé množství srážek, v jiných oblastech nemusí pršet dokonce i několik let v kuse.

Na Sahaře jsou typické písečné bouře, které přenášejí velké množství zrnek červenožlutého písku všech velikostních kategorií. Čím větší tato zrna jsou, tím menší dráhu jsou schopny urazit. Ty nejjemnější částečky písku se dostávají při silných poryvech větru do vyšších sfér zemské atmosféry. Jemné částečky písku se mohou dostat díky větru až 3, případně i 5 kilometrů nad zemský povrch. (zdroj: 1) Odtud díky své lehkosti nespadnou, kupí se zde, spojují se s vodními párami a díky větru jsou unášeny na velké vzdálenosti. Písek k nám zavál z Libye a Egypta. Ze saharské pouště k nám písek v oblacích urazil vzdálenost cca. 2 800 kilometrů.

Po celou dobu jsou svého pobytu v atmosféře Země zůstávají částečky písku v troposféře, která tvoří nejnižší vrstvu atmosféry, přímo přiléhající k zemskému povrchu. Troposféra dosahuje do výšky 7-8 kilometrů nad zemským povrchem. Teplota zde klesá s nadmořskou výškou, a to o 0,65°C na každých 100 metrů převýšení. V troposféře dochází ke kondenzaci vodních par a ke zmiňovanému přenosu pískových částic společně s oblaky. Na troposféru navazuje tzv. stratosféra. Zajímavostí je, že ve stratosféře dochází k opětovnému oteplování atmosféry. Teplota se zde tedy se stoupající nadmořskou výškou zvyšuje. Přechodnou zónu mezi troposférou a stratosférou tvoří tropopauza.

Postižená území

V České republice jsme byli, a pravděpodobně ještě po dobu několika dní budeme, svědky toho, že z nebe padá déšť obohacený o značné množství písku. Nejhůře postižena byla oblast středních Čech. Konkrétně města Čáslav, Kutná Hora, Kolín a přilehlé obce. V krajském městě Královéhradeckého kraje byl sice výskyt saharského písku také zaznamenán, ale v menší míře. Stejně tak se může oblačnost díky jihozápadnímu proudění přesunout nad celé území České republiky.

Dalšími evropskými oblastmi, kterých se letošní saharský písek týká jsou především Itálie, Francie, Slovinsko, Chorvatsko, stejně tak jako východní část Slovenska, západ Řecka a většina Balkánského poloostrova. Zmíněný písek se objevil také v Maďarsku.

U nás byli nejvíce zasaženy střední a východní Čechy, a to především během středečního rána a dopoledne. Lidé si už i po nočních mírných deštích všímali jakoby špinavých aut, které pokrýval povlak podobný pylu. Nánosy písku lidé pozorovaly na chodnících, parapetech, skleněných výlohách a podobně.

Rozšířená fáma o ojedinělosti tohoto jevu

V některých článcích na internetu je možné se dočíst, že písek ze Sahary přilétá nad území střední Evropy zhruba jedenkrát za destileté období, což není tak úplně pravda. Mnozí z nás si ještě vybavujeme situaci před několika málo lety (2008, 2004) a dokonce v menší míře i v roce 2012, kdy písková situace platila pro celé území České republiky. Většinou saharský písek přichází přibližně jedenkrát ročně. Někdy ovšem v menší, jindy ve větší míře. Méně obvyklá je situace, kdy jemné částečky písku přenesou oblaka ze Sahary přes Atlantský oceán do střední nebo Jižní Ameriky.

Odborníci radí řidičům, jejichž automobily jsou pokryty pískem, nemýt je ručně. Mnohem lepší je zajet si, alespoň v tomto případě, na mycí linku, která písek spláchne proudem vody. Pokud bychom se rozhodli mýt auto ručně, mohli bychom poškrábat jeho vnější vrstvu laku. Se zajímavým vyřešením záhady saharského písku přišel jeden ze čtenářů v diskuzním fóru na internetu. Píše následující: „Ono jak furt prší, tak umývači aut nemají kšefty a tak po nocích sypou písek na auta.“ Nu, kdož ví?

Adéla Šlajsová (také čtenářka internetových článků) by určitě udělala radost mnohým řidičům a přispěla k jejich spokojenosti. V diskuzním fóru píše, že „by si vzala sklenku a jemný štěteček a chodila by od auta k autu a písek by si dávala do skleničky na památku. Pak může říkat, že byla na Sahaře.“

Písek v troposféře může způsobit zajímavě zbarvený západ Slunce. V Alpách zbarvil sníh především na jižních svazích žlutohnědě. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) potvrdil, že koncetrace prachových částic v atmosféře jsou u nás v normálu a lidé se tak nemusejí obávat žádného většího znečištění ovzduší. Stejně tak nemá saharský písek vliv ani na letecký provoz.

Zdroje informací:
1) zpravy.idnes.cz