Závazek Evropské unie - do roku 2020 pětinový podíl obnovitelné energie

K tomuto cíli však nebyla jednoznačná cesta. Nespokojenost se ozývala převážně z nových členských států, které jsou obecně závislejší na těžkém průmyslu a tradičních zdrojích energie. Pro ně se tento cíl jevil jako nesplnitelný. Za nereálný tento požadavek označil i český premiér Mirek Topolánek. "Jsme pro ambiciózní cíle, ale musejí být realistické. Cíl dvacet procent energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů v roce 2020 je pro nás prostě nedosažitelný," řekl v Bruselu premiér. Česká republika podle něj již značně snížila emise CO2.

Česká republika, Slovensko, Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko a Polsko proto navrhli, aby udaná cifra byla závazná pro celou unii a aby EU více respektovala specifika jednotlivých členských států. Tento kompromisní návrh se později ukázal jako přijatelný. Podíl nakonec bude platit pro celou Unii, pro jednotlivé členské státy se později určí při dvoustranných jednáních s Evropskou komisí. EU tak uznala, že struktura energetických zdrojů je v jednotlivých státech odlišná a slíbila nezasahovat do energetické koncepce národních států, které si budou moci sami zvolit nástroj, jak cíl naplnit.

Další problémy se odehrávaly v oblasti jaderné energetiky. Podle francouzského prezidenta Jacquese Chiraca musí jakýkoliv závazek týkající se obnovitelných energií brát v potaz národní politiku zahrnující jadernou energii. Kromě francouzů se pro využití jaderné energie jako možnosti na snížení CO2 vyslovilo Polsko, Slovensko a Česká republika. Proti se tradičně stavělo Rakousko a rovněž Irsko a Dánsko. Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková k tomu dodala: "Rakousko rozhodně nepokládá atomovou energii za trvale udržitelný a obnovitelný zdroj energie." Konečný text však dal za pravdu obhájcům tohoto druhu energie a stanovil, že i jadernou politikou mohou členské země dosáhnout snížení emisí.

Ambiciózní cíle však Evropská unie chce předložit i ostatním znečišťovatelům ovzduší, zejména USA a Číně, kteří se na produkci CO2 podílejí nejvyšší mírou. V samotné Evropě je produkce CO2 "pouze" 15%, a tak se předpokládá, že tento problém není možné vyřešit jen zde. Německo tak bude podobný návrh, jaký projednávala EU, předkládat i na červnovém zasedání nejvyspělejších států světa G8.

Kromě snížení CO2 a pětinového podílu obnovitelné energie došla Unie i dalším závěrům, např.: Závazný cíl, že podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv v dopravě dosáhne do roku 2020 nejméně 10 procent .

Jaderná energie může přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a bezpečnosti energetických dodávek, ale na prvním místě stále zůstává jaderná bezpečnost. EU by se rovněž měla zabývat představou vytvoření expertní skupiny pro jadernou bezpečnost a nakládání s jaderným odpadem.

Administrativní zátěž, která plyne z evropské legislativy, se do roku 2012 sníží o čtvrtinu, což by mělo ulevit zejména malým a středním podnikům.

Během let 2007 a 2008 by navíc mělo vzniknout sedm miliónů nových pracovních míst a míra zaměstnanosti by se do roku 2008 měla přiblížit 66 procentům. (Vychází z předpokladu, že v letošním roce poroste HDP v EU o 2,7%)

EU se shodla, že je nutné posílení jednotného vnitřního trhu.

Zdroje:
www.novinky.cz
aktualne.centrum.cz
ČTK

fotografie: Eliška Tlustá