Zapojte zdravý rozum, ušetříte aneb energetický management

Tomáš Chudoba z DEA Energetické agentury položil několik otázek: Ví paní ředitelka ve školce, jak obsluhovat kotel? Má cenu ho na víkend ztlumit? Vyplatilo by se přihřívat vodu v bazénu sluneční energií? Spočítal si to někdo jednoduše, zda se to nevyplatí? Uvědomujete si někdo, že 15 chlapů spotřebuje ve sprchách po fotbálku podstatně více teplé vody než 5 matek po cvičení s předškoláky? Naúčtoval jim to někdo? Těm chlapům stačí 16 °C, ale matky s dětmi se tolik nehýbou a tak jim nemusí stačit ani 22 °C. Ví vůbec starostové, co je odběrové maximum? Kam se poděje dřevo z prořezávání stromků ve městech? Uvažoval někdo o tom, jak by se dalo využít?

To je dle Chodoby jen pár z mnoha otázek, které mohou vést k úspoře v obecních rozpočtech. To, co je spojuje, je energetický management. Stačí prý relativně málo, aby se myšlenky na úspory začaly realizovat. „Je radno začít jen s několika subjekty nebo jen s vybranými energiemi a pomalu vše rozšiřovat,“ radí Chodoba, sám aktivní v obecním zastupitelstvu a dodává, že obecní subjekty musí mít motivaci s energetickým managementem začít, tato motivace je nejčastěji finanční.

Jak tedy vlastně začít? Musí být politická vůle, je nutné jmenovat odpovědnou osobu, která bude dobře zaplacena, vymezit si energetické aspekty, sepsat energetické faktory a zjistit, jak je to s měřením energií. Je nutné shromažďovat faktury, data z měření, začít tlačit na ceny dodavatelů, sepsat si energeticky úsporná opatření. Nezbytné je zapojit poradenskou firmu, která zejména v začátcích hodně pomůže.

Energie z OZE není všelék

Milan Hampl z firmy poskytující služby v oblasti informačních technologí IKA DATA uvedl, že v budově je možné vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a to hned několika způsoby. Je to solární energie (fotovoltaika nebo solární ohřev vody TUV), energie větru, biomasa a druhotné využití odpadů jako jsou peletky, lze získávat také geotermální energii nebo energii z odpadů.

Zároveň ale Hampl nadšení zbrzdil. Ono to totiž až tak idylické není. „Jsme zvyklý si rozsvítit, pustit počítač nebo vysavač bez ohledu na to, jestli fouká vítr, je dostatek vody v řece nebo svítí slunce,“ řekl Hampl k využívání obnovitelných zdrojů, které se pro úspory v účtech za elektrickou energii jeví jako nejracionálnější. Podle Hampla je však, a to je celkem pozitivní, spotřeba elektrické energie na 1 obyvatele je v ČR v porovnání s jinými státy EU poměrně nízká. V budoucnu však poroste, ačkoliv bude patrná snaha ji snižovat.

Zatímco centrální zdroj energie není ideální, protože dlouhou cestu tepla platí uživatel, integrovaná fotovoltaika by mohla být pořádnou výzvou pro architekty. Na výpočtu Hampl dokázal, že pokud by se administrativní budova dostala na spotřebu 50 kWh/m2/rok, byla by spotřeba 1 milion kWh za rok a to by zvládly vyrobit 2 m2 solárních panelů. To je několikanásobně méně, než kolik jich lze na obvod budovy umístit.

Vše chce být účinnější

Petr Cermánek z DNV KEMA Energy & Sustainability vzpomněl, že energetická účinnost není nové téma – objevila se již v říjnu 1973, když propukla ropná krize. A snaha o energetickou účinnost je patrná na každém kroku – v osvětlení, elektrospotřebičích i třeba v automobilech. Otázkou je, jestli jsou tyto snahy založeny na snaze snížit spotřebu energie nebo jde spíše o módní trendy.

Potenciál do roku 2020 v energetické účinnost podle Cermánka nejsou malé – ve třech hlavních oblastech leží podle propočtů z Bruselu mezi 25 a 28 procenty (domácnosti 28 %, doprava 26 % a průmysl 25 %). Pokud by se tento potenciál využil beze zbytku, snížily by se emise EU o miliardu tun CO2. Bariéry, jakým energetická účinnost čelí, jsou prý obvykle netechnické a nefinanční povahy.

Nicméně Cermánek říká, že by cílem mělo být kontinuální snižování spotřeby energií, zatímco systém vyhovuje konkrétním potřebám firmy. Když se jen následují požadavky normy, pouze se zvyšuje administrativa a úspora nepřichází. Také se musí všichni aktivně zapojit a je nutné měřit spotřebu, aby byly identifikovány oblasti spotřeby a ztrát energií. „Co neměřím, nemohu řídit a cíleně zlepšit,“ připomněl Cermánek.

Kdo energetický management zavede, může se prý těšit na snížení spotřeby energie v průběhu prvního roku o 5 – 10 % a v další letech pak o 3 – 5 % ročně. Další pozitivní aspekty jsou vyšší kvalita výrobků, vyšší výrobní kapacita a podobně. „Úspory energií jsou skryté finanční zdroje,“ potvrdil Pavel Kobezda z Komerční banky.