Zahrady v satelitech

Zahrady v satelitech mívají klasicky živý plot z thůjí. Vlastní zahrada působí jako zvětšení obýváku, kdy koberec nahrazuje anglický trávník a prostředí zpestřují různé okrasné dřeviny. Zanedbatelné rozhodně nejsou nároky takových zahrad na zavlažování a další údržbu. Ta pak má být věcí především profesionálního zahradníka. Zahrádkaření přitom může být relaxační činností pro majitele a větší prostor může mít i ekologie. Je ovšem potřeba vycházet z filosofie bližší přírodě, ale ani zahradník přitom nemusí přijít zkrátka.

Připomenu tu několik triků zahradníků používaných v současnosti. K zákazníkovi přijíždí ve všech směrech profesionál, který místo českých jmen rostlin používá latinu, ví přesně kde co uřezat a kde co vysadit, disponuje profesionální výbavou a zatímco majitel by se například s jarní údžbou zahrady mořil celé jaro se všelijakým výsledkem, může to být hotové fik za den i s odvezením stařiny a uřezaných větví do kompostárny. Posekání zahrady s profesionální velkou sekačkou se dá zvládnout za zlomkový čas, i s aplikací granulových hnojiv a postříkáním neřádů. Kdo chce novou zahradu, nabízí se zpracování projektu, hlavně hodně výsadby.

Majitelé v satelitech nemívají hluboko do kapsy. Je s podivem, že tohoto faktu zahradníci využívají jen směrem, aby měly požadavky na anglický trávník, množství výsadby a "bezúdržbovost". Anglický trávník je samozřejmě něco jako venkovní koberec, zároveň je to ale sterilně vyhlížející část zahrady plná chemie, která samozřejmě potřebuje hodně práce. Alternativou jsou luční porosty s barevnými kytičkami, poletujícími motýly a ptáky, dupajícími ježky. Na loukách se totiž drží více užitečného hmyzu, kterým se dále živí právě ptáci či ježci.

Biologickou rozmanitost lze podpořit i instalací "hmyzích hotelů", které jsou oblíbené v ekocentrech. Obývají je včely zednice - samotářské včelky, které nevyžadují žádnou péči, jen nabídku vhodných štěrbin k obývání. Nabídka hmyzích hotelů ze strany zahradníků bývá každopádně ojedinělá. Stejně tak lze v zahradách počítat se zídkami pro ještěrky, ale i s kompostem s kupou starého listí, ve kterém mohou přečkat zimu ježci. Alespoň jeden ponechaný starý strom na zahradě zase může nabídnout hnízdní příležitosti ptákům, ve starém dřevě pak můžeme najít i larvy vzácných druhů brouků. Řada lidí vnímá úbytek motýlů, ptáků, ježků a další "havětě". Nejde o dojem, ale o zákonitost související s dostupnými potravními zdroji a úkrytovými možnostmi. Mohou vznikat ale i v satelitech.

Zajímavým trikem zahradníků bývá množství výsadby. Čím více a dražší, tím větší tržba. Nikdo také nemůže stoprocentně garantovat, že všechny rostliny přežijí letní sucho, nebo nevlídnou zimu. Ze strany zákazníků tu ale může být jasná představa o konečné ceně výsadeb a že než o znetvořené kultivary a netradiční rostliny s Holandska mají zájem o zeleň z českých okrasných školek. Tyto rostliny mohou být nakonec stejně drahé jako ty dovozové, ale nemusí se právě zbytečně dovážet, mohou na zahradě spíše vydržet a podpořit místní pěstitele.

V zimním období mimochodem bývá zahrada neobývána a fádní thůje na hranicích zahrady mohou nahrazovat i listnaté habry, ptačí zob, pustoryl či šeřík čínský. Okrasné dřeviny navíc mohou nabízet ovoce, například kiwi (Actinidia), muchovníky (Amelanchier), temnoplodec (Aronia), dřín (Cornus mas), lísky (Corylus), kdouloň (Cydonia), rakytník (Hippophae), mahónie (Mahonia), mišpule (Mespilus), rybízy (Ribes), ostružiníky a maliníky (Rubus), borůvky (Vaccinium).

Závěrem lze říci, že zahrada v satelitní výstavbě za stejné peníze jako od současných "profesionálů" může nabízet prostředí pro život různých živáčků, hrát bohatostí barev, nabízet netradiční plody, nabízet příležitosti k relaxačnímu pohybu a pobytu, využívat rostliny z českých školek. Jen chtít.