Začátek dubna 2024 – u nás léto, ve Skandinávii -30 a hóóódně sněhu

První letošní tropický den byl nejdříve v historii

Aź do neděle 7. dubna 2024 svítil ve statistikách nejdřívější tropický den v roce v ČR 17. duben 1934 . Tropický den, kdy teploty překonaly 30oC byl zaznamenán na třech českých stanicích. Na všech stanicích měřících více než 100 let se budou přepisovat rekordy pro 7. duben. Mnohde je rozdíl opravdu velmi výrazný. Nejvyšší teplotu naměřila stanice České Budějovice, Rožnov a to 30,9 ^oC. Rekordy byly přepisovány už v sobotu. V neděli však teploměry teploměry ukazovaly ještě vyšší hodnoty. Loni touhle dobou bylo na většině území o 20 ^oC méně.

Spousta lidí, včetně mě, si krásného slunečného počasí užívala. Nicméně počítejme s tím, že takovýchto extrémů bude přibývat. Výrazně teplý konec zimy a začátek jara s jen několika málo nocmi s teplotami pod nulou, mělo mnohde za následek pomrznutí extrémně brzo kvetoucích meruněk. Nyní již kvetou stromy, které jindy začínají na přelomu dubna a května. I když nyní máme teplo, není vyloučeno, že se k nám dostane výrazně studený vzduch ze Skandinávie. Ne nadarmo se říká, kytky ven až po „zmrzlých“, tedy v druhé půlce května.

Ve Skandinávii naopak padají rekordní ranní teplotní minima pod -30^oC

Po teplotně podprůměrné zimě a teplotně průměrném únoru a březnu mají ve Skandinávii teplotně extrémní duben s minimy pod -30. Podobně jako u nás je ve Skandinávii letošní zima a jaro bohaté na srážky. Ve Skandinávii to znamená například aktuálně metr sněhu ve Švédském městě Piteå. Takové množství se tu za dobu měření objevilo pouze v letech 1926 a 1966. Na severu Švédska se sníh drží nejdéle za posledních až 25 let (SMHI.se).

Globální oteplování neznamená, že se nemůže nárazově výrazně ochladit

Příkladem jsou aktuální výše zmíněné extrémy ve Skandinávii. Globální oteplování je způsobeno globální změnou klimatu, nejde tedy o dva totožné termíny. Globální oteplování zjednodušeně znamená, že se po zprůměrování teplot na celé Zemi Země dlouhodobě otepluje, oproti referenčnímu období. Aktuální globální – průměrná teplota planety se pohybuje okolo 15^oC a kolísá v závislosti na roční době. Otepluje se zhruba o 0,2 ^oC za dekádu.

Vzhledem k tomu, že na planetě není dostatek v jeden okamžik měřících stanic, je průměrná teplota na zemi dopočítávána pomocí několika matematických modelů, které berou v úvahu různé faktory a ve výpočtech se shodují. Planeta se od roku 1880 oteplila přibližně o 1,2 ^oC.

Může se to zdát jako nic. Pro srovnání. V době ledové byla globální teplota jen asi o 7^oC nižší než dnes. Když si vybavíme jaké teploty byly u nás například v letošní zimě, kdy se pohybovaly těsně kolem nuly a bylo hodně srážek, toto oteplení u nás může znamenat rozdíl mezi deštěm a sněhem. O tom, v čem je sníh pro naši zeměpisnou šířku důležitý si řekneme někdy příště.

Jako referenční období se nejvíce využívá tzv preindustriál tedy období 1850–1900. Využívá ho i Pařížská dohoda, kde je zmíněná hranice oteplení o 1,5 ^oC. Meteorologové využívají většinou poslední 3 dekády. Hodně se lze setkat s referenčním obdobím 1979–2000, které využívá i projekt climatereanalzyer.org ze kterého pochází graf níže.

Zdroje:
Fakta o klimatu
CHMÚ