Z Maršova na Rýchory a Rýchorskou naučnou stezkou

Délka trasy	6km
převýšení	350m
náročnost	nenáročná

Malebná podhorská vesnička Horní Maršov se nachází v nejvýchodnější části Krkonoš u malého městečka Svoboda nad Úpou. Pokud Vám tento název nic neříká, nejbližší větší město je Trutnov. Z Trutnova se do Maršova lehce dostanete autobusem. Řidiče autobusu poprosíte, aby Vás upozornil na zastávku Horní Maršov Most. Tam už se poptáte na tradiční výchozí místo tohoto výletu, kterým je hotel Slovan. Od něho se vydáme po žluté turistické značce vzhůru do kopce. Značka nás vede zpočátku po asfaltové, v zimě zasněžené cestě okolo rodinných domků. Po krátké době se stáčí doleva a pokračuje podél úzké řady stromů a keřů vzhůru. Po chvíli chůze se ocitneme u lesa. Dále pokračujeme po, většinou i v zimě, upravené cestě vzhůru lesem. Nikde neodbočujeme. Při cestě lesem nás může zmást snad jen jedna odbočka na louku. Nachází se v horní hranici lesa. My jdeme dále po cestě doprava. Cesta nás asi po třičtvrtě hodině (Od vstupu do lesa) vyvede ven na volné prostranství. V tuto chvíli se již nacházíme v 1 zóně Krkonošského národního parku, proto se chovejme tak, jak se sluší a patří pro toto území.

Za zmínku určitě stojí první zastávka Rýchorské naučné stezky, kterou budeme míjet po levé ruce, při východu z lesa: Jedná se o vyhlídku na Kutné - Maxovku. Tato vyhlídka byla vybudována na základech první boudy ve vyšších partiích Rýchor, založené roku 1892. Při jasném počasí zde můžeme spatřit panorama západních Krkonoš, známé Albeřické údolí. Dokud zde byly ještě nižší stromy, byla dobře vidět i Černá hora.

Po výstupu určitě přivítáte malé občerstvení, které Vám nabízí Rýchorská bouda, druhá zastávka naučné stezky. Byla zde vybudována v letech 1928 a 1929. V sedmdesátých letech ji získala Správa KRNAP a po rozsáhlé rekonstrukci začala sloužit jako Krkonošské středisko ekologické výchovy. Ve spolupráci s KRNAP se zde pořádali, jak pro děti, tak i pro dospělé, různé vzdělávací tábory, kurzy, semináře.

Mimo to Rýchorská bouda také poskytuje zázemí pro odborníky z KRNAP, kteří zde provádějí svá odborná pozorování a vědecký výzkum. Stálí obyvatelé, zaměstnanci Krkonošského národního parku, zde také sledují účinnost biologické čistírny odpadních vod z Rýchorské boudy, která je v její blízkosti umístěna. Dosavadní výsledky hovoří o výhodnosti využití této technologie na horských boudách ve vrcholových partiích Krkonoš.

Před boudou Vás možná překvapí plechová budka. Jedná se o malou meteorologickou stanici, kde pracovníci z Rýchorské boudy pravidelně monitorují stav ovzduší a zapisují údaje o počasí. Vše je pak využíváno pro dlouhodobé pozorování klimatických změn.

Pokud jste již dostatečně posilněni, můžete se vydat k další zastávce Rýchorské naučné stezky. K Rýchorské studánce. Vydáte se podél Rýchorky až na její roh, kde se kříží dvě cesty. Vy se vydáte doprava a po asi deseti metrech spatříte vlevo díru v ohrazení tou se vydáte. Nejdříve sejdete několik schodů, nebo v zimě se jednoduše svezete dolu z kopečka a vyšlapaná cestička Vás už dovede až k Rýchorské studánce. Studánka vyvěrá ze země na svahovém prameništi, kde pramení velmi dobrá pitná voda, kterou je zásobována nejen Rýchorská bouda, ale i celý Maršov.

Po návratu od studánky k Rýchorce se vydáme znovu po žluté turistické značce. Asi po pěti minutách normální chůze narazíme na rozcestí Kutná. Zde si všimněme velké tabule, kde jsou popsány nejzajímavější rostliny a živočichové z velmi pestré skladby Rýchorské přírody za všechny jmenujme alespoň tetřívka obecného, stračku vyvýšenou, lilii cibulkonosnou, lilii zlatohlávka a další..

Dle ukazatele se vydáme do Dvorského lesa. Ještě než tam dorazíme, budeme míjet Slatinu . Jedná se o společenství vlhkomilných rostlin nápadně připomínající severskou tundru. Můžeme zde mimo jiné pozorovat i jeden z druhů vegetačního množení rostlin a to hřížení spodních větví smrku. Tyto větve se ohýbají k zemi, kde zakoření a po té zde vyroste samostatný mladý stromek.

Tento druh množení je vidět pouze ve vyšších nadmořských výškách. Stromy totiž tímto způsobem vytvářejí skupinky stromů rostoucích velmi blízko sebe(tzv. rodiny) a tím docílí větší odolnosti vůči drsnému podnebí.

Po chvíli se ocitneme v nejvyšší partii Rýchorského hřebene. Jedná se o Dvorský les. Les pralesovitého charakteru s nádherně pokroucenými starými buky.Jejich vzhled byl ovlivněn v 19.století, kdy se v lesích běžně pásl dobytek a okusoval mladé stromky a tím je deformoval. Dalším faktorem, který ovlivnil tvar těchto stromů je bezesporu vysoká sněhová pokrývka a drsné horské klima. Tento les se někdy nesprávně nazývá Rýchorský prales. O prales se ale nejedná, protože část tohoto porostu zde byla založena uměle.

Při prohlídce Dvorského lesa se zastavme u starého bunkru, který byl součástí opevnění budovaného v letech 1938-38. Pokud Vás tato problematika zajímá, určitě byste měli podniknout výlet na nedalekou velkou pevnost STACHELBERG.

Dále nás červená turistická značka povede dolů z kopce. Sejdeme až na dolní hranici Dvorského lesa k tzv. Smrčině. Na tomto místě nalezneme informační tabuli, která nám poví něco o skladbě Rýchorských lesů. I zde byla původní Hercynská směs ( směs buku , jedle a smrku) nahrazována smrkem. Nyní původní hercynskou směs můžete pozorovat jen na několika málo místech. Postupně se ale přistupuje k zalesňování celých Krkonoš touto směsí. Používají se výhradně semena z místních Krkonošských porostů, aby se zamezilo zavlečení nepůvodních druhů. Tyto smíšené lesy ve vyšších partiích střídají smrkové porosty. Původní přítomnost smrku s těchto vyšších partiích signalizuje tzv. podzolová půda, na které se smrčiny vyskytují. Vyznačuje se malou vrstvou výživného humusu, z níž se v důsledku častých srážek živiny vyplavují do spodních vrstev půdního profilu a stávají se tak pro rostliny hůře přístupné. Delší přítomnost smrku signalizují i některé zde žijící rostliny. Jmenujme alespoň podbělici alpskou.

Po několika metrech dojdeme na rozcestí dvou turistických značek. My se vydáme po žluté. Dojdeme na louku, kde stojí několik typických krkonošských bud, kterým se říká Sněžné (dříve Weiselt). Sněžné proto, že byly vystavěny na místech, kde se sníh drží až do pozdního jara.

Svah, na kterém leží Sněžné domky spadá do mělké Žacléřko-svatoňovické černouhelné pánve. Uhlí se zde však od roku 1992 již netěží. Uhlí není jedinou surovinou, která se v této oblasti získávala. V nedalekém Bártlově lese a Sklenařovickém údolí se na některých tocích od 14 stol. rýžovalo zlato. Výnosnost zde však byla prý tak malá, že se od této činnosti upustilo. Ale vraťme se zpět k Sněžným boudám a Žacléřsko- svatoňovické černouhelné pánvi. Město Žacléř patří k nejstarším městům v tomto kraji vůbec. Jeho dominantou je barokní zámek. Původně středověký hrad, který střežil cestu z Čech do Slezska. Byla to také jedna z cest o které se říká, že tudy Jan Ámos Komenský odcházel do exilu.

Za dalších několik minut se ocitneme na křižovatce polní cesty po které jdeme a štěrkové silnice vedoucí jedním směrem do Žacléře a druhým zpět na Rýchorskou boudu. My se vydáme doleva, čili zpět na Rýchorskou boudu. Ujdeme jen pár metrů a naskytne se nám krásný pohled na Krkonoše. Louka před námi, na které se nyní pase velmi sympatické chundelaté plemeno skotu pocházející ze Skotska, patří mezi významné botanické rezervace. Právě tento skot by měl pomoci při obhospodařování této louky a návratu malých,jindy vysokými travami utlačovaných, vzácných druhů rostlin. Na této Rýchorské Květnici můžeme vidět i ty nejvzácnější Krkonošské květiny jako třeba oranžově kvetoucí lilii cibulkonosnou, sasanku narcisokvětou a další.

Od Rýchorské květeny je to již jen malý kousek k místu odkud jsme vyšli na naučnou stezku, k Rýchorské boudě. Nyní se můžete vydat zpět stejnou cestou po žluté turistické značce zpět do Maršova, nebo po zelené do Svobody nad Úpou, nebo druhým směrem do Žacléře.

Tipy na ubytování

Kde najít to správné ubytování? Velký výběr ubytování v Krkonoších naleznete na stránkách regionálního turistického a rezervačního centra.

Zdroje:
Stručný Průvodce naučnou stezkou Rýchory (správa KRNAP, text PaedDr. Helena Leblochová) Vlastní zápisky z táborů na Rýchorách.