Vánoce na blátě: bylo tomu tak i dříve?
Na vině jsou malebné pohlednice zimní krajiny
Už i Ladovy malované obrázky s nádhernou zimní krajinou pokrytou široko daleko bělavým, studeným sněhem v nás v těchto dnech vzbuzují pocit lítosti, že ani letos jsme se nedočkali bílých Vánoc. Pohlednice a vánoční přání typu „padá snížek z výše tiše“ se zdají být spíše klišé.
Švýcarská klimatoložka Martine Rebetezová zkoumala proměny pohlednic v čase a došla k zajímavému závěru. Kolem roku 1860 zpozorovala výrazný obrat v zobrazování zimní krajiny. (zdroj: 1) Do té doby byl typickým motivem Ježíšek obložený dárky lezoucí po nezasněžených střechách. Nebo vánoční přání zobrazující lidičky sedící v teple domova a popíjející něco na zahřátí v kruhu rodinném nebo s přáteli, přičemž jsou obklopeni velkým množstvím vinných hroznů. Stále častěji se ale ve druhé polovině 19. století na pohlednicích a vánočních přáních objevovali sněhuláci, Ježíšci, zasněžené střechy domů, úplněk, ale i bílá vesnická idylka.
V té době se zdají být zdrojem těchto sněhobílých motivů studené zimy v Nové Anglii v USA nebo vysokohorské klima švýcarských Alp. A právě z těchto míst začali přicházet romantické pohlednice, jež tamější přistěhovalci posílali svým příbuzným do Evropy. Světlá, třpytící se krajina působila přátelsky a byla z ní cítít čistota. To změnilo náhled Evropanů, kteří se do té doby zimy spíše obávali.
Počasí si s námi hraje
První sníh napadne většinou již někdy kolem svatého Martina v listopadu. Počasí nás takto donutí obléci zimní kabáty a těšit se na bílé vánoční svátky. Prosinec patří mezi nejchladnější měsíce roku. Zároveň je i nejtmavším měsícem, jelikož slavíme 21. prosince zimní slunovrat. A právě tento den je nejkratším v roce a zároveň je vyrovnáván nejdelší nocí. V posledním měsíci roku se ještě často setkáváme s mlhami a zároveň je prosinec také velmi bohatý co se týče srážek, bohužel spíše těch dešťových. A pokud prý zima nepřijde do tří králů, pak už nepřijde vůbec. A celistvá sněhová pokrývka se nás (možná) bude týkat až o příštích Vánocích.
Žádný div, na Vánoce není sníh
Naše babičky a dědečkové nám s oblibou vyprávějí, jak byli zvyklí v zimě na spoustu sněhu. Jako děti se koulovali, sáňkovali a s úsměvem na tváři stavěli sněhuláky. Pak se ohřívali doma u krbu, nad kterým sušili promoklé a promrzlé oblečení. Nádherná představa, nemyslíte?
Leč ani toto není tím, čím se zdá být na první pohled. Statistické údaje meteorologů dokazují, že dokonce i dříve (zhruba v posledních sto letech) bývaly Vánoce bez sněhu, na blátě, ne-li dokonce zelené. Tím ovšem v žádném případě nechci popírat slova našich starších příbuzných.
Především v letech 1939-1974 byly velmi studené zimy. (zdroj: 1) A to až takové, že se někteří vědci domnívali, že přichází doba ledová. Všude bylo plno sněhu a začali se stavět lyžařské vleky i v ne tak vysoko položených nadmořských výškách. Avšak ani v této době většinou nevydržel do Štědrého dne ležet padlý sníh a roztál. Další sněhová nadílka pak přišla ke konci starého a nebo s novým rokem.
Globální oteplování nemá vliv na bílé Vánoce
Musíme si ale uvědomit, že v prosinci paní Zima teprve nastupuje svou vládu a ty největší mrazy nás ještě čekají. Teploty se u nás celkem pravidelně rok co rok na 24. prosince pohybují mezi čtyřmi až osmi stupni Celsia. Někdy o něco více, jindy o trochu méně. Negativní vliv na sněhovou pokrývku přináší mírně teplé západní proudění. Platí pravidlo, že čím blíže k pobřeží se daný region nalézá, tím je menší pravděpodobnost Vánoc na sněhu. Také samozřejmě rostou bílé šance pro ty, kteří bydlí nebo se vydají do vyšších nadmořských výšek.
Jestli se chcete dozvědět více o vánoční oblevě, pak doporučuji starší článek zde.
Zdroj: 1)www.spiegel.de
témata článku:
autor:
Diskuze k článku „Vánoce na blátě: bylo tomu tak i dříve?“