Upřesnění pojmu geneticky modifikované potraviny GMO

Nejprve bychom si měli ujasnit dva pojmy - mutageneze a transgeneze. Neměli bychom totiž tyto dva odlišné pojmy zaměňovat ani srovnávat.

Mutageneze

Mutace vznikají jako náhodný proces, který v každém jedinci, v každé generaci, v každé buňce pozmění asi jednu miliontinu všech "písmen" genetické abecedy, kterými jsou zapsány geny a tím všechny zděděné vlastnosti. Vzhledem k tomu, že jeden genom obsahuje kolem 3 miliard písmen, vznikne v každém jedinci a každé jeho buňce za jeho život asi 3 tisíce drobných mutací. Většina z nich není v genech, ale v nekódovaných sekvencích genomu. Genů máme asi 30 000. Každý gen má průměrně řádově asi 1000 písmen. Dohromady tedy 30 milionů, v nich vznikne asi 30 mutací. Většina mutací má mírně škodlivé důsledky pro životaschopnost, zvyšuje nemocnost a snižuje tělesnou i psychickou výkonnost.

Rizika:
Rizika klasické selekce (tzv. indukované mutageneze) se nabízejí sama: mutace nejsou známé, a tudíž je nelze sledovat, navíc vznikají kombinace desítek tisíc genů, které by v přírodě normálně nevznikly. Naproti tomu je to metoda užívaná velmi dlouhou dobu (první známky křížení jsou staré tisíc let).

Transgeneze

Cizorodý gen vnesený do organismu se nazývá transgen. Tento gen se uměle zavádí do DNA (deoxyribonukleové kyseliny) daného organismu za účelem dosažení nějaké "pozitivní" změny. K této změně za normálních - přirozených podmínek nedochází. Transgenezi můžeme provést pouze v laboratoři. Za normálních podmínek se kříží jedinci stejného druhu, ovšem v případě GMO se kříží dva odlišné druhy.

rizika:
- strach z neznáma: U transgeneze považujme v současné době za riziko především to, že stojíme na začátku něčeho nového a nemáme možnost dopředu odhadnout, co se stane. Avšak proti tomuto tvrzení stojí fakt, že od roku 1995 lidstvo zkonzumovalo přibližně sto osmdesát milionů tun geneticky modifikované sóji (popřípadě produktů z ní vytvořených) a zatím se ani v jediném případě neprokázala její škodlivost.

- přemnožení a zanesení do míst s geneticky nemodifikovanými organismy: Geneticky modifikovaný organismus obsahuje geneticky manipulované modifikace a navíc si zachovává schopnost reprodukce (Doležal, 1999). Z toho vyplývá, že geneticky modifikované organismy by v případě nekontrolovatelného rozšíření, mohli způsobit biologickou katastrofu a "evoluční zvrat". Je totiž naprosto nemožné odstranit geneticky modifikované plodiny z polí či jiných míst.

- neznámé látky v našem těle: Zavedení cizorodého genu bakterie do plodiny způsobí, že rostlina "vyrábí" stejnou bílkovinu jako bakterie. Jestliže tuto rostlinu sníme, přijmeme bílkovinu, se kterou náš organizmus pravděpodobně nemá zkušenost. Nevyskytovala se totiž předtím běžně v potravním řetězci. Každá taková nová bílkovina je potencionálním alergenem a může vyvolat alergii.

- rezistence bakterií vůči antibiotikům: Některé GM rostliny obsahují geny rezistentní na anti- biotika. Existuje vážná obava, že by se tato rezistence mohla přenést na patogenní bakterie. Ty by se pak staly odolné proti antibiotikům. pozitiva:

- přirozený vývoj: Vkládaný gen je produktem přirozeného vývoje.

- kvalitní monitorovatelnost: Složení a vlastnosti daného transgenu jsou známé a je tudíž dobře sledovatelný. možnosti:
Vzniklý genový produkt lze namnožit a samostatně studovat. Transgeneze se využívá také v medicíně, např. při léčbě různých nemocí. Ovšem ani tato cesta není zatím dostatečně probádaná.

Bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin

Protože zájem o potraviny a jejich zdravotní nezávadnost je v posledních letech, kdy se o GMO začalo více mluvit na veřejnosti, pochopitelně obrovský, byla v lednu v roce 2000 vydána Bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin. Bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin, kterou vydala Komise EU, deklaruje jednotný systém, který vyžaduje zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin od prvovýroby až po konečného spotřebitele a požaduje vysoký stupeň koordinace a sjednocení jak na úrovni společenství, tak i na úrovni národní.

Prosazuje především tři důležité faktory:
- posouzení rizika (vědecké poradenství a analýza dostupných informací)
- management rizika (legislativa a kontrola)
- komunikace o riziku (informování veřejnosti, osvěta)

Bezpečnost (nejen) GMO ve světě

Na úrovni Evropského společenství funguje tzv. Rapid Allert System for Foodstuffs (RASFF - Systém rychlého varování pro potraviny). Členské státy do tohoto systému povinně hlásí případy potravin zdravotně závadných, které byly zjištěny kontrolou v tržní síti a mohou se vyskytovat na společném trhu EU (nejedná se o výrobky, které se nevyváží a vyskytují se na lokálním trhu).

Bezpečnost (nejen) GMO v ČR

V ČR je významným zdrojem informací k zajištění bezpečnosti potravin též monitoring potravních řetězců a monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Na tomto monitorování se na základě usnesení vlády podílí tři resorty( zdravotnictví, ministerstvo životního prostředí a zemědělství) již od roku 1992. V ČR existují v různých oblastech systémy hlášení, např. MZ provozuje systém hlášení EPIDAT o výskytu infekčních alimentárních onemocnění, alimentárních intoxikací a epidemií z potravin a pokrmů, pololetních hlášení výsledků laboratorního vyšetření potravin a pokrmů provedených orgány ochrany veřejného zdraví a hlášení výsledků kontrol, včetně sankčních postihů. Státní veterinární správa ČR zajišťuje systém hlášení nákaz zvířat, systém hlášení nadlimitních hodnot při kontrole cizorodých látek, systém hlášení záchytů patogenních mikrobů v potravinovém řetězci, systém hlášení zabavených surovin a potravin živočišného původu na hranicích a při veterinárním dozoru. Státní rostlinolékařská správa zajišťuje systém hlášení o zjištěných škodlivých účincích registrovaných přípravků, včetně reziduí účinné látky, na zdraví lidí nebo zvířat nebo na podzemní vodu nebo na životní prostředí a systém hlášení o zrušení registrace a zákazu používání přípravků, u nichž se zjistí vlastnosti, které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat anebo poškozují životní prostředí a nebyly známy v době vydání rozhodnutí o registraci a dále systém hlášení o výskytu karanténních škodlivých organismů rostlin.

Pro zajištění ochrany spotřebitele, ale i vzájemné důvěry mezi dodavateli a odběrateli, funguje systém kontroly, který zohledňuje odpovědnost výrobce za jakost a zdravotní nezávadnost výrobku (produktu) uváděného do oběhu. Státní dozor v celém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádí orgány ochrany veřejného zdraví (MZ), orgány veterinární správy (MZe), Česká zemědělská a potravinářská inspekce (MZe), Státní rostlinolékařská správa (MZe) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (MZe).

Jaká je tedy budoucnost geneticky modifikovaných organismů?

Pravděpodobně se budou i nadále rozvíjet, přetvářet - modifikovat. Nevím, co to znamená pro náš svět. Vše se ukáže teprve časem, avšak již nyní si troufám říci, že to nebude pravděpodobně nijak zlé. Věřím, že nakonec se GMO stanou našimi "pomocníky" při řešení různých krizových situací jako je například hlad nebo nebezpečí min v Angole či jiných rozvojových zemích, které krutě postihla (případně postihuje) válka.

zdroje
www.barinka.ntw.cz
www.novinky.cz
www.zpravodajstvi.ecn.cz