„Ten Roundup už není co býval.“

Co to je Roundup

Roudup je název jednoho z nejznámějších výrobků na bázi glyfosátu používaných na likvidaci plevele. Jedná se o totální herbicid, tedy látku, která nezničí jen plevel, ale i to ostatní, co v místě roste. Po desítkách let, kdy se tento přípravek používá po celém světě, už glyfosáty najdeme úplně všude v potravinovém řetězci, i našem vlastním těle.

Firma Monsanto (dnes Bayer), která s touto látkou přišla tvrdí, že je pro člověka podstatě neškodný. Původně k tomu měla docela pádný důvod, ale množství studií hovoří o něčem jiném. V některých zemích je tato látka již úplně zakázána nebo strikně omezeno její používání.

Postupně tak následuje jinou známou látku této americké firmy, DDT. Pokud vás zajímá příběh této látky, doporučuji knihu knihu Tiché jaro, která nedávno (po 60ti letech od jejího původního vydání v Angličtině) vyšla i česky. Nicméně ani desítky let jí neubraly na aktuálnosti.

Proč to ještě není prokázáno?

Protože glyfosát není škodlivý pro lidi a zvířata přímo a hned, je tak složité jeho účinky prokázat. Princip fungování těchto herbicidů je v tom, že glyfosát dokáže „zablokovat“ enzym z takzvané šikimátové dráhy rostlin, která umožňuje tvorbu kyseliny listové a aromatických aminokyselin. Ztráta této schopnosti vede k odumření rostliny. Zvířata tuto dráhu nemají, proto se předpokládalo, že je tato látka pro ně i člověka bezpečná a dlouho se to neřešilo.

I přes globální používání glyfosátu existuje poměrně málo studií zabývajících se působením glyfosátu na zvířata a člověka. Některé novější studie ale ukázaly, že to s tou bezpečností nebude tak stoprocentní.

V červnu 2001 sice zařadila americká EPA (Environmental Protection Agency) glyfosát do kategorie látek, které pravděpodobně nejsou karcinogenní. Brzy na to ale byla publikována studie švédských onkologů, která ukázala, že může vyvolat vznik rakoviny lymfatického systému (Hardell et al. 2002). Benachour a Séralini (2008) v experimentu na lidských buněčných kulturách prokázali, že i koncentrace, které se dostávají do potravin, dokáží usmrtit živočišné buňky.

Genotoxický potenciál těchto herbicidů byl prokázán v dalších studiích. Dokonce se objevily i studie, které dávají glyfosát do souvislosti se vznikem Alzeheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, depresí, celiakie či neplodnosti.

Bohužel Evropa, včetně českých zástupců, tyto studie zatím stále asi považuje za málo průkazné, je ovlivněna zemědělskou lobby a studiemi placenými agrochemiky.

Pěstujeme si přirozeně odolné plevele.

Právě proto už „Roundup není co býval“ zejména u některých plevelů, které si na něj vypěstovali odolnost. Podle Jakuba Hrušky, který se dlouhodobě poukazuje na špatný způsob hospodaření na českých polích a loukách, už je na světě takových druhů 50. V Čr je to turanka a ježatka. Funguje to stejně jako například u antibiotik. Pokud je člověk bere dlouho, bakterie si na ně vypěstují odolnost a ztrácí tak účinnost.

Ani poslední pokus o celoevropský zákaz se nepodařil

Na podzim loňského roku končila těmto výrobkům evropská licence. Zákonodárci se velmi dlouho dohadovali, zda ji prodloužit nebo ne. Nakonec bylo prodloužení o dalších deset let prosazeno. Pro byla i ČR. Zainteresovanými lidmi je to vysvětlováno tak, že není adekvátní náhrada a škodlivost zatím není natolik průkazná aby mohlo dojít k zákazu a navíc prý zatím není adekvátní, méně škodlivá náhrada.

Regulace postupně míří i do ČR, ale velmi pomalu

V ČR je aktuálně zakázáno využití glyfosátu na takzvanou předsklizňovou úpravu. Paradoxně od dob vlády Andreje Babiše, největšího agrochemika v zemi. Tato úprava plodin umožňovala jednodušší sklizeň stejnoměrně dozrálých plodin. Od roku 2025 pak končí registrace Roundup Flex.

Náhrada?

Mnohé může vyřešit regenerativní zemědělství. K tomuto způsobu obhospodařování půdy se uchyluje i v Česku stále více farmářů. Jeho cílem je regenerace přirozené půdní úrodnosti prostřednictvím zvýšení obsahu organické hmoty (uhlíku) a obnovením života v půdě (mikro i makroorganizmů).

„Zásadní rozdíl oproti všem předchozím způsobům zemědělského hospodaření je u regenerativního zemědělství v tom, že se nesnaží přírodní procesy překonávat či s nimi konkurovat, ale naopak těchto procesů v co největší míře využívá pro to, aby se v půdě vytvářelo prostředí, které bude schopné v přiměřené a vyvážené míře zásobovat rostliny a další organizmy vodou, živinami a energií.“ Píše se na Agromanuálu.

Přechod na tento způsob obhospodařování půdy se v prvních letech sice nejspíš neobejde bez zásahů pesticidy, nicméně jejich omezení a postupný přechod na tento relativně nový způsob obhospodařování půdy určitě stojí za to.

GM rostliny

Zdánlivě nesouvisející téma, ale souvisí velmi. Každá firma funguje pro zisk, mnohé za každou cenu. V tomto případě jde o geneticky upravené plodiny tak, aby byly odolné nejen vůči škůdcům a klimatickým změnám, ale vůči chemii. Asi už vás napadá kam mířím. Ano, tyto rostliny má na triku Monsanto - Bayer – výrobce Roundupu. Firma si tak zajistila nejen nový produkt, ale i stálý odbyt toho stávajícího.

Alespoň do té doby, než se definitivně prokáže škodlivost glyfosátů nejen pro přírodu, ale i člověka, která se zatím jen předpokládá. Tyto GM rostliny jsou totiž „Roundup ready“. Jejich pěstování v EU je naštěstí stále zakázáno. Omezen je i dovoz zboží, které je obsahují.

Zdroje:
www.toxicology.cz
český rozhlas Radiožurnál
Facebook profil Jakuba Hrušky