Světový den životního prostředí 2013

autor: Mgr. Jana Hájková
Víte, že právě na dnešek, tedy 5. června, připadá oslava Světového dne životního prostředí?


Světový den pod záštitou OSN

Světový den životního prostředí vyhlásila Organizace spojených národů již v roce 1972. „Z pohledu ochrany a obnovy životního prostředí je oslava Světového dne životního prostředí považována za jednu z nejdůležitějších událostí v roce. Smyslem akce je rozšířit obecné povědomí o ekologických otázkách a upřít pozornost světové veřejnosti na zásadní ekologické výzvy současnosti.“ (zdroj: 2)

Každoročně nové motto

Pro tento rok bylo vybráno heslo: „Think, Eat, Save“. V českém překladu: „Myslete, jezte a šetřete“.

Plýtvání jídlem v řeči čísel

„Podle OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun potravin. To je třetina všech vyrobených potravin v hodnotě bilionu amerických dolarů (téměř 20 bilionů Kč).“ (zdroj: 2)

Většina potravin je vyhazována ve chvíli, kdy je ještě možné ho bez problémů či strachu z různých nemocí sníst. Mluvíme tu o 300 milionech tun potravin ročně. Neuvěřitelné. „To je víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe a bylo by to dost pro 870 milionů hladových současného světa.“ (zdroj: 2) Zajímavý je i pohled na geografické souvislosti plýtvání jídlem. „V Evropě a Severní Americe připadá na jednoho člověka 95 až 115 kg vyhozeného jídla. V subsaharské Africe, jižní a Jihovýchodní Asii pouhých 6 – 11 kg.“ (zdroj: 2) Z tohoto tedy jednoznačně vyplývá, že čím rozvinutější svět, tím větší nezájem a zbytečné vyhazování jídla.

K největším adeptům na zbytečné vyhození patří ovoce a zelenina, dále ale také hlíznaté rostliny a jedlé kořeny rostlin.

A jak jsme na tom my v České republice? (čísla vycházejí ze zdroje: 2)

V ČR máme průměrnou spotřebu 69 kilogramů na osobu za rok. Což je sice při spodní hranici plýtvání jídlem v ekonomicky bohatších státech světa, ale stejně. Uvědomme si, že my jídlo vyhazujeme a jiní trpí jeho absolutním nedostatkem. Průměrná délka života je u nás přes 77 let a za tuto dobu vyhodíme cca. 5 300 kilogramů potravin.

Dopady jsou nejenom ekonomické

Počet lidí na světě se neustále zvyšuje. Momentálně jsme již překročili hranici sedmi miliard lidí na naší planetě. Podle odhadů a předběžných propočtů a prognóz to vypadá, že v roce 2050 bude žít na zemi přes 9 miliard lidí.

Samozřejmě nás vyhozené potraviny stojí nemalé částky, které by bylo možné využít mnohem efektivněji. A to se sem zahrnují nejenom částky, které vydá spotřebitel a peníze vložené při výrobním a přepravním servisu. Musíme si také dále uvědomit, že i odvoz a znehodnocení takovéhoto odpadu stojí nemalé částky.

Finanční prostředky ale nejsou jediným negativním vlivem plýtvání jídlem. To, jakým způsobem nakládáme s přírodními zdroji v porovnání s množství hladovějících je velmi neetické. Z celosvětové populace trpí podvýživou 12% lidí. (zdroj: 2)

Důsledky plýtvání potravinami s sebou nese i nemalé ekologické problémy, které se ale mnohdy podceňují a bagatelizují. Musíme si uvědomit, že se plýtvá i vodou. Věděli jste například, že „na výrobu 100g čokolády je potřeba 1 716 litrů vody; bochník chleba (800g) = 286 litrů vody; 1 kg brambor = 287 litrů vody; 1 jablko = 125 litrů vody“? Nejedná se tedy přeci jenom o zanedbatelná čísla. S touto problematikou je spojena i zbytečná spotřeba pohonných hmot při přepravě potravin a v neposlední řadě se při procesu hnití vytváří metan, který přispívá ke globálnímu oteplování. Dále se také spotřebuje například tisíc litrů vody k výrobě jednoho litru mléka či 16 tisíc litrů vody při výrobě hamburgerů. (zdroj: 1)

Aktivně bojovat proti plýtvání jídlem můžete i Vy

K největšímu množství potravinových ztrát dochází při výrobě a při samotném procesu dodání na určené místo. K největší likvidaci potravin na úrovni spotřebitele dochází v Severní Americe a Oceánii, Evropě a průmyslově rozvinuté části Asie.

Světový tajemník OSN, pan Ki-mun, vzkazuje celému světu následující: „Světová populace do roku 2050 naroste ze současných sedmi miliard na devět miliard. To nemusí znamenat, že současně vzroste i počet hladovějících. Dokážeme-li snížit plýtvání a ztráty potravin, ušetříme peníze i zdroje, snížíme dopad na životní prostředí a především učiníme krok směrem ke světu, v němž má každý dostatek jídla.“ Není to cíl, pro který stojí, zamyslet se při každém nákupu nad tím, zda nekupuji něco, co nejsem schopný/schopná spotřebovat?

Z hlediska množství vyhozeného jídla ve fázi přípravné a přepravní by určitě stálo za to, zlepšit komunikaci mezi výrobci, dodavateli a spotřebiteli. Možností by bylo i zvýhodnění takových společností, které dbají zbytečnému nevyhazování potravin. Mělo by jít ale o legislativně podložené zvýhodnění, které bude mít jasná nespekulativní pravidla.

V České republice vznikla iniciativa s názvem Zachraň jídlo. Jedná se o skupinu studentů, kteří si kladou za cíl „upozornit veřejnost na problém plýtvání potravinami a nabídnout jednoduchá řešení. […] V září 2013 připravují akci pro veřejnost, během níž chtějí pohostit zdarma tisíc lidí v centru Prahy. Uvaří z nezávadných surovin, které by kvůli blížícímu se termínu spotřeby přišly nazmar. Lidem budou kromě jídla nabízet i informace o problematice plýtvání.“ (zdroj: 2)

Zdroje informací:
1) www.unep.org
2) www.osn.cz



autor:
datum vydání:
5. června 2013


Diskuze k článku „Světový den životního prostředí 2013“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!