Svět bude mít rychleji odolnější odrůdy pšenice, zasloužili se o to čeští vědci

Pšenice setá – jedna z nejdůležitějších plodin pro lidstvo

Společně s kukuřicí a rýží je pšenice jednou z nejrozšířenějších plodin na Zemi. Pochází patrně z blízkého východu odkud se rozšířila do celého světa.

Je základem výživy minimálně v evropské kultuře. V podobě pečiva ji denně konzumuje naprostá většina Evropanů. Pokud nejsou alergičtí na lepek. Ve 100 g pšeničné mouky přibližně: 1 450 kJ (350 kCal), 12 g bílkovin, 2 g tuku, 70 g glycidů, 2 g nestravitelných součástí (buničiny), 40 mg vápníku, 330 mg fosforu, 4 mg železa, 120 mg hořčíku a dále menší množství vitaminů B1, B2, B6 a PP, stopy vitaminů C a A. Obsahuje více proteinů než kukuřice a rýže. Je pěstována v mnoha vyšlechtěných odrůdách s různými vlastnostmi.

Její genom se podařilo přečíst teprve nedávno. V roce 2018. Na tento mezinárodní výzkum byla využita metoda vyvinutá experimentálními botaniky v Olomouci.

Násobně vyšší šance na odolnější odrůdy

Olomoučtí vědci z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR Společně s Estonci nyní našli pomocí světově unikátní metody takzvaný rekombinační hotspot.

Výhodné geny od planě rostoucích příbuzných

Díky jejich výzkumu bude možné rychleji vyšlechtit nové, kvalitnější, odolnější a výnosnější odrůdy pšenice. Jedno uz možností je využít geny z jejích planě rostoucích příbuzných, které současné odrůdy již nemají. Tyto druhy totiž „Mají obrovskou zásobárnu genů, které ovlivňují například rezistenci vůči chorobám, odolnost vůči suchu nebo vůči zasolení půdy. Jiné geny odpovídají za obsah zdraví prospěšných látek, například vlákniny, betaglukanů nebo antioxidantů,“ vysvětlil vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR Jan Bartoš

 „Chceme zjistit, jestli mají tato místa něco společného a v čem se případně liší. Zajímá nás také, jestli se rekombinace dějí jen na určitých vybraných místech, nebo jsou nahodilé a mohou se objevit kdekoliv.“

„Tyto poznatky nám umožní lépe určit, které rostlinné linie jsou nebo nejsou vhodné ke křížení, což ušetří šlechtitelům čas i finanční prostředky,“ dodává genetik Miroslav Valárik.

ueb.cas.cz