Stejné oteplení od konce Doby ledové do začátku industriální éry, jako nyní za posledních 100 let, ukazují data

Ano, globální teplota ve vrcholící poslední Době ledové byla necelých 8 stupňů Celsia. Což je o pouhých zhruba 7 stupňů méně než nyní, kdy se pohybuje někde kolem 15 stupňů Celsia. To jen pro představu, co znamená 1,5 stupně v globálním měřítku.

Oteplení o 1 stupeň za tisíc let, po té ustálení

V grafu od projektu Fakta o klimatu vidíte křivku rozdílu globální teploty od předidustriální doby a to od vrcholu doby ledové až po současnost, kterou znázorňuje prudké zvednutí křivky v posledních zhruba 150ti letech.

Poslední doba ledová skončila výrazným oteplením zhruba před deseti tisíci lety. Jedná se podstatě o stejné stejné oteplení jako za posledních 100 let. Tehdy ale trvalo desetkrát tak dlouho. Tedy 1000 let.

Po té můžeme na křivce vidět zpomalení růstu teploty, který se ustálil zhruba 0,7 stupně nad teplotou, která tu byla těsně před nástupem industrializace. Tisíce let pak trvalo než se Země postupně ochladila na hodnoty v předindustriální době. Od té doby, teplota opět vystoupala o 1,5 stupně Celsia, tentokrát ale za pouhých zhruba 150 let.

Varující není teplota jako taková, ale její strmý nárůst,

který přesně koreluje s nástupem industrializace – zvyšováním koncentrace CO2 v atmosféře.

Ano, data o teplotě v takto dávné minulosti lze získat

Využívají se k tomu takzvaná proxy měření. Zejména pak  měření relativních koncentrací izotopů kyslíku v hloubkových vrtech po celé Zemi. V postupně se usazujících mořských sedimentech a ledu byly zachycovány i bublinky vzduchu. Poměr izotopů kyslíku v nich je závislý na okolní teplotě v době, kdy se bublinky usadily. Na základě těchto měření se pak rekonstruuje teplota v místech vrtů a pro výpočet globální teploty se stanoví vážený průměr.

Projekt Fakta o klimatu ke zhotovení téhle grafiky využil data z několika studií, které pracovaly s vyššími desítkami míst po celé planetě. Odkazy na ně najdete ve zdrojích na konci tohoto článku.

Využívají se i jiná proxy měření například letokruhy, fosilie, pylová zrna v usazeninách nebo poměr hořčíku a vápníku v mořských sedimentech. Zdroj: Změna průměrné teploty planety za 22 000 let od autora Fakta o klimatu