Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic

Historie projektu

S myšlenkou splavnění Labe si lidé pohrávají již pěknou řádku let. Po první světové válce se přímořské státy zaručily, že na řekách Labe, Odra a Dunaj umožní volný pohyb lodí. Za tímto účelem se již přes 80 let Labe splavňuje. Výsledkem je složitá kaskáda jezů vytvořená od Hamburku do Chvaletic. Poslední místo, které vzdoruje snahám o splavnění, je Labe v Děčíně, kde se proti stavbě dvou (dnes již jen jednoho) jezů staví ekologové. Problémem je ale i Labe na opačné straně česko-německých hranic, kde se hloubka snižuje.

Od začátku 20. století se počítá se splavněním Labe z Chvaletic do Pardubic, čímž by se labská vodní cesta prodloužila o 24 km. V roce 1996 stát rozhodl, že splavnění do Pardubic chce a o tři roky později se začalo s úpravou koryta mezi Chvaleticemi a Přeloučí. Dnes je toto téma hlavní prioritou Odboru dopravy Pardubického kraje. Začátek stavebních prací však má více než roční zpoždění.

Projekt

Prodloužení splavnosti z Chvaletic do Pardubic s sebou nese spoustu nákladů, které dohromady činí přes 2,5 miliardy korun. Investice by pravděpodobně byla částečně kryta z prostředků Evropské unie.

Poplavme nyní proti proudu řeky z Chvaletic. Do Přelouče by se tady ještě musela řeka prohloubit - na tom se již pracuje. V Přeloučí však začínají patálie. Tam se totiž nachází jediný úsek Labe s bystřinným prouděním, nazývaný "Hrčáky". Tuto unikátní lokalitu není možné zničit. Proto je zde jako kompromis mezi zájmy ekologů a plavby připravována na pravém břehu Labe stavba kanálu, který tuto lokalitu obejde a na koryto Labe se napojí až nad jezem Přelouč. Celkově by kanál dosáhl délky 3150 m. V plavební komoře by lodě překonávaly výšku 8,4 m. V Srnojedech by se ještě musel modernizovat stávající jez. To již vplouváme na okraj Pardubic, kde by vznikl velký přístav, sloužící pro nakládání a vykládání zboží až ze čtyř lodí zároveň.

Zápory projektu

Na první pohled šalamounské řešení, spočívající ve výstavbě kanálu kolem cenných partií Labe, má své stinné stránky. Nový plavební kanál by bohužel protínal biocentrum Slavíkovy ostrovy, kde se vyskytují vzácné, celoevropsky chráněné druhy.

Česká zemědělská univerzita shrnula výsledky následovně. Stavbou nebude zničeno naleziště žádné vzácné rostliny (česnek hranatý, uváděný z této lokality, nebyl nalezen). Stavba vážně ohrozí populaci modrásků očkovaných (Maculinea teleius) a modrásků bahenních (Maculinea nausithous). V rámci České republiky i Evropy jsou to velmi ohrožené druhy, kterých kriticky ubylo v posledních 40 letech. V poslední době však na loukách s rozumným obhospodařováním začíná přibývat (a to i v Přelouči). Modrásci jsou svým výskytem vázáni na rostlinu krvavec toten. Na ní dospělci kladou vajíčka. Housenky z květu později vypadnou a mravenci si je odnesou do svých mravenišť, kde housenky dokončují vývoj a kuklí se. V okolí Přelouče se vyskytuje velmi životaschopná populace modrásků na několika loukách. Mezi těmito lokalitami modrásci velmi čile migrují. Jedna velmi bohatá populace by byla ze dvou třetin zničena a modrásci by se museli přesunout jinam. Je otázka, zda by to udělali, ale vědci se snaží připravit jim v okolí dobré podmínky. Slibněji prý vypadá šíření druhu Maculinea nausithous.

Na Slavíkových ostrovech byli několikrát nalezeni i brouci lesák rumělkový a páchník hnedý, oba jsou to druhy celoevropsky chráněné, podobně jako zmínění modrásci.

Klady

Ředitelství vodních cest ČR udává, že by po splavnění Labe bude možné po Labi přepravovat zejména hromadné substráty - tedy stavební materiály, zemědělské produkty a hnojiva. Předpokládá se také přeprava hutního zboží, kontejnerů a nadrozměrných nákladů. Svedení části nákladu ze silnic na vodu by zlepšilo dopravní situaci v kraji.

Celá stavba by údajně snížila cenu dopravních služeb, vytvořením konkurenčního prostředí pro nákladní přepravu.

Zdroje:
Seminář o splavnění Labe 23. 2. 2007 v Pardubicích
Radní se bojí o splavnění Labe
Nový plavební stupeň Přelouč - pro a proti

Fotografie modráska: Marek Vojtíšek - www.kolas.cz