Sněhová pokrývka

autor: Ing. Dagmar Honsová
Sněhová pokrývka je důležitým klimatickým, hydrologickým a biologickým činitelem. Letošní první sněhové vločky si docela pospíšily. Pokud pomineme slabé sněhové přeháňky na vrcholcích Krušných hor už 4. září 2007, potom můžeme prohlásit, že až 20 centimetrová sněhová pokrývka, která napadla během 19. a 20. října je v porovnání s posledními deseti lety docela raritou.

V meteorologii rozeznáváme v souvislosti se sněžením zejména pojmy: výška nově napadlého sněhu, celková výška sněhové pokrývky (starý a nový sníh dohromady) a vodní hodnota celkové sněhové pokrývky. Klimatologie pak hodnotí i například začátek a konec výskytu souvislé sněhové pokrývky, počet dní se sněhovou pokrývkou za zimní období aj. O souvislé sněhové pokrývce hovoříme tehdy, je-li půda alespoň z poloviny zakryta vrstvou sněhu o výšce nejméně 1 cm. Celkovou výšku sněhové pokrývky na klimatologických stanicích měříme v zimním období v 7 hodin ráno. Výška samotného nově napadlého sněhu se měří v 7 hod, ve 14 hod a 21 hodin. Výšku sněhu měříme s přesností na centimetry. Je-li výška sněhu nižší než 1 cm označujeme ho jako poprašek.

Výšku celkové sněhové pokrývky měříme sněhovou latí (tyčí), které jsou dvojího druhu - přenosné a pevné. Pevné sněhoměrné latě jsou zapuštěny po nulu stupnice v zemi a většinou dosahují délky 2 až 3 metry. Umístěny jsou tak, aby co nejlépe reprezentovaly skutečnou výšku sněhu, tedy mimo místa, kde se tvoří závěje, nebo odkud je sníh vyfoukáván. Měření sněhové pokrývky přenosnou latí se provádí nejméně na třech místech, protože sníh většinou neleží stejnoměrně, přitom vždy vybíráme závětrná místa s co nejmenším vlivem větru. Výsledné číslo je potom průměrem počtu měření. Výška nově napadlého sněhu se od posledního měření zjišťuje na tzv. sněhoměrném prkénku o velikosti 30 x 30 cm pomocí speciálního pravítka od délce 50 cm. Od sněhu očištěné prkénko se pře každým měřením položí na sněhovou vrstvu a lehce zatlačí tak, aby jeho horní plocha byla na stejné úrovni se sněhovou pokrývkou a pak je již jen třeba ho nalézt a změřit výšku nového sněhu.

Nejen pro hydrology je důležitá tzv. vodní hodnota sněhové pokrývky, což je množství vody ve sněhové pokrývce a vyjadřujeme jí v milimetrech. Zjišťujeme jí jednou týdně (vždy v pondělí) pomocí velké srážkoměrné nádoby nebo váhovým sněhoměrem. Princip měření spočívá v odebrání vzorku celé vrstvy sněhové pokrývky. Váhový sněhoměr je v podstatě úzký dutý válec dlouhý až 2 metry s ozubeným okrajem, který se používá ve vyšších oblastech, když se zarazí do sněhové pokrývky až k půdě. Po vytažení ve válci zůstává odebraný sníh, který se zváží a zjištěná váha se přepočte na množství vody. V nížinách, kde je sněhu málo se používá sněhoměrná nádoba o známém průměru, kterou se opět odebere celá vrstva sněhu a pak se za pokojové teploty nechá roztát. Objem takto vzniklé vody je převeden na milimetry ve speciálně kalibrovaném odměrném válci.

Na našem území se vyskytuje na nejvyšších vrcholcích hor v průměrné sezóně až 110 dní se sněžením, v nížinách kolem 45 dní. V nížinách bývá největší počet dní se sněžením zaznamenáván v lednu, v horských oblastech to může být v podstatě kterýkoliv zimní měsíc. Počet dní s výškou nového sněhu alespoň 5 cm nastává v horských polohách dvacetkrát častěji než v nížinách. Z dosažených extrémů sněžení a sněhové pokrývky na našem území jsem vybrala např. Praděd, kde byla 28.3. 1967 naměřena sněhová pokrývka o výšce 292 cm a souvislá sněhová pokrývka 10 cm tady byla naměřena 1.9. 1995. Na Labské boudě leželo 30.3. 1992 rekordních 315 cm. V Praze-Karlově bylo nejvíce sněhu - 34 cm naměřeno 20.12. 1969.



témata článku:
autor:
datum vydání:
22. října 2007


Diskuze k článku „Sněhová pokrývka“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!