Sjezdovky, běžky, snowboard nebo skialp: jaký druh lyžování nejvíce zatěžuje životní prostředí?

Lyžování a ekologie

Lyžování je oblíbená zimní aktivita, kterou milují lidé po celém světě. Každý typ lyžování má však jistý dopad na životní prostředí. Který z nich je nejhorší?

Sjezdovky

Sjezdové lyžování je jednou z nejoblíbenějších zimních aktivit. Zároveň je ale jeho dopad na životní prostředí nejhorší.

Podle průzkumu z roku 2012, uveřejněném v časopise Environmental Research Letters, vygeneruje stavba a provoz lyžařského vleku po přepočtu na jediného lyžaře 3,2 kg CO² každý den. Náklady na údržbu sjezdovky, opět po přepočtu na jednu osobu a den, představují dalších 2,2 kg CO². Nakonec je k tomu ještě potřeba připočítat umělé zasněžování, které denně na jediné sjezdovce přidá dalších 660 kg CO².

A aby toho nebylo málo, tak umělé zasněžování sjezdovek navíc podle ročně spotřebuje organizace Ski Areas Association spotřebuje až 350 milionů litrů vody.

Snowboard

Snowboard je v posledních letech také velmi oblíbený zimní sport. Z hlediska nákladů na provoz je na tom o něco lépe, než sjezd.

Snowboardisté bývají méně nároční na vlek i na údržbu tratě, proto jejich specializované dráhy mohou přírodu zatěžovat méně. Pokud ale samozřejmě lyžují na stejné sjezdovce jako lyžaři na sjezdových lyží, tak je zátěž pro životní prostředí stejná.

Běžky

Běh na běžkách zdaleka není tak populární jako sjezdové lyžování nebo snowboard, ale i on má svůj vliv na životní prostředí. Běžci na lyžích nepotřebují vleky, často ani umělé zasněžování. Jedinou „nezbytnou“ zátěží životního prostředí je v případě běžkování rolba nebo sněžný skútr, připravující stopu.

Skialpinismus

Skialpinismus je druh sportu, který se kombinuje sjezd i běh na běžkách v přírodě. Je obtížné určit, jestli má skialp větší nebo menší dopad na životní prostředí než běžkování. Na druhou stranu, lidé holdující skialpinismu často za svou vášní vyráží autem stovky kilometrů daleko, což dopad na životní prostředí určitě má. Navíc při (nezodpovědném) skialpinismu hrozí i přímé poškození přírody.

Pokud bychom chtěli porovnat dopad každého typu lyžování na životní prostředí, je důležité zohlednit spotřebu energie na stavbu a provoz vleků, zasněžování, údržbu tratí a spotřebu paliva. Podle studie z roku 2016 uveřejněné ve Forest Ecology and Management se sjezdové lyžování ukazuje jako nejvíce energeticky náročný druh lyžování – produkuje 8x tolik CO² oproti běhu na běžkách a snowboardu dohromady.

Pro nás jako milovníky zimy a přírody by mělo být důležité si pamatovat, že existují ekologické i méně ekologické možnosti lyžování. Jednou z možnosti, jak snížit dopad na životní prostředí, je například vyhýbat se vlekům a radši volit běh na běžkách či snowboard na menším sklonu.

Do celkové produkce CO² způsobené lyžováním bychom také měli započítávat spotřebované palivo při samotné cestě za sněhem. Pokud pojedeme „přes půl republiky“ autem, abychom pak „ekologicky“ běžkovali, tak v součtu přírodu nijak zvlášť nechráníme.

Myslete na to, až o víkendu vyrazíte za čerstvým sněhem do hor. Co se mě týče, tak si o víkendu půjdu užít do běžkařské stopy za sněhem. Dojdu tam pěšky, takže ekologičtěji to snad už ani nejde. A navíc ušetřím dost peněz i za drahý vlek.