Rys se možná po 200 letech vrací do Krkonoš

Podzimní úspěch lesníků v Harrachově

"Sice jsme již v minulosti zaznamenali určité stopy, které naznačovaly, že Krkonošemi rys migroval. Letos jsme však získali jistotu, že se zde vyskytuje. Zatím však nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince, nebo jestli si tento rys hledá v Krkonoších své teritorium,“ To jsou slova Jana Hřebačky – ředitele správy Krkonošského národního parku z loňského podzimu. Podle mluvčího Krnapu Drahného byly na podzim zřetelné stopy po rysovi v oblasti Harrachova. Zde byla nalezena pro rysa charakteristickým způsobem zabitá srna. "Žádné jiné zvíře takto neloví. Srna měla prokousnuté hrdlo, ale přitom na místě, kde byla nalezena, nebyla žádná barva. Navíc místo, kde jsme ji našli, bylo i místem, kde ji predátor ulovil. Lovec tedy musel být natolik silný, že ji zadávil a držel, dokud nezhasla. Na rysa ukazuje i to, že z celé srny byl načatý pouze zadní běh. Nemohlo jít třeba o zatoulaného psa, který v Krkonoších představuje jediného predátora schopného strhnout srnčí zvěř," říká Drahný.

Rys je stále považován za v Krkonoších vyhubený druh

Ještě v 17-18 století byl zde rys hojným druhem. S postupným osídlováním Krkonoš lidmi však začal mizet. V posledních 200 letech je zde považován za vyhynulý. Právě proto je objev pobytových stop po rysovi velkým úspěchem a nadějí že se rys zase vrátí.

Předjarní putování pracovníků Krnapu po stopách rysa

Podle Drahného byli nedávno spatřeni dva jedinci ve východních Krkonoších. Zatím ale není jisté že se zde usídlí. Pochybnoti rozptýlí až případné vyvedení mladých. "Vyrazili jsme pěšky či na sněžnicích po různých cestách. Zaměřili jsme se na sledování stop, ale také na hledání trusu či značkovacích a drbacích míst," Tak popisuje cestu Jan Hřebačka.

Mapování výskytu není vůbec tak jednoduché jak se může zdát. „Při identifikaci je třeba být velice pečlivý. Každý nález musí být co nejpečlivěji popsán, změřen a zdokumentován. A to jak samotná stopa, tak i celá stopní dráha. Právě podle stopní dráhy lze určit, od kterého zvířete stopy pocházejí. Důležitá je šířka i délka stopy, délka kroku stejně jako šířka rozkroku. Stopy je ideální vyfotografovat a pomocí GPS zaměřit polohu,“ dodal Hřebačka. Při monitoringu 4.3, který byl zatím poslední, nebyly nalezeny žádné další stopy. Stále tedy čekáme na definitivní potvrzení návratu rysa.

Lidé nemusí mít strach

Rys je velmi plachý, málokdo jej tedy uvidí. Není tedy na místě mít obavy z návštěvy Krkonoš kvůli rysovi. Rys ostrovid je silně ohrožený druh kočkovité šelmy, která žije v oblastech smíšených a jehličnatých lesů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým podrostem a skalními útvary, málo dotčenými lidskou činností. V Česku se vyskytuje například na Šumavě či v Beskydech

Turismus rysovi do karet nehraje, množství potravy ano

Do karet rysovi bohužel v Krkonoších nenahrává fakt, že se jedná o vyhlášenou turistickou oblast s velkým množstvím turistických cest a účelových komunikací. Je zde však i spousta míst, která nejsou tak navštěvovaná. Rys by zde měl tedy svůj klid. Naopak výhodou může být potrava, které je tu pro něj dostatek a nemá zde konkurenci v podobě vlka či medvěda jako je tomu například v Beskydech nebo na Šumavě.

Věřme tedy, že se rys usídlí i v Krkonoších a ty tak získají nového zvířecího vládce.