Růže šípková – nejen na nachlazení

Šípkové plody i květy jsou bohaté na vitamin C, ale také skupiny B, nemalé množství vitaminů a minerálů, a stopových prvků.

Díky tomu celkově velmi prospívají při všech nemocech z nachlazení, rýmě, chřipkových onemocnění a poruchách imunity. Výborně imunitu posilují a celkově pročišťují organismus. Prospívají také při horečce, teplý čaj podporuje pocení. Šípek pomáhá také na jarní únavu, má uklidňující účinky a harmonizuje celé tělo, zvlášť pak v období konce podzimu, zimy, ale také v předjaří. Pomáhá také na unavené a uplakané oči, prospívá při léčbě zánětu močových cest a málokdo ví, že má také afrodiziakální účinky. Skvělým pomocníkem je také při průjmu.

Šípky sbíráme především na podzim,

před přemrznutím jsou ještě tuhé, po přemrznutí jsou již měkké a také lépe poživatelné. Z šípků konzumujeme jejich dužinu, při zpracování je třeba důkladně vyjmout semena i s pichlavým středem (v případě sušení odstraňujeme před jeho zahájením), které nás při konzumaci marmelády nebo čaje mohou nepříjemně podráždit a není tedy žádoucí jejich přítomnost ve výsledném produktu.

Do zásoby sbíráme šípky před prvním přemrznutím, kdy jsou tvrdé a sytě červené, pro okamžitou konzumaci jsou pak lepší po prvním přemrznutí. Šípky je dobré před použitím nadrtit. Sušení šípků je obvykle zdlouhavé, doporučuje se tedy v sušičce při max. 50 stupních Celsia, aby došlo k zachování zásob vitaminu C, který se při vyšších teplotách zničí. Při sušení je také třeba vzniklou páru odvětrávat větrákem, aby nedošlo k jejímu natažení do šípků a tím zkrácení skladovací doby.

Objevují se také studie, že při sušení na slunci šípek přichází o značnou část svých zásob vitaminu C. V poslední době je také trendem šípky mrazit, případně sušit mrazem, kdy se daří uchovat právě zásoby cenného vitaminu C. Jelikož však vitamin C vyprchává i vlivem delšího skladování, je vhodné šípek pro každou sezonu sklízet čerstvý. K přípravě čaje je pak nejvhodnější užívat šípek ve formě sušených plodů, ale lze použít i čerstvé. Šípkový čaj jako jeden z mála nezaléváme vroucí vodou, ale pouze vodou teplou o teplotě max. 60 stupňů Celsia, jinak dochází k jeho znehodnocení.

Ani květy šípkové růže si nezadají ve své kráse a užitečnosti.

Obsahují hodně tříslovin, flavonoidů a slizu, díky čemuž mají silný protizánětlivý účinek. Působí také proti revmatismu, léčí průjmy a pomáhají obnovovat střevní mikroflóru, zvláště pak po užívání antibiotik.

Příznivě působí při kašli a silné menstruaci. Některé zdroje uvádí příznivé působení vitaminu C na snížení intenzity krvácení, případně opoždění nástupu menstruace, tento účinek se však zatím nepodařilo paušalizovat na každou ženu, a tak je třeba postupovat individuálně na základě vašeho cyklu.

Mimo jiné posiluje také játra a nervy. Květy bílé a červené mají odlišné účinky! Červené mají silnější působení právě na játra, bílé zase snižuje krevní tlak a příznivě působí na srdce a krevní oběh. Květy sbíráme v době květu v květnu a červnu, nesbíráme nahnědlé, plesnivé nebo jinak poškozené (to platí i pro ty, které zhnědnou při sušení) a oproti plodům je můžeme sušit na slunci na vzdušném místě.

V neposlední řadě je třeba zmínit šípkový olej,

který se získává lisováním již zmíněných pichlavých semen. Šípkový olej se lisuje za studena z divoké sklizně a je nerafinovaný. Je výborným pomocníkem na nejrůznější problémy s pletí a kožní potíže. Velmi vhodný je pro zralou pleť, také pro mastnou pokožku, případně citlivou nebo nemocnou. Pomáhá totiž proti stárnutí pleti, zklidňuje a zvyšuje přirozený lesk, hydratuje suchou a citlivou pokožku, a také vyhlazuje vrásky a jizvy. Skvělým pomocníkem je také pro pleti suché a citlivé, jelikož hluboce vyživuje a omlazuje pokožku.

Při vnitřním užití posiluje naši obranyschopnost a má stejné působení jako celé šípkové plody. „Nepravý“ šípkový olej si také můžeme vyrobit doma, a to tak, že rozkrojené plody šípku napěchujeme do sklenice a zalijeme olejem tak, aby všechny části byly zcela ponořené. Sklenice se pak vloží do horké lázně a pomalu zahřívá po dobu asi půl hodiny. Pozor, olej se nesmí vařit! Sklenice se poté postaví na okenní parapet na přibližně dva týdny, každý den je nutné ji protřepat. Poté se scedí a uchovává v temnu a chladu, užití má stejné jako „pravý“ šípkový olej lisovaný ze semen.

Poslední málo známou částí šípku vhodné k lidskému využití jsou větvičky z šípkového keře.

Dá se z nich udělat výborný čaj, a to tak, že větvičky nastříháme na asi centimetrové kousky a na sucho opražíme na pánvi. Je to jakási náhrada sušení, na jeden litr vody pak připadne hrstka takto „usušených“ kousků větviček, z kterých se poté připravuje odvar. Kousky větviček nasypeme do hrnce, povaříme asi 10 minut do té doby, než odvar ztmavne a můžeme podávat. Odvar ze šípkových větviček má silné zásadotvorné účinky.

Ať už užíváme jakoukoliv část rostliny, šípek užíváme krátkodobě a nehodí se pro osoby trpící zduřením sliznic. Paradoxně není vhodný ani při bolesti v krku nebo angínách, jelikož zhoršuje otoky sliznice. Ani v případě onemocnění ledvin není dobrou volbou, může se pak v organismu kumulovat.

Přeji, ať i vy v této krásné korálkové ozdobě podzimu najdete hojivý zázrak, vděčnou rostlinu pro vaši zahradu nebo jen krásnou ozdobu pro podzimní aranžmá.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický salón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3.