Rodí se nová metoda jak zjistit kvalitu vody?

Institut pro výzkum proudění (http://www.stroemungsinstitut.de) totiž provedl mnoho experimentů, které mají stejný základ. Používá se poměrně jednoduchá aparatura. Z držáku nádoby na vkapávanou vodu padá každou sekundu jedna kapka na podsvícenou misku (kanylu). Fotoaparát přes clonu každou sekundu snímá obraz hladiny na této misce.

Při snímání s expozicí 1/10 000 sekundy se odhalují lidskému oku normálně skryté kresby přírody (viz obrázek č.1). Nejprve vznikne kráter a kruhová vlna s množstvím soustředných, kapilárních vln (1). Jednoduché vlnky však mizí a objevuje se složitější obraz (2). Směrem od středu se začínají tvořit girlandy a víry (3). Později se vracejí menší (4) a větší víry (5). Pak již je kapkový obraz hotov (6).

Závěry jsou úžasné. Výsledný obraz je při opakovaném rozboru jednoho vzorku vody vždy téměř stejný, ale při porovnávání několika vzorků najdeme výrazné rozdíly! Tak lze při troše trpělivosti a shovívavosti rozeznat špinavou vodu z Rýna, horský potok a stoku. Zcela specifickou strukturu mají kapkové obrazy z moří, navíc se liší obrazy z hloubky oceánu a z hladiny. Několik vzorků pod chemičkou na Rýně prokázalo, že se na kapkovém obraze promítá i samočisticí schopnost řeky (vzorky se se vzrůstající vzdáleností strukturalizují). Na kapkovém obraze se projeví i delší stagnace vody pod tlakem v potrubí.

Podceňovaná je i další skutečnost. Stejný vzorek z nádob z plastu se svým kapkovým obrazem liší od struktury vzorků uchovávaných ve skle. To mimo jiné znamená, že plast ovlivňuje nějaké fyzikální nebo chemické vlastnosti kapaliny uvnitř, a to podle kapkového obrazu dosti podstatně.

Připadá vám to jako šarlatánství? Možná. Já si myslím, že je to poměrně exaktní a zajímavá metoda. Snad i vědecká, jelikož lze srovnávat.

Proč se ale vytvářejí na různých vzorcích jinak uspořádané hladiny? Proč má odpadní stoka méně "girland"? Protože se jedná o výsledek působení několika veličin. Tvary asi závisí na teplotě, chemickém složení, tvrdosti, množství různých částic a jejich velikosti, a tak podobně. Tím můžeme dosáhnout komplexního posouzení vody, místo složitých několikastránkových a nesourodých posudků z laboratoře.

Budeme v budoucnu schopni poznat kvalitu vody třeba takovou kapesní "Wilkinsovou" aparaturou? Nebo je to drobná zajímavost vody, naprosto nepraktická?

zdroje:
Institut für strömungswissenschaften
Voda - učíme se jí rozumět (Wilkens, Jakobi a Schwenk)

Fotografie jsou z uvedené knížky