„Ráj na zemi“ pod dráty vysokého napětí

autor: Ing. Vladimír Hula Ph.D.
V rámci dlouhodobé spolupráce s elektrárnou Kladno se uskutečnilo natáčení pořadu „Nedej se“ o tom, že se pod dráty vysokého vedení dá hospodařit i tak, aby zde bylo živo. Současný přístup je stejný jako ve všech ostatních oblastech, tedy co možná nejlevněji splnit normu.


Frézou rozemlít vše od pěti cm nad zemí

V tomto případě se jedná o výšku porostu tak, aby bylo pod těmito dráty bezpečno. Zcela jistě nejlevnější variantou je celý porost jednou za čas vyfrézovat obrovským strojem. Fréza rozemele vše od pěti centimetrů povrchu země, až po koruny stromků. A to navíc ještě pěkně promísí. Upravená plocha vypadá, inu, upraveně. Ale jen do času, protože zapravená biomasa vede ke zrychleným procesům nitrifikace v půdě a velmi rychle se tak uvolní obrovské množství živin. To vede k rychlému nástupu nové generace stromků, který je ještě okořeněn velkým množstvím invazivních druhů, především akátu. Ano, přesně tak, levná metoda prvotního zásahu vede v důsledku k drahé následné údržbě. Tyto plochy se musí, právě kvůli množství uvolněných živin, mnohem častěji obhospodařovat. A přesně tak to nechtějí dělat v Kladně.

V Kladně to jde jinak

Referát Životního prostředí města Kladna, vedený ing. Radovanem Vítou, dlouhodobě nepovoluje plošné užití frézy na údržbu těchto míst. Na úrovni elektrárny byla vůle řešit prostředí pro podporu biodiverzity. Ve stejnou dobu proběhl médii zmíněný pořad „Nedej se“, který problematiku řešil a kde jsem povídal o tom, v čem je zakopán pes. Dali jsme se dohromady a od té chvíle šlo vše rychle. Byly vybrány vhodné plochy, upravena údržba a zhodnocen její dopad.

Hořeček, soumračník, modrásci i orchideje

Výsledky se projevily prakticky okamžitě, na nejlepším místě máme velikou populaci hořečků brvitých, několik druhů neběžných modrásků, soumračníka skořicového, orchideje okrotice a mnoho dalších druhů. Modrásků jsou zde tisíce. Když procházíte po „louce“ v letních měsících, vyletují z lučního porostu desítky modrásků černolemých nebo modrásků vikvicových. Druhý zmíněný z krajiny zmizel a to především z takových míst, jako jsou průseky vedení či malé meze vesnicí. Prostě ráj na zemi. A to vše pod dráty vysokého vedení, tedy v místě vlastně vysoce industriálním. A to především díky vhodné péči, souhře náhod a lidem, kterým není lhostejný stav naší přírody.

Když jsme pro další díl „Nedej se“ o tématu vysokého vedení hledali příklad dobré praxe, nebylo pochyb o tom, kde točit. A tak jsme se 16.5.2023 sešli nedaleko Buštěhradu pro to, abychom demonstrovali, co se dělat má a nemá, jaké jsou možnosti a jak to celé může dopadnout. Při natáčení se nám navíc podařilo najít další velmi vzácný a ustupující druh, motýla perleťovce fialkového. Tedy celkový dojem z natáčení byl korunován úspěchem, čemu všemu může pomáhat vhodná údržba. Vedení elektrárny bude zvažovat akce na dalších místech a snad se účinná péče rozšíří na další perspektivní místa. Vůle je, tak si držme palce!

Díl Nedej se – Krajina pod napětím



témata článku:
autor:
Ing. Vladimír Hula Ph.D.
Ústav ekologie lesa Mendelu

datum vydání:
10. října 2023


Diskuze k článku „„Ráj na zemi“ pod dráty vysokého napětí“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!