Psí hamburger z tržnice

autor: Bc. Katka Heczková
Asi málokdo si při koupi hot dogu přeje mít v rohlíku skutečného jezevčíka, nicméně pokud žijete v okolí Tachova, je dobré si produkt fast foodu pořádně prohlédnout. Možná jste tu zprávu slyšeli. V malém městě Přimda u Tachova existovalo něco jako psí farma místní vietnamské komunity.

Ti lidé drželi asi dvacítku psů ve skleníku jako by snad pěstovali papriky a ještě se divili, že se to lidem v okolí vůbec nelíbí. Existuje podezření, že byla zvířata „chována“ pro maso, dodávané místním asijským bistrům. Po natáčení televize se majitel lekl, psy odvezl do místního útulku a nechal se slyšet, že za nechtěný chov může jeho dcerka, která chundelaté živočichy sbírala na ulici. Této jeho verzi ovšem může věřit pouze beznadějný naivka, hlupák nebo papír, který jak známo snese všechno. Opět se nic nestalo, nic se dít nebude a celý případ tak skončí maximálně pokutou za špatné podmínky v chovu. Bistra budou chvíli používat na gyros kuřata, a až se situace zklidní, může zase dcerka projevit lítost nad nějakým tím tvorem z ulice. Je to smutné, ale velké kšefty malá pokuta nebo pohoršení sousedů opravdu nezastaví...

Protože je beztrestné týrat psa, dokud není utýrán, je možné ho i “pěstovat” jako pórek někde v zahradě, dokud není zkonzumován. Já tedy nevím, ale řekla bych, že pokud někdo z podstaty nechápe rozdíl mezi živočichem a zeleninou, je potřeba mu to velmi důsledně vysvětlit. Je třeba možné, že v asijských zemích je pes běžně zdrojem obživy, nicméně tady tomu tak není a já pevně doufám, že nikdy ani nebude. Ano, denně konzumujeme vepře, krávy a kuřata, která mnohdy žijí v nelidských podmínkách, jsou zdegenerovaná, s atrofiemi. Přestože i tohle je velký problém, konzumace psů je v mých očích neodpustitelná. Pes je zvíře, které se rozhodlo brát lidi jako své přátele a přátelé v naší zemi člověk prostě běžně nejí. Mimoto nejde jen o mimořádný vztah psa a člověka, ale také o staletí udržované zvyklosti. Proto jestliže chce v České republice nebo kterékoli jiné západní zemi žít člověk s rozdílnými tradicemi, musí si uvědomit nutnost respektovat místní zvyky, případně zákony. Kdybych se rozhodla žít v Indii, musela bych se prostě smířit s tím, že přestanu jíst hovězí maso, kdybych chtěla bydlet v některé z arabských zemí, nebudu jednoduše jíst vepřové. Když chci žít v zemi, která mne přijme, musím respektovat některé tradiční odlišnosti. Bohužel tradice není zákon a když se rozhodne majitel psa svého čtyřnohého miláčka ochutnat, nestane se mu vůbec nic, protože zabít a naložit si jej na česnek (psa, za vraždu majitele by byl pes odsouzen) je naprosto beztrestné .

Myslím, že je na čase změnit zákon na ochranu zvířat proti týrání a přestat konečně považovat zvíře za věc, se kterou si dokonce každý může nakládat, jak se mu zlíbí. Protože tvor, který ochraňuje lidská obydlí, pracuje v nebezpečných podmínkách ve válečných zónách a poskytuje útěchu starým nebo umírajícím lidem, na které už zapomněli i vlastní děti, prostě není věc.

Nesouhlasíte? Máte výhrady? Diskutujte o problému konzumace psího masa.



autor:
datum vydání:
21. března 2008


Diskuze k článku „Psí hamburger z tržnice“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!