Proč je ve stínu stromu chladněji než pod slunečníkem?

Jako dítě jsem často v létě jezdila k babičce a koupala se v Opatovickém písníku. Kdo ho zná, jistě ví, že tam je velmi málo zastíněných míst. Proto jsme vždy rádi zalezli alespoň pod teplovodní trubky nebo slunečník, pokud jsme náhodou nebyli celou dobu ve vodě, nebo na druhé straně rybníka, kde je rybník a hned pole. Žádná jiná zeleň ani jiné stínění. Po cestě zpět nám bylo vždy pořádné horko. Když jsme ale potom přišli na babiččinu zahradu, kde roste několik ovocných stromů a také dva megaobrovské ořešáky, slastně jsme se svalili do vlhké trávy a užívali si stínu stromů. Když jsme přišli do domu, schoulili jsme se dokonce do dek, protože nám v domě byla zima.

Ve stínu je chladněji než na přímém slunci

Slunečník dokáže odrazit část slunečního záření, které na něj dopadá, vytvoří se stín. Neohřívá se tedy tolik půda a vzduch pod ním. Teplota vzduchu však zůstane podstatě stejná jako před instalací slunečníku, nedojde k výraznému ochlazení. To je vše co slunečník dokáže, pokud není vyroben ze speciálního materiálu, který nepropustí UV záření. Hustý strom dokáže snížit množství tohoto záření dopadajícího na povrch země až o 90%. Umí toho ale mnohem víc. Dokáže regulovat teplotu a vlhkost ve svém okolí. To je právě to, co dělá tak příjemné klima.

Strom je taková přírodní „klimatizace“.

Aby strom mohl žít, potřebuje, krom jiného, vodu se kterou hospodaří podle momentálních zásob. To, co dělá pocitově příjemnější prostředí pod stromem je vodní pára. Ta prostředí zvlhčuje. Navíc na sebe váže teplo, takže je pod stromem, krom stínu, i chladněji. Strom sníží pocitovou teplotu ve svém okolí i o více jak deset stupňů, reálně o dvanáct. Proto je v horkém létě tak příjemně především v listnatém lese, kde díky hustým korunám stromů a podrostu nevysychá půda a je tam chladněji. Přirovnání ke klimatizaci je ale poněkud zavádějící. Klimatizace v autech i budovách, na rozdíl od stromů, otepluje své okolí. Z prostoru, kde běží, vyhání teplý vzduch ven.

Pomůže i jediný samostatně stojící strom

Přesně na tyto schopnosti stromů naštěstí mysleli při výstavbě našeho nového oblíbeného koupaliště v Hostinném. Nechali zde růst několik samostatně stojících listnáčů, které zde dělají příjemné klima. Naopak na Flošně v Hradci králové na to nemysleli. Tam vytvořili jen jakési zastřešení u brouzdaliště pro nejmenší a stromy nechali až za plotem. Přírodní koupání v blízkosti bohužel nemáme. Vrchlabský Kačák stále bojuje s cerkáliemi nebo sinicemi :-(.

Babiččin nezateplený dům

Vraťme se ještě zpět na babiččinu zahradu. Vzrostlé listnaté stromy dokáží efektivně ochladit i budovy v jejich blízkosti. Babiččin starý dům se silnými zdmi není nutné zateplovat, protože v létě ho efektivně ochladí zahrada. V zimě listí opadá, takže se k němu dostane více slunce. Tepelné ztráty díky silným zdem nejsou takové, aby se zateplení vyplatilo. Pozor ale na stromy, které jsou velmi blízko domu. Jak se strom potí – odpařuje vodu, na fasádě zůstává až příliš veliká vlhkost, která ji ničí.

Strom jako deštník

Smrk či jedle funguje podobně jako deštník voda se zachytí v korunách a po dešti se odpaří. Přímo pod korunou bývá sucho. Je to tím, že smrk původně rostl především ve vyšších nadmořských výškách, kde je chladněji a obecně víc vlhko. Nepotřeboval se tedy adaptovat na sucho. Naopak potřeboval aby z něj lehce sjel nával sněhu. Proto má větve spíše svěšené dolů a funguje jako deštník. V nižších nadmořských výškách na suchých lokalitách smrky většinou trpí žízní. Listnáče na to jdou jinak. Větve mají otočené nahoru. Dešťová voda stéká od listů po větvích ke kmeni, po kterém se pak dostane až ke kořenům. Jehličnany vrátí do ovzduší 30% srážek, listnáče jen 15%.

Inspirace stromem

Nemáte možnost se v horkém dni schovat pod strom, ale máte slunečník? Zkuste ho namočit. Sice za chviličku uschne ale poskytne alespoň chvíli vlhkost. Stejně zapůsobí i mokrá látka v oknech.

Příručka klimatický strom
Peter Wohlleben Tajný život stromů