Preferujete přírodu před technickým světem?

Mnoho z nás si klade otázku co jíst a pít, v jaké míře, jak sportovat, krátit si volnou chvilku. Snažíme se jíst více zeleniny a ovoce, již nesmažíme jídla ve vrstvách oleje jako dříve, někteří chodí do fitnescentra, jiní s celou rodinou tráví co nejvíce času v přírodě. Tak by to mělo být, ale mnohdy to tak stále není.

Naši předkové měli k přírodě o dost blíže než my dnes. Pro ně to byla vlastně nutnost. Museli zvládat mnohdy poměrně velká hospodářství, aby uživili nejen sami sebe, ale aby jim také něco zbylo na prodej a získali tak finance na koupení nezbytných věcí, které jim poskytli řemeslníci (například, boty od ševce, nějaké to ošacení od švadleny, nádobí ...). Zajistili si tak nejen pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, ale udělali mnoho potřebného. Dokázali využít beze zbytku, co jim příroda nabízela a neměli čas na nešvary dnešní doby .

V dnešní době jde technika kupředu a mnoho věcí se zjednodušilo. Naše generace poněkud na přírodu zapomíná. Je to způsobeno odlišným životním stylem, jinými návyky a také nároky. Mnozí z nás tráví spoustu času v zaměstnání, protože nám nic jiného nezbývá. Jsou tací, co vymění procházku po lese či 15 minutové cvičení za pohovku před televizí nebo obrazovku počítače. Dokonce ani naše děti na tom nejsou jinak. Jsou rodiče, kteří si dětí nevšímají a pak jsou překvapeni tím, s kým se jejich potomek schází. Jiní pro změnu v dobré víře zapojí děti do tolika kroužků, že pak mají problém stihnout školní povinnosti. Na omluvu těmto rodičům budiž to, že se děti při těchto aktivitách něco naučí a poznají.

Asi by bylo vhodné zamyslet se nad několika věcmi. Díky medicíně se prodlužuje život, ale my si ho zase ničíme tím, že o sebe nedbáme. Měli bychom se nejen snažit zdravě a uváženě jíst, ale přidat k tomu párkrát týdně lehké cvičení, procházku díky níž si odpočine naše duše a tělo načerpá novou sílu a energii. Měli bychom ukazovat dětem přírodu, učit je, jak se k ní chovat, co je pro nás z přírody prospěšné. Budeme tak více s těmi, které máme rádi, mnohému je naučíme a uděláme něco i pro sebe samé. Jestliže se naučíme více využívat darů přírody, můžeme si tím prodloužit i vlastní život. Můžeme prožít život plnohodnotnější. V důchodovém věku nemusíme být nikomu na obtíž, protože jsme vitálnější a na spoustu věcí stačíme sami. Případně jsme nápomocni mladým.

Je smutné, když přírodu vidíme zpustošenou, znečištěnou a dá se říci, že to příroda pomalu přestává být. Zeleň nám pomáhá prokysličit ovzduší hlavně ve městech. Květiny nám zútulňují byty, dělají radost. Bylinky pomáhají na neduhy a nemoci. Zvířata jsou naši pomocníci a přátelé ve chvíli, kdy jsme zůstali sami.

My se k nim mnohdy nechováme pěkně. Jsou druhy, co vymírají a ty se musíme snažit zachránit. My chceme žít podle svého, ale zvířata to chtějí také. Měli bychom to respektovat. A je jedno je-li to malé dítě či stařenka nebo zvíře. Každý vlastně máme svůj mini svět a jsme rádi, když nás nikdo nenutí k ničemu, co se nám nelíbí. A přírodu nejde zlomit, přetvořit k obrazu svému. Je to živel a to nespoutaný, ale krásný a pro nás nezbytný. Musíme ho chránit a opatrovat dokud tu je s námi a mít radost z toho co nám dává. Nebo jednou, jednou se to nám lidem pořádně vrátí a se všemi úroky.