Pražské povodně 20. století
Kromě Vltavy a Berounky je na území Prahy přes 70 potoků, jejichž celková délka přesahuje 300 km. Z nich Botič a Rokytka, které se vlévají do Vltavy z pravé strany, mají plochu povodí větší než 100 km2. Stojaté vody jsou v Praze zastoupeny dvěma vodními nádržemi a několika rybníky. Největší je vodní nádrž Hostivař na potoce Botič s plochou 18 ha. Z rybníků je největší Počernický rybník na Rokytce (17ha) a Podleský rybník na Říčanském potoce (14,1 ha).
Dvacáté století bylo na povodně v Praze poměrně "chudé", alespoň ve srovnání s povodněmi v 19. století. Dvacetiletou vodu zažila Praha hned 4. dubna 1990. Desetileté vody dosáhla povodeň v únoru roku 1909. Velká zimní povodeň v Praze byla 15. března 1940, situaci zkomplikovaly ledové jevy a hladina dosáhla ve Štěchovicích výšky 940 cm. Přívalovými dešti byly způsobeny letní povodně v roce 1954, Vltava dosáhla své kulminace 10. července. Desetiletá voda čekala Prahu také v létě roku 1981.
V srpnu 2002 zasáhla Prahu katastrofální povodeň, která výškou hladiny při kulminaci a maximálním průtokem i rozsahem zaplaveného území - přesáhla všechny v historii zaznamenané povodně. Povodeň v srpnu 2002 vznikla v důsledku dvou vln extrémně intenzivních srážek. První ve dnech 6. a 7. srpna, kdy v oblasti Novohradských hor napadlo za dva dny 130 až 250 mm srážek. Při druhé vlně ve dnech 11. až 13. srpna 2002 se srážky pohybovaly na Šumavě až na 100 mm/24 hodin. Na Vltavě v Praze se jednalo o vůbec největší povodeň podle dochovaných značek historických povodní, kdy hladina Vltavy v Chuchli dosáhla maximální hodnoty 14. srpna 2002 ve 12 hodin při stavu 782 cm a průtoku 5160 m3 za sekundu.
témata článku:
autor:
Diskuze k článku „Pražské povodně 20. století“