Pražské Klementinum - aneb nejstarší meteorologické měření u nás

Počátečních 33 let měření vybraných povětrnostních charakteristik (teploty a tlaku vzduchu) je bohužel neúplných a mnohdy byla prováděna pouhým odhadem. Za počátek ucelené klementinské řady se tak považuje až rok 1775. K pravidelnému odečítání a měření teploty vzduchu sloužily tzv. "mannheimské hodiny", podle kterých se zapisoval průběh počasí vždy v 7, ve 14 a v 21 hodin během dne. Mimochodem právě proto se dodnes průměrná denní teplota vypočítává jako součet teplot v těchto časech - teplota v 21 hodin se započítává dvakrát - a dělí se čtyřmi.

Klementinská meteorologická stanice je díky své nejdelší řadě pozorování počasí považována za unikát v celé střední Evropě a dnes, kdy se stále častěji hovoří o změně klimatu, představuje více než 250-letá řada měření ojedinělý zdroj informací.

Pokud vyhodnotíme teplotní rekordy, tj. extrémní teploty naměřené od roku 1775, i laické závěry jsou alarmující. Od roku 2000 do roku 2006 bylo v pražském Klementinu překonáno celkem 50 teplotních rekordů - doposud nejvyšší zaznamenané teploty. Nejvíce jich padalo v zimě, konkrétně v lednu 2002 a v únoru 2004. Také v květnu 2003 byl teplotní rekord naměřen hned třikrát. V letech 1990 až 1999 bylo zaznamenáno celkem 50 dosud platných teplotních rekordů. Nejvíce jich znovu padalo v zimě (v lednu v roce 1991 a v únoru 1993 a 1999). Pro srovnání za stejné časové období o 100 let dříve 1890 až 1906 je dosud v platnosti pouhých 10 rekordů, z let 1790 až 1806 potom celkem 18. Od počátku letošního roku 2007 padl teplotní rekord v pražském Klementinu už 4x a ve všech případech to bylo opět v lednu (1.,10.,19.,21.).

Tato čísla jsou opravdu varující, jejich výklad však nesmí zapomenout na další významný faktor a to způsob měření. Pokud se totiž půjdete podívat na dvůr Klementina, nenajdete zde klasickou meteorologickou budku ve 2 m nad zemí, ale budete se muset podívat nahoru do druhého patra budovy, kde je budka atypického tvaru umístěna na stěně budovy. A právě umístění stanice výrazně ovlivňuje měření. U Klementina se totiž výrazně projevuje tzv. tepelný ostrov města. Lidská činnost v městském prostředí produkuje množství tepla, asfalt se rychleji zahřívá a výsledkem jsou ve velkých městech vyšší teploty než v okolí. Přitom jak Praha rostla, rostl i efekt tepelného ostrova a množství teplotních rekordů.

V Klementinu jsou celkem dvě meteorologické budky - žaluziová a plechová. V prvním patře severní strany jižního křídla na hlavním nádvoří měří teplotu (včetně minimální a maximální teploty na zvláštních teploměrech) a vlhkost vzduchu již výše zmiňovaná meteorologická budka žaluziová. Plechová budka je na střešní plošině na východním křídle technické knihovny a denně jsou v ní zaznamenáváno množství spadlých srážek a délka slunečního svitu přístrojem zvaným heliograf. V Klementinu není stálý meteorologický pozorovatel, který by sledoval aktuální chod prvků, odečítat údaje sem dochází pozorovatel z nedalekého Karlova. To je mimo jiné důvod, proč informace o tom zda byl v Klementinu dosažen teplotní rekord je k dispozici až večer.

Na závěr ještě vybrané charakteristiky Klementina: Klementinum (50°02´45´´ s.š. 14°02´45´´v.d.) leží v nadmořské výšce 191 metrů. Vůbec nejvyšší absolutní naměřená teplota +37, 8 °C tu byla zaznamenána 27. července 1983, nejnižší -27,6 °C 1. března 1785. Průměrná roční teplota za období 1971-2000 dosáhla 10,4 °C, což je o 0,4 °C více ve srovnání s roky 1961-1990. Průměrný roční srážkový úhrn v letech 1971-2000 byl 456,5 mm, tedy ve srovnání s obdobím 1961-1990 se snížil o 13,2 mm.