Přátelství k čápům spojilo 15 vesnic z 15 zemí. Přidá se i Česko?

Čáp bílý v Evropě

Čápa zná u nás každé malé dítě, ať už živého z nějakého komínu, nebo z řady animovaných pohádek. Ne každý si ale uvědomuje rozdíl mezi čápem bílým a čápem černým. Ten bílý totiž rád vyhledává lidi a líbí se mu v jejich blízkosti, černý naopak raději preferuje soukromí a má rád od lidí klid.

I proto se už před dávnými věky stal čáp bílý běžnou součástí života našich předků. Navíc jak říká Ilka Beermannová, ornitoložka z ESVN: „Hranice vytvořili lidé, ptákům na nich nezáleží.“ A co že znamená zkratka ESVN?

ESVN je European Stork Villages Network, česky tedy „Evropská síť čapích vesnic“. Název zní možná trošku zvláštně, ale myšlenka celé sítě je skvělá. V minulém století došlo v Evropě k velkému poklesu množství čápů bílých a tato síť to snaží napravit.

Propojuje vesničky a jejich obyvatele z celé Evropy, kde si těchto elegantních dlouhonohých ptačích návštěvníků skutečně váží.

I u nás je řada měst a vesnic, kde jsou čápi vítanými hosty. Při návratu z teplých krajin na ně čeká připravené místo pro hnízdění, jejich život za velkého zájmu sledují 24 hodin denně webkamery a v případě jakýchkoliv problémů se vždy najdou ochotní lidé, kteří čápům neváhají pomoci.

Ve vesnicích sdružených do sítě ESVN jsou ale ještě trošku dál. Tam se čápi stávají skutečnými „ptačími přáteli“ místních obyvatel.

Krásný příklad je například vesnička Eskikaraağaç (neptejte se mě prosím, jak se to vyslovuje) v Turecku. Zde například již jedenáct let přilétá čáp, který se spřátelil s místním rybářem a běžně ho následuje při rybaření. Poprvé to vypadalo jako náhoda a rybář jménem Adem Yılmaze nečekal, že podobnou vzácnou návštěvu na své loďce ještě někdy přivítá.

Čap se ale znovu a znovu vracel. Rybář, místními přezdívaný strýček Adem, dal časem čápovi jméno Yaren a z těch dvou se stali nerozluční přátelé. Po dobu, co Yaren pojmenovaný hnízdí ve vesnici, spolu každý rok jako vyplouvají na vodu a loví. A to už jedenáct let.

Není to ale jen případ jednoho rybáře, čápy žije celá vesnice Eskikaraağaç. O každé čapí hnízdo se stará nejblíže bydlící rodina a hlavně děti spolu každé jaro závodí, čí čáp bude „nejdříve doma“.

European Stork Villages Network ale není jen o závodech nejrychlejších čápů nebo o rybaření, je třeba i o lásce. Čapí lásce, samozřejmě. Jako třeba následující příběhy z Chorvatska a Maďarska.

V Chorvatsku v obci Čigoć pan Stjepan Vokić zachránil zraněnou čápí dámu Malenu, která ale díky zranění již nemůže létat. V Maďarsku v Nagybajom je to podobné, jen tam pan András Márton zachránil čápího pána Marcuse.

I když ani jeden z nich nemůže létat, tak samotou rozhodně netrpí. Oba mají u svých lidských přátel hnízdo a za oběma se každý rok z Afriky vrací jejich stálý partner. Do Chorvatska za Malenou přilétal samec Klepetan, do Maďarska za Marcuse létá zase samička Sophie.

Maďarský milovník čápů András Márton ale zachránil nejenom Marcuse, ale i řadu dalších čápů i jiných zvířat. A třeba čápice pojmenovaná Zokni (česky Ponožka) na to nikdy nezapomenula a nikdy neodolala možnosti, aby se u svého zachránce zastavila a znova mu poděkovala.

Čapí síť pomáhá obcím vyměňovat si zkušenosti a svou péči o čápy trvale zlepšovat. I díky podobným zkušenostem se poslední dobou daří zlepšovat množství čápů v Evropě. Výzkumy německých ochránců zvířat mezi lety 1994 až 2004 tvrdí, že se v tomto období počet hnízdících čápů ve východní Evropě zvýšil o 31% a v západní Evropě dokonce o 85%. V České republice je poslední roky populace čápů stabilní, takže jich ani neubývá, ale ani nepřibývá.

Na druhou stranu, bohužel ani nijak výrazně neklesá počet čápů, usmrcených elektrickým proudem na elektrických sloupech (ty minulý rok zabily Zokni), listy větrných elektráren nebo nárazy do prosklených výškových domů. Potřeba zvýšené péče o čápy proto jen tak brzo neskončí. A nejspíš neskončí nikdy.

Nejde ale jen o samotné čápy. Jde i o příběhy lidí, kteří čápům věnují svůj čas a starají se o ně. O lidi, kteří mezinárodně šíří myšlenku, že (nejen) čápům je důležité pomáhat...

A jaké státy a vesničky že jsou vlastně do European Stork Villages Network (ESVN) zapojené? Chronologicky od nejstaršího po nejnovější členy sítě to jsou:

• Čigoć, Chorvatsko (1994)
• Nagybajom, Maďarsko (1996)
• Rühstädt, Německo (1996)
• Malpartida de Cáceres, Španělsko (1997)
• Andrid, Rumunsko (1997)
• Mala Polana & Velika Polana, Slovinsko (1999)
• Pentowo/Tykocin, Polsko (2001)
• Marchegg, Rakousko (2002)
• Belozem, Bulharsko (2005)
• Altreu, Švýcarsko (2008)
• Eskikaraağaç, Turecko (2011)
• Češinovo-Obleševo, Severní Makedonie (2013)
• Buzica, Slovensko (2014)
• Taraš, Srbsko (2015)
• Poros, Řecko (2016)

Pokud máte pocit, že právě vaše obec v takové síti „čapích vesnic“ chybí, tak zkuste kontaktovat přímo ESVN, třeba se na tom nějak domluvíte. Bylo by fajn, aby i naše země do této dobré společnosti patřila. Čápi už odlétli, tak je dost času se náležitě připravit na jejich návrat příští rok.

Zdroje: European Stork Villages Network (ESVN), Euronews.com

Tip: pokud se chystáte navštívit v článku popsaná místa, tak se vám jistě bude hodit Dálniční známka Maďarsko.