Prase pohřbené v Krkonoších

Plechovka u cesty
Autor: archiv Krnap

Kriminalistický ústav Policie ČR měl na hřebenech Krkonoš pohřbené asi 80 kg těžké domácí prase. V modrých teplákách. Druhé, podobné, také v teplákách, bylo zakopané někde v pražské Troji na břehu Vltavy. K oběma čuníkům každý týden přijel forenzní entomolog a zkoumal, jak rychle se čuníci—nebožtíci rozkládají. Pokus skončil povodněmi, kdy pražské prase voda odplavila kamsi do Německa.

Nicméně kriminalisté zjistili, že to pražské prase se rozkládalo daleko rychleji, než to v Krkonoších

Vlastně na tom není nic divného, když si uvědomíme, že v Praze je vegetační doba asi 220 až 240 dní v roce, a na hřebenech Krkonoš asi 70 dní. Nechápejme vegetační dobu jen jako období, kdy kytky rostou, kvetou a plodí, ale také jako dobu, kdy se rozkládají odpadky. Pražské prase se rozkládalo podstatně rychleji než krkonošské, protože v Praze je prostě tepleji.

Shnilé jablko pod stolem, krásné v lednici

Sněžka a bordel po turistech
Autor: archiv Krnap

Podobně můžeme zkoumat, zda se ohryzek od jablka pod jídelním stolem doma v kuchyni rozloží rychleji nebo pomaleji, než ohryzek v naší lednici. Na to nemusíme být velcí géniové, aby nám došlo, že v ledničce vydrží déle. Proto také do ledničky dáváme potraviny, aby nám déle vydržely (nerozložily se). V lednici je průměrná teplota mezi 4 a 8 °C nad nulou, v kuchyni na podlaze bude aspoň 18 °C.

Mimochodem, na vrcholu Sněžky je průměrná celoroční teplota lehce nad 0 °C. Znamená to, že v ledničce je průměrná teplota o dost vyšší, než na vrcholu Sněžky. Jasně, na Sněžce na rozdíl od lednice, se střídá jaro, léto podzim a zima. Přesto však tepleji než je doma v ledničce, je na Sněžce prakticky jen v červenci a v srpnu1. Z uvedeného vyplývá několik dalších důležitých praktických informací:
1. – odhozená slupka od banánu se na pražském Petříně rozloží podstatně rychleji než na Sněžce
2. – sešlapaná tráva na Petříně se bude obnovovat také podstatně rychleji než na Sněžce.

Samozřejmě velký vliv na dobu, než se něco rozloží nebo obnoví má to, kdy se odpadek v přírodě objevil, resp. trávu někdo sešlapal. V zásadě však platí výše uvedené.

Přesto nejsou odpadky odhozené turisty zásadní problém Krkonoš.

Snežka plná lidí
Autor: Daniel Jurica

Nic z nich neteče, myšky se v nich netopí, jeleni nedusí. Jsou jen hnusné na pohled. Odpadky se dají rituálně s pomocí veřejnosti posbírat, a tisk je pak vděčný za fotky hromady plných igelitových pytlů s komentářem, že letos se posbíralo x tun. Slušní lidé odpadky hlavně neodhazují (a zaplať Pánbůh, takových je většina), protože ví, že se to nemá dělat, a že nikdo není zvědavý na to, co měl jiný turista ke svačině. Často tak jde o odpadky, které někdo vytrousí z kapsy nebo zapomene pod lavičkou.

Se sešlapanou trávou na hřebenech Krkonoš to je horší. Obnovuje se prostě pomalu. Zatímco odhozená PET lahev je v přírodě vidět teď hned, sešlapané trávy smilky tuhé na alpinských trávnících po projití turisty třeba ve Slezském sedle pod Sněžkou si nikdo ani nevšimne. A vzhledem k tomu, kolik se na horách pohybuje lidí2, na některých místech se tráva ani jiné rostliny obnovit a narovnat prostě za sezónu nestihnou.

Sněžka od rozcestí Nad Kotelní jámou
Autor: Lenka Kadlíková

Právě kombinace extrémního počtu lidí, který se v Krkonošském národním parku po klidových územích pohybuje a krátké vegetační doby je to, co ohrožuje krkonošskou přírodu nejvíce.

Co s tím?

Zůsťaňme na cestě
Autor: Archiv Krnap

To je velmi jednoduché – v klidových územích zůstaňte na cestě. Cesty umí Správa KRNAP opravit. S tou sešlapanou trávou to je horší, tam si musí příroda s pomocí Krakonoše pomoci sama. Pokud ji budeme neustále sešlapávat, nedokáže to. Pokud nebude tráva, déšť odnese půdu a na místo krásných smilkových luk zůstane jen holá skála.

Zdroje:
Teplota na Sněžce