Pomozme chránit naše dravce - www.karbofuran.cz

Dívám se s nepředstíraným zájmem na přítomné pěvce i vodní ptáky, s nadšením pozoruji kulíka bledého, jak letí kolem a posléze usedá na písčitou mělčinu u břehu, avšak v duchu se tajně rozhlížím, zda náhodou nespatřím mohutná křídla orla mořského. Již před chvílí jsme pozorovali orlovce říčního při úspěšném lovu poměrně z blízka, a již to nás naplnilo pocitem splnění toho, proč jsme sem přijeli, ale orel je zkrátka orel. Netrvá dlouho a na obloze se objeví silueta nějakého velkého dravce.. vidím jej podruhé v životě a proto jej nejprve nepoznávám..a ano, je to orel mořský. Pěkně se nám ukazuje. To je ale letadlo, poznamená jeden z nás, a skutečně při pohledu na přeletujícího orla mořského musíme uznat jeho "velikou velikost". Ale proč Vám toto píši?

Dne 22. září byl zahájen provoz internetových stránek www.karbofuran.cz jejichž autorem je Česká společnost ornitologická. Stránky informují o projektu zaměřeném na ochranu našich ptáků, zejména dravců, který probíhá pod záštitou projektu "Volná křídla". Cílem projektu je zabránit záměrnému trávení dravců, a omezit používaní velice jedovatého avšak běžného insekticidu zvaného karbofuran nejen v České republice ale v Evropě celkově. Na stránkách můžete oznámit případnou otravu, předpokládanou i potvrzenou, některého ze zvířat ve vašem okolí.

V posledních letech tento agresivní pesticid zapříčinil v naší republice smrt několika desítek zvířat, a za minulý rok smrt minimálně 8 jedinců orla mořského. Především kvůli orlům nápad stránky vytvořit vznikl. Orel mořský (Haliaeetus albicilla) patří dle vyhlášky k zákonu o ochraně přírody a krajiny mezi kriticky ohrožené druhy. Trávení je u nás samozřejmě zakázáno pod hrozbou vysoké pokuty. Bohužel pro některé z nás to není překážka k tomu, aby využívali vlastností karbofuranu k zabíjení tzv. škodné. Karbofuran jednoduše vpraví do těla návnady a pohodí ji na místě, kde se orli vyskytují. Tato forma boje je velmi zbabělá, neboť dravec se nemůže nijak bránit! To snad i střílení je možné považovat za morálnější.

Karbofuran spadá v České republice mezi běžně užívané neurotoxické (působící toxicky na nervovou soustavu) insekticidy. Na trhu se sním můžete setkat pod obchodními názvy Furadan, Curater, Carbodan, Carbosip, Chinofur, Curaterr, D 1221, ENT 27164, Furacarb, Kenafuran, Pillarfuron, Rampart, Nex, Yaltox aj. Chemicky patří mezi karbamáty. Z karbamátů je dokonce nejjedovatější. Zákonem o chemických látkách a jeho prováděcími předpisy je charakterizován jako vysoce toxický a nebezpečný životnímu prostředí. Smrtelná dávka pro člověka je asi čtvrtina čajové lžičky, pro menší savce a ptáky je letální dávka samozřejmě mnohokrát nižší.

Na uvedených stránkách se můžete dočíst, jak je to u nás s trávením nejen orlů ale i dalších živočišných druhů. Karbofuran působí poměrně rychlým avšak velice bolestivým způsobem a jeho požití končí vždy smrtí daného živočicha. Zároveň se zde dozvíte, jak vy sami můžete pomoci naše dravce a s nimi i naši přírodu chránit, a jak pomáhají druzí.

V některých zemích Evropy je již používání karbofuranu mnohem více omezeno než u nás. My můžeme tento fakt změnit svým vlastním zasazením se o zlepšení právní ochrany naší přírody. Od 17. století zmizelo ze zemského povrchu víc než 500 druhů zvířat! Nedopusťme, aby se k nim přidal také orel mořský a jiné druhy nejen v rámci působení karbofuranu. Zvířata kolem nás se bránit nemohou, ale my ano, my dokonce musíme, neboť jinak hrozí, že působením člověka zahyne mnoho dalších jedinců, jejichž druhová existence je díky nám už teď vysoce ohrožena.

Trávení jakýchkoliv dravců nebo spíše celkově jejich hubení je pouze výsledkem lidského strachu a neznalosti. V přírodě neexistuje a neexistoval žádný druh, jemuž by hrozilo vyhubení kvůli působení jiného konkurečního druhu. To jedině člověk dokázal a stále dovede zapříčinit vyhubení s ním spolužijících druhů. To, že orel loví ryby a další živočichy, je přirozené. To, že člověk ryby či případně kachny shromažďuje na jednom místě v nadměrné míře, lze za přirozené považovat jen z části (z hlediska evolučního vývoje zřejmě ano), a musíme počítat s tím, že nahromadíme-li kdekoliv větší množství potravního zdroje, najdou se jeho strávníci a nebudeme jimi pouze my, pokud tento zdroj od přírody dokonale neizolujeme.

Dalším důležitým faktem, proč není nutné orly a jiné dravce hubit, je že si vybírají jako svoji oběť pouze slabé a nemocné jedince! Orel s největší pravděpodobností nebude pronásledovat zdravou kachnu, nemá důvod, leda by byl hodně hladový, a působí tak jako přirozený regulátor zdravotního stavu hejna.

Zdroj info:
www.karbofuran.cz
www.zoopark.cz

Fotografie: Jiří Bohdal - www.natufoto.cz