Outdoor 1 - Termíny, aneb co nám poví visačky

Samozřejmostí je, že někde na výrobku visí malý kousek tkaniny na které je vytištěno základní složení výrobku (spodní vrstva, vnitřek a vršek). U oblečení do přírody a na sport se jedná vesměs o kombinaci mikro fleece, nylon (polyamid) či polyester jako spodní vrstva, polyesterové duté vlákno či polyester jako tkanina výplň a polyester či nylon jako vrchní materiál. Zatímco u spodní vrstvy jde především o to co komu nejlépe vyhovuje, ve vrchní vrstvě je ten největší rozdíl. O tom především bude první díl našeho seriálu o outdoorovém vybavení

Co se týče oblečení soustřeďme se nejprve na jeho vlastnosti. Správný prodavač Vám o každém kusu oblečení na který ukážete řekne, že je vodě a větru odolný, prodyšný. Případně zda má či nemá lepené švy. Problém je v tom, že mnohdy z vlastní neinformovanosti Vám nedokážou říct o těchto vlastnostech nic bližšího. Abychom tady prodejce neshazovali, často se stává, že ani sami výrobci k tomuto zboží nedodají potřebné informace v češtině.

Na obrázku vidíte ukázku, jak můze vypadat znázornění vlastností bundy. Zeleně je zde znázorněn vrchní materiál a bíle membrána.

Prodyšnost - breathable (na obr. znázorněna zvlněnou šipkou)

Větruodolnost - wind rasistant (znázorněna ohnutou šipkou)

Voděodolnost - water rasistent, waterproof (na obrázku znázorněna kapkami, které neprochází materiálem)

Voděodolnost se měří tzv. vodním sloupcem. Když se oblečení testuje, nechá se na něj působit sloupec vody a změří se jeho výška při prosaku prvních kapek. Prodyšnost je ve většině případů udáváná jako gramy páry odpařené z m2 materiálu za 24h.

Podle tohoto obrázku se dá dobře usoudit, co dané oblečení umí a neumí. Pokud chybí šipka nahoru, nedýchá, pokud ohnutá šipka materiál profoukne atd..

Některé firmy uvadějí na visačkách i hodnoty u jednotlivých vlastností a informaci o lepení švů. U kvalitní bundy by lepení nemělo chybět. Švy se totiž do bundy dostává nejvíce vlhkosti.

Většinou platí, čím má oblečení lepší vlastnosti, tím víc se tím výrobce chlubí a tím větší visačky nebo více visaček s informacemi o výrobku najdeme. Jiná věc je, jestli pravdivých, ale předpokládejme, že ano. U kvalitnějších bund už většinou bývá alespoň zmínka o tom jak bylo voděodolnosti a zároveň prodyšnosti dosaženo. Na trhu se vyskytují v současné době dvě možnosti.

Zátěr. Jedná se o směs chemických látek nanesenou ze spodu vrchní vrstvy materiálu.Obecně má horší poměr nepromokavost a prodyšnost, než druhý typ - Membrána. Nejedná se o samostatnou látku. Není to ani impregnace či zátěr. Jedná se o speciální vrstvu umístěnou různým způsobem mezi vnější a vnitřní vrstvou oděvu.Jedná se o pórézní materiál, který je schopem propustit vodní páry od těla, ale přitom póry jsou tak malé, že nepropustí kapky vody.

Prvním způsobem je volně vložená memprána mezi vrchní materiál a podšívku. Vyniká velmi dobrými vlastnostmi co se týká vodního sloupce i prodyšnosti.Ta je omezena pouze vrchním materiálem.

Další způsoby, jak se membrány umísťují jsou laminace. Mají horší vlastnosti co se týče prodyšnosti i promokavosti. Jejich výhodou je ale vyšší odolnost vůči poškození. U dvouvrstvých laminátů je membrána nalaminována většinou na spodek vrchní vrstvy materiálu. Tento druh laminace dělá oblečení lehčí a prodyšnější, než jsou lamináty třívrstvé. U tohoto typu laminace je membrána spojena i se spodní vrstvou. Oblečení s tímto typem membrány je samozřejmě nejtěžší, ale za to nejlépe odolává mechanickému poškození.

Novinkou mezi membránovými technologiemi je tzv. SOFT SHELL. Jedná se o třívrstvý laminát s hydrofilní membránou. Tato technologie je zajímavá v tom, že vám zajistí mimo přiměřené vodě, větru odolnosti a prodyšnosti také hřejivost. Je to velmi zdařilý kompromis, určený pro méně náročné aktivity. Místo několika vrstev Vám postačí funkční tričko a soft shellova bunda. Pozor ale na počasí! Raději bych do batůžku stejně nějakou tu mikinu dala. Například na horách Vás může překvapit taková fujavice, že Vám profoukne i soft shell.