Ostropestřec mariánský - to pravé pro játra, může pomoci i při alergiích

Znají ho snad všichni, kteří nějakým způsobem léčí játra a s nimi související potíže. A nemusí to být zrovna alkoholici nebo lidé s nezodpovědným životním stylem, i když i těm dokáže ostropestřec velmi pomoci, neboť pomáhá eliminovat dopady užívání alkoholu, drog a návykových látek. Ostropestřec určitě ocení lidé s cirhózou, a nemocemi jaterního parenchymu, ale také lidé držící diety, lidé s alergiemi nebo třeba horečkou. Ostropestřec regeneruje jaterní tkáň po všech stránkách, a pomáhá proti všem jaterním nemocem, ať už je to zánět chronický nebo akutní, žloutenka, mononukleóza nebo steatóza (neboli ztučnění jater). Velmi jej ocení lidé při chemoterapiích a radioterapiích, a lidé užívající velké množství léků, neboť pomáhá s eliminací nežádoucích látek z organismu a obnově tkání. Pomáhá též při otravách, hlavně těch jaterního typu (například při poškození jater Paralenem nebo houbami, hlavně pak muchomůrkou zelenou). I po antibiotické léčbě je ostropestřec vítaným pomocníkem. Podporuje též tvorbu nových jaterních buněk.

Ani sousední žlučník nezůstane zkrátka,

neboť ostropestřec pomáhá s tvorbou žluči (ta se tvoří ještě v játrech), následně pomáhá s její distribucí, snižuje tvorbu žlučových kamenů a pomáhá při onemocnění žlučníku. Zlepšuje látkovou výměnu, a proto jej ocení i lidé při nejrůznějších dietách nebo s poruchami metabolismu.

Ani alergici nezůstanou zkrátka,

neboť z tradiční čínské medicíny víme, že většina alergií je narušená energie jater. Obvykle, pokud se na jaře věnujeme svým játrům, pak během zbytku roku jsou alergické projevy výrazně nižší nebo dokonce vůbec žádné. Pokud jsme to však na jaře z nějakého důvodu nestihli, během roku nám pomůže právě ostropestřec. Velice účinný je ostropestřec hlavně při senné rýmě , kožní kopřivce a astmatických záchvatech.

Jelikož játra jsou zodpovědná i za část naší srážlivosti krve,

jejich regenerace jde ruku v ruce se stabilizací krevního oběhu. Ostropestřec tedy dokáže pomoci při poruchách krvetvorby a srážlivosti, nízkému krevnímu tlaku, ale také tonizuje cévy, působí proti křečovým žilám a bércovým vředům a celkově je prevencí kardiovaskulárních onemocnění.

Působí též proti migrénám a závratím, snižuje horečku, pečuje o naše plíce, zahání únavu a malátnost a právě díky své schopnosti eliminovat z organismu škodlivé látky v jisté míře napravuje následky špatného a nezdravého životního stylu (což však neznamená, že bychom o sebe neměli dbát). Posiluje organismus a pomáhá proti cukrovce. Účinně posiluje imunitu a pomáhá proti křečím.

Ani ženy nezůstanou zkrátka,

neboť ostropestřec je vítaným pomocníkem při nepravidelné menstruaci a bílém výtoku. Na své si přijde i během léčby endometriózy a pomáhá játrům zpracovávat hormon estrogen. To může být vítané hlavně při užívání hormonální antikoncepce, neboť vysoká hladina estrogenu způsobuje nemalé problémy, například bolesti hlavy a zhoršuje příznaky endometriózy.

I když se ostropestřec může zdát bezpečný, s jeho užíváním jsme opatrní, jako u každé jiné léčivé rostliny.

Není určen pro těhotné a kojící ženy a děti do 3 let. Taktéž osoby s vysokým krevním tlakem by se měli jeho užívání vyvarovat.

Doporučená denní dávka je relativně malá, jen jedna kávová lžička podrcených semen denně. Semena drtíme zásadně maximálně 30 minut před samotnou konzumací, jelikož podrcená rychle žluknou a ztrácí své cenné látky. Paradoxně, dlouho podrcený ostropestřec je pro játra naopak toxický!

Nejvíce účinných látek obsahuje slupka plodu (někdy nesprávně nazývaný semenem). Obvykle sbíráme rozkvetlá květenství, v době, kdy květy začínají z fialové barvy pomalu přecházet do bílé (což bývá obvykle v červenci nebo srpnu), a necháme dosušit. Květy pak můžeme zavěsit a plody nechat po usušení vypadnout, nebo opatrně vystříháme nůžkami – pozor, používáme rukavice, neboť ostropestřec má velmi ostré trny.

Plody pak užíváme pokud možno se slupkou. Není vhodné z ostropestřce vařit čaj – není chutný, nevoní, vařením se ničí účinné látky a samotný silymarin se ve vodě špatně rozpouští. Vhodnější je užití s nějakým tukem, například nasypat na chleba s máslem nebo do jogurtu. Ke slazení používáme vždy med, ne cukr, jelikož ten brání vstřebávání užitečných látek.

Z ostropestřce se dají použít také jeho krásně zbarvené listy, ty sbíráme před odkvětem, v době, kdy jsou pěkné, zdravé a sytě zbarvené. Použít můžeme také olej z plodů, ten pak skladujeme v lednici a nikdy nevaříme, zničily by se účinné látky. Má stejné účinky jako samotné plody.

Tak schválně, vyzkoušíte se zbavit svých alergií? Já už to mám za sebou a neměnila bych.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2024. [online]. SÚKL © 2010