Olympiáda v době klimatické krize

Zimní hry ve francouzském Chamonix v roce 1924 na přírodním sněhu a ledu venku

Je tomu sto let, co se odehrály první novodobé zimní olympijské hry ve francouzském Chamonix. Teda v době konání to byl Týden zimních sportů. Za Olympijské hry byly uznány až o rok později. Zimní sporty se však objevovaly v rámci olympijských her již dříve. Všechny soutěže byly, logicky v té době, venku na ledu a přírodním sněhu.

V dnešní době by toto v Chamonix bylo nemožné. Průměrná únorová teplota tam za těch sto let vystoupila z 0,4 na více než 7 stupňů celsia. A platí to pro spoustu dalších bývalých pořadatelských lokalit.

O tolik? Ano globálně se teplota zvedla o cca 1,5 stupňů, nicméně hry se pořádají na severní polokouli a ve vyšších nadmořských výškách, kde se klimatická změna projevuje výrazně rychleji než je průměr. Mimo jiné je to dáno tím, že severní polokoule má mnohem více pevniny, která se obecně ohřívá rychleji.

O necelých sto let později byly zimní olympijské hry nedaleko Pekingu komplet na umělém sněhu, chlazených drahách a klimatizovaných halách a bude hůř. V roce 2080 bude riziková polovina z pořadatelských lokalit. Mezi nimi Turín, Nagano, nebo Innsbruck.

Extrémy už v ve Svatém Mořici 1928

Závodníci nastupovali na zahájení ve velké sněhové bouři, která strhala vlajky a poškodila hokejový stadion. Naproti tomu o pár dní později byly kvůli teplotám kolem deseti stupňů nad nulou zrušeny 3 dny soutěží. Z toho se poučil další pořadatel. Lake Placid již byla krytá hala pro bruslařské sporty. Problémy se však nevyhnuly bobistům a lyžařům. Poslední hry s krasobruslařskými soutěžemi venku byla Cortina d´Ampezzo 1956. Od roku 1980 bylo možné využít nový vynález. Sněhové dělo.

Skokanské můstky místo části hory

Další velký problém. Většina z nich je totiž stavěna nově „na zelené louce“ a kapacitně tak předimenzovaná, že jsou jen těžko do budoucna využitelná. V Soči například musela ustoupit skokanským můstkům celá stěna pohoří.

Přesunutí i lyžařských disciplín do hal?

Ano právě takto si můžete zalyžovat například v Dubaji, kde je průměrně 27 stupňů Celsia. Podobných hal je už na světě několik a chystá se i v blízkosti Prahy.

Vypadá to, že se jako lidstvo těchto zimních kratochvílí nevzdáme i za cenu snížení obecného životního komfortu, který sebou přináší globální oteplování.

Letní hry v zimě?

Ano i to je jedno z řešení aby se sportovci neuvařili a nekolabovali v extrémně horkém a vlhkém klimatu nejen jižních destinací. I proto se fotbalové mistrovství světa v Kataru konalo v listopadu a ne v létě.

Biosférická rezervace místo olympijských sportovišť

Abych nebyla jen pesimista. Naopak v osmdesátých letech neprošel Berchtesgaden jako pořadatelské město díky protestům místních kteří se báli o zdejší přírodu. Celá lokalita byla nakonec i díky tomu prohlášena za biosfériskou rezervaci Unesco.

Co na to Mezinárodní olympijský výbor?

Na hrách v Barcelóně, nedlouho po klimatickém summitu v Riu se nechal Juan Antonio Samaranch slyšet, že by se otázka ochrany životního prostředí měla začlenit do činnosti MOV. Stalo se tak v Paříži v roce 1994.

Volání vyslyšeli hned organizátoři her v Norském Lillehammeru v témže roce. Právě tyto hry se staly inspiraci pro Agentu 21, která je jakýmsi seznamem pravidel a předpisů pro výběr pořadatelského města a pro průběh her, ale i doporučení pro celý sportovní svět, vycházející z dimenzí olympijského hnutí. Agenda je průběžně aktualizována o další pravidla a doporučení.

Svůj program týkající se udržitelného sportu , který vznikl na základě Pařížské dohody má i OSN.

Změní se definice zimního sportu?

Aktuálně se jedná o „sporty provozované na sněhu nebo ledu“ Byla však vyslovena myšlenka proč k zimním sportům nezařadit například „letní“ halové sporty, které mají paradoxně v létě pauzu.

„Zelené“ letošní letní olzmpijské hry v Pařiři

Krom očekávaných „zelených“ opatření jako napájení obnovitelnými zdroji energie, mají Francouzi další esa v rukávu. Pro nové budovy již mají naplánované využití po olympiádě. Přemýšleli i nad vzdálenostmi a obsluhou sportovišť hromadnou dopravou. Organizátoři usilují o to, aby emise z výstavby a provozu byly poloviční než na hrách v Londýně a Riu v letech 2012 a 2016. Po „špinavých“ OH v Číně a Rusku se tak snad můžeme těšit na zelenější variantu.

V olympijské vesnici není v budovách klimatizace, ale, podle některých sportovců nedostačující, geotermální chladicí systém. Na druhou stranu je nastaven přesně tak, jak by měla být nastavena i klimatizace, aby neškodila lidskému zdraví. Tedy maximálně o 6 stupňů celsia níž než je okolní teplota. Podle The Washington Post si některé státy přivezly vlastní systémy.

Problémy s vodou v Seině zažehnány?

Organizátoři naplánovali nejen zahajovací a ukončovací ceremoniál na Seině, ale měly by se na ní konat i některé soutěže. Ještě nedávno v médiích rezonovaly informace o špatné kvalitě vody. Na začátku června to vypadalo dobře. V Seině se nekoupalo sto let. Můžeme tedy říci, že úmysl pořadatelů pomohl tomu, že Seina je opět čistá. Na internetu se objevilo i video s koupající se starostkou Paříže. Věřme tedy, že kvalita vody v Seině nijak olympiádu neohrozí.

Zdroje:
Cuni.cz
Idnes
Ekonews.cz
Irozhlas.cz
CT 24